A letos v tom hodlají ve spolupráci s lesníky pokračovat. V plánu mají kácení kolem Devíti skal, tedy nejvyššího vrcholu turisticky zajímavé lokality.
Jejich záměry přitom ovlivňuje šíření kůrovce, kterému svědčil hlavně extrémně horký a suchý rok 2015.
„S odcloňováním skalních vrcholů jsme začali už v minulém roce. Došlo k poměrně rozsáhlé těžbě na Malinské skále a ještě dříve na Bílé skále. V okolí skal se docela výrazně projevil kůrovec, který způsobuje rozsáhlé usychání smrkových porostů,“ říká ředitel Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Václav Hlaváč.
Lepší výhled bude dříve
Nenápadný brouk opravdu hodně zasáhl do plánů kácení.
„Chtěli bychom dosáhnout výraznějšího rozvolnění lesů a otevření výhledů. Právě na Devíti skalách se kůrovec projevil ve velké míře. V některých místech šel přímo naproti našemu záměru, protože některé části lesa jsme chtěli úplně odtěžit. Je to urychlení záměru,“ tvrdí Hlaváč.
Obtížně se však předpovídá vývoj, jak se bude lýkožrout dál šířit. Jestli začne plánované kácení přímo v okolí turisty oblíbené vyhlídky, to není v tuto chvíli jasné.
Jisté je, že zásahy v okolí přírodní památky na chráněném území o rozloze 3,5 hektaru nepůjde udělat najednou. „Postup projednáme s lesní správou, abychom nenarušili stabilitu porostů,“ říká Hlaváč.
Více buků a jedlí na úkor smrků
Jak situaci vidí státní podnik Lesy ČR, který v oblasti hospodaří? „Loni jsme kvůli kůrovci v lokalitě Devět skal vytěžili 70 kubíků dříví a tři kubíky na Malinské skále. Další kůrovcové těžby nemůžeme předjímat,“ reagovala na dotaz MF DNES mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Kde se bude kácetNa hlavním hřebenu Žďárských vrchů se plánované „odcloňování“, tedy odlesňování, týká přírodních památek Bílá skála, Černá skála, Devět skal, Drátník, Lisovská skála a Malinská skála. Ochranáři nově připravili plány péče pro tato území, ve všech se se zásahy počítá. „Tyto plány jsou podkladem pro lesní hospodářské plány, které se momentálně schvalují a platit budou po dobu následujících deseti let,“ říká ředitel Správy CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč. Další skalní útvary jako například Čtyři palice spadají do jiných cyklů a obnova lesních hospodářských plánů je teprve čeká. |
„Během příštích deseti let budeme na tomto maloplošném chráněném území těžit a zalesňovat klasickými postupy - v souladu s plánem péče,“ dodala.
Záměr ochranářů je následující: lesy kolem skal zůstanou, ale odstraní souvislé a z hlediska pestrosti živých systémů nepříliš hodnotné smrkové porosty.
„Náš cíl je nahradit je rozvolněným lesem přirozené druhové skladby - tak, aby zůstaly otevřené pohledové osy a skály byly aspoň částečně osluněné a také byly vytvořeny podmínky pro rozvoj vegetace,“ popisuje šéf ochranářů. V oblasti se tak objeví více buků a jedlí na úkor smrku.
Záměr ochranářů částečně odlesnit zarostlé skály už před čtyřmi lety v anketě posvětili návštěvníci Žďárských vrchů a ke shodě nakonec došli i s odborníky a vlastníky pozemků.
Není vidět na Křižánky ani Svratku
Pro kácení jsou i okolní obce. „Přivítáme odlesnění jakéhokoli skalního útvaru v okolí. Z Devíti skal není na Křižánky a údolí řeky Svratky prakticky vidět, protože výhled zakrývají stromy,“ lituje starosta Křižánek Jan Sedláček, sám profesí lesník.
Naposledy se o tomto stavu Křižánečtí přesvědčili společně s obyvateli Svratky, Herálce, Fryšavy, Svratouchu a Sněžného při tradičním Novoročním výstupu právě na Devět skal.
Turisté to mají z Křižánek po modré značce na vrchol „Devítek“ pouhé tři kilometry, na hlavním hřebeni jsou však i další oblíbená místa, která během desítek let bez zásahů přerostly stromy.
„Pro nás jsou skály jedno z mála bohatství, které tady máme. Pokud budou vidět z dálky, může to přispět k tomu, že sem bude jezdit více turistů, kteří se budou podílet na místní ekonomice,“ dodává Sedláček.
Na Devět skal v sezoně proudí davy lidí a na výstup na vyhlídku se v některých dnech stojí fronta. Pokud by kvůli kácení byl omezen přístup, veřejnost se o tom včas dozví.
„Veřejné turistické cesty zpřístupňují hlavní vrchol. Zbytkem chráněného území žádná cesta nevede. Ale je možné, že v souvislosti s těžbou bude i na veřejné cestě přístup krátkodobě omezený,“ doplňuje Václav Hlaváč.
Například Čtyři palice, ležící na druhé straně údolí rozprostřeného na historické hranici Čech a Moravy, však na kácení budou čekat déle. Obnova tamního lesního hospodářského plánu se teprve chystá.
