Lenka Blažková z jihlavského Stavebního bytového družstva Rozkvět potvrzuje, že stížnosti na úklid chodeb jsou čím dál častější.
„Je to i tím, že přibývá starších lidí, kteří už to nezvládnou. A na druhé straně i těch mladých, neochotných uklízet. Jsou s tím větší problémy, než to bývalo dříve,“ popisuje.
A zkušenosti jsou pak různorodé. V jednom domě se třeba stalo, že někdo vykonal velkou potřebu u dveří výtahu v přízemí. Zápach se šířil hodiny po chodbě a ten z nájemníků, který měl zrovna službu, se této nepříjemnosti vyhýbal. Lidé chodili kolem se zacpanými nosy. Úklid zařídila až za delší dobu jedna z mladých obyvatelek, povoláním zdravotní sestra. Přitom neměla úklid v rozpise a právě se vrátila z práce.
„Já jsem ještě donedávna uklízela jako jediná na patře. A to i když jsem měla pár dnů před porodem. Ostatní sousedi na to ani nesáhli a vůbec jim nebylo trapně. Kdo absolutně neuklízí, jsou lidé v pronajatých bytech. To, co je před dveřmi, pro ně neexistuje,“ popisuje obyvatelka sídliště na Královském vršku.
Podobné zkušenosti má i člověk z jednoho z novějších domů na sídlišti Na Dolech. „Na patře je nás šest partají, uklízíme jenom tři. Ostatní jsou v nájmu a neřeší to,“ popsal.
Víte, že jste na řadě? Pomůže i zazvonění
Podle Lenky Blažkové z Rozkvětu ale funguje, když na takového „zapomnětlivého“ souseda někdo zazvoní a připomene mu, že je podle rozpisu na řadě. Rozumný člověk se pak trochu zastydí za svoji nedbalost a dá si na úklid větší pozor.
V městských domech musí někdy lidé z radnice přistoupit k tomu, že objednají na úklid chodby firmu. Nájemníkům to pak započtou do vyúčtování. To když se lidé nedomluví a už je opravdu nutné udělat před byty pořádek.
„K nám se to dostává jen v případě, když se to v nějakém domě vyhrotí do extrému,“ vysvětluje Dana Kratochvílová, šéfka jihlavského odboru správy realit.
Setkává se i s tím, že si lidé dávají před dveře bytu různé věci, které do společných prostor nepatří. Třeba klece se zvířaty, na něž jsou děti doma alergické, ale nechtějí se jich vzdát. A tak je nechávají na chodbě. Ta by ale měla zůstávat volná pro případ požáru.
Horší „uklízecí“ morálka je u mladší generace, starší jsou zvyklí
Část nájemníků řeší úklidy tak, že zaplatí některému ze sousedů, aby za ně službu vykonal. To když třeba odjíždějí na delší dobu mimo domov. A třeba blízko hlavního vlakového nádraží v Jihlavě je čtyřblok domů, kde zhruba dvě třetiny obyvatel tvoří penzisté.
Mnoho jich tam bydlí už od šedesátých let, kdy se byty dokončily. Tito lidé jsou zvyklí pravidelně a pečlivě uklízet.
„Horší je to s mladší generací, tam je ta účast výrazně nižší. Jsou i tací, kteří ani neodhází sníh, když mají službu, a nechají nás chodit ve sněhu. Takže to pak odmete někdo z těch poctivějších,“ popsal jeden z místních.
Ovšem v některých menších panelových domech na Březinkách se uklízí vzorně. Lidé se tam znají, není jich mnoho v jednom vchodě a nedovolili by si nezamést a nevytřít podlahu v týdnu, kdy jsou napsaní v rozpise.
Přibývá domů, v nichž si obyvatelé najmou uklízecí firmu
Podle Lenky Blažkové z Rozkvětu přibývá v posledních letech domů, kdy se sousedé domluví a zaplatí si na úklid firmu. Někde třeba jen na dolní část chodby, jinde i na všechny patra. Potom veškeré spory mizí, jen to každého něco stojí.
Rostoucí zájem o tyto služby potvrzuje i Stanislava Pokorná z firmy Jma, která úklid chodeb v Jihlavě nabízí. „Za poslední rok máme nasmlouvaných jednou tolik domů než před rokem. Někam chodíme jednou týdně, jinam jednou za čtrnáct dní. Vyklepeme rohožky, všechno smeteme, vytřeme,“ uvedla Pokorná.
Jednou týdně uklízejí třeba domy u hřbitova či v Polní ulici. Platí se kolem 85 korun za měsíc na jeden byt. Záleží, co nájemníci požadují a o jaký dům se jedná.
V jednom starším domě na Královském vršku ale před časem nájemníci nepochodili, když si chtěli objednat firmu. „Jejich podmínky jsme nemohli splnit. Nešlo o peníze, ale o to, že firma potřebovala pro zaměstnance samostatnou místnost s WC, přístup k teplé vodě a výlevku. Ve starém domě ze šedesátých let to ale nelze zajistit,“ uvedla jedna z obyvatelek.
Třeba v havlíčkobrodském Rolnickém domě před nádražím to však funguje. Lidé si tam úklidy rozdělovat nemusí. Majitel budovy zajistil firmu, která za přijatelný poplatek vše zajišťuje. Tato společnost zaměstnává i postižené.
