Svaz obcí Vysočiny vzkázal, že s výstavbou spalovny zatím nepočítá. (Ilustrační snímek)

Svaz obcí Vysočiny vzkázal, že s výstavbou spalovny zatím nepočítá. (Ilustrační snímek) | foto: Slow TV - Malešická spalovna

Žádná spalovna na Vysočině zatím nebude. Vyrůst mají jen překladiště

  • 10
„Na Vysočině momentálně neplánujeme vybudovat spalovnu odpadů, směsný komunální odpad budeme vozit do blízkých spaloven.“ Tento vzkaz vyslal Svaz obcí Vysočiny. Stalo se tak necelé dva týdny před jihlavským referendem, jehož hlavním tématem je právě spalovna.

Pro Matěje Mana a tým jeho pomocníků, kteří mu pomáhají organizovat jihlavské referendum o stavbě spalovny, je to trochu Pyrrhovo vítězství. Sdružení obcí Vysočiny (SOV) totiž včera oznámilo, že hodlá v kraji vybudovat síť překladišť a odpad vozit do spaloven v jiných městech. Jinými slovy: zatím se žádná spalovna na Vysočině stavět nebude.

„Do jisté míry je to posun správným směrem, za to můžeme být rádi. Na druhou stranu, referendum to určitě oslabí. Načasování je zřejmé, ve Svazu obcí Vysočiny jsou politici, kterým referendum vadí,“ tvrdí Man.

První jihlavský plebiscit má proběhnout za necelé dva týdny současně s volbami do krajského zastupitelstva. „Termín referenda v tom nehraje žádnou roli. Jdeme svou cestou, kterou jsme nastoupili v odpadovém hospodářství,“ tvrdí Rudolf Chloupek, primátor Jihlavy, který je zároveň předsedou předsednictva SOV.

Nový systém počítá s tím, že by se u dnes fungujících skládek na Vysočině vybudovala nová překladiště odpadků.

„Odhadujeme, že budeme muset postavit překládací stanice s celkovou kapacitou 112 až 135 tisíc tun odpadů ročně,“ vypočítala tajemnice SOV Zdeňka Škarková. Předběžný zájem o vybudování těchto zařízení vyslovily obce či města Batelov, Bystřice nad Pernštejnem, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Jihlava, Luka nad Jihlavou, Pacov, Pelhřimov, Petrůvky, Počátky, Přibyslav, Světlá nad Sázavou, Telč, Velká Bíteš, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou.

Odtud by pak směsný komunální odpad, který od roku 2024 nebude možné vozit na skládky, putoval do některé z blízkých spaloven.

Jako možné konečné stanice byly vytipovány spalovny v Brně, Praze, rakouském Zistersdorfu a také připravované zařízení na energetické využití odpadu v Mělníce.

Zájem o spalovny vzroste

Náklady na vybudování jednoduchých překladišť se předpokládají v jednotkách milionů korun. Speciální kontejnerová lisovací zařízení přijdou na 15 až 40 milionů korun.

Na kolik pak vyjde běžný provoz, není zatím jisté. Například brněnská spalovna si podle ředitele Energetické agentury Vysočiny (EAV) Zbyňka Boudy bere za tunu odpadu 850 korun. Uložení stejného množství na skládku vyjde na 1 200 korun.

„Jenže čím víc se bude blížit konec skládkování, tím bude cena za uložení na skládku vyšší. A zvyšovat se bude i cena ve spalovnách, protože se zvedne poptávka. Osobně bych proto počítal s tím, že nás tuna odpadu vyjde na 1 500 korun,“ odhaduje Bouda s tím, že celý systém by se mohl spustit zhruba za pět let.

Upozorňuje však na to, že síť překladišť s následným odvozem do jiných spaloven automaticky neznamená, že zařízení na energetické využití odpadu na Vysočině je navždy mrtvý projekt.

„Určitě ne. Pořád si myslím, že pro občany Vysočiny je nejlepší mít toto zařízení co nejblíže.“

Že systém překladišť automaticky neznamená stop výstavbě spalovny, si uvědomuje i Matěj Man. I proto si stále myslí, že referendum, které by mohlo zamezit její výstavbě v Jihlavě, má smysl. „Pořád jsou zde dva strategické a závazné dokumenty, které se spalovnou počítají. Jde o jihlavský územní plán a plán odpadového hospodářství,“ upozorňuje organizátor referenda, které musí přilákat alespoň 35 procent voličů, aby bylo platné.