V dílničce Valerie Pelikánové vznikají nejrůznější léčivé bylinné čajové směsi....

V dílničce Valerie Pelikánové vznikají nejrůznější léčivé bylinné čajové směsi. Bylinkářství zdědila po praprababičce. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Lidé se víc vracejí k přírodě, pochvaluje si bylinkářka vyrábějící čaje

  • 0
Praprababička z Beskyd byla léčitelka a bylinkářka, dědeček z Ostrova nad Oslavou řezník. Valerie Pelikánová po dědečkovi není, zabijačkové speciality nedělá. Její provozovna voní desítkami druhů bylin. Sama je sice ve velkém nesbírá, ale už patnáct let z nich míchá léčivé i ovocné směsi.

Denně Valerie Pelikánová zpracuje s pomocníky klidně sto kilogramů čaje, při větších objednávkách dvakrát víc. Energická žena získala v krajském kole ocenění pro živnostníka roku. Do svého podnikání zapojuje celou rodinu a s distribucí jí pomáhá tým sedmi obchodníků. Pokud bude pokračovat podobným tempem, bude jí tahle kategorie brzy malá.

Přitom její podnikatelský příběh začal úplně nenápadně, během mateřské dovolené. Předtím vystudovala průmyslovou školu s nástavbou a pracovala jako geodet. „Sama jsem užívala čaje na ženské problémy. Začala jsem se o to zajímat víc, číst knížky, herbáře, absolvovala jsem seminář o bylinách, což mi dalo strašně moc včetně praktických věcí,“ vypráví Pelikánová.

Od kontryhelu a řebříčku pro svoji potřebu se dostala mnohem dál. „Podle převzatých receptů jsem začala vyrábět léčivé čaje, tam nebylo tolik kreativity potřeba. Tedy kromě toho, že jsem si navrhovala balení, etikety, což je pro obchod hodně důležité,“ popisuje.

Některé směsi trefí napoprvé, jiné zkouší třeba měsíc

K léčivým čajům časem přidala i sortiment dětských čajů namíchaných z ovoce a bylinek. I to vyplynulo ze situace doma. „Dcera byla zvyklá na bylinky, ve škole měla problém zvyknout si na aromatizované čaje. To mě před třemi roky přivedlo na myšlenku, abych udělala něco zdravého pro děti.“

I to byla trefa. Ve školních jídelnách se tak začaly šířit výrobky LC rosa z Ostrova nad Oslavou.

To už jsou od počátku čistě recepty paní Pelikánové. „Některé trefím napoprvé, s jinými si hraji třeba měsíc, než namíchám tu ideální směs,“ líčí.

Sama sbírá bylinky jen pro svoji potřebu. „Není v mých silách, abych mohla sbírat plody a byliny. Nakupuji ve velkém, například od jednoho pána z Pelhřimova. Pro představu: za jediný den jsme zpracovali asi sto kilogramů směsí, za týden třeba osmdesát kilo šípků,“ uvádí na vysvětlenou.

Podle podnikatelky začali lidé mnohem víc řešit, co konzumují. „Vrací se víc k přírodním věcem. Zajímám se i o psychologii, všímám si, co lidé nakupují. Část lidí pořád půjde jen po ceně a nezajímá je obsah. Ale hodně lidí jde jinou cestou. Cítím odezvy, že moje čaje lidem pomáhají a chutnají, a to je důvod, proč to dělám.“

K bylinkám patří klid. Proto zřídí výrobnu v chalupě se stodolou

Když vstoupíte v Ostrově nad Oslavou do provozovny vedle rodinného domu Pelikánových, dýchne na vás vzpomínka na základní školu, kdy se povinně sbíraly léčivky. Regály jsou plné bylinek a ovoce v pytlích.

Ta vůně Valerii Pelikánové učarovala. „Když jsem začínala, bylo mi o patnáct méně. Někdy si připadám, že toho mám až po strop, část věcí určitě budu muset předat a podělit se o práci,“ líčí podnikatelka, která cenné obchodní zkušenosti získala také v nadnárodní společnosti Danone.

Živnostnice roku má v hlavě další nápady. Zrovna rozjíždí výrobu sirupů, jak jinak než bylinných. A reálné obrysy už dostávají další plány. Rodina si v nedaleké obci Suky pořídila chaloupku se stodolou.

„Přestavíme ji na výrobnu. Je to tam, jako když se vrátíte o šedesát let zpátky. K bylinám to úplně patří, není tam takový frmol. Ale kdybyste viděl současný stav, tak si řeknete: Pelikánová, ty ses zbláznila.“