Hromadné výpovědi chtějí podat během října kvůli vládou navrhovanému snížení jejich platů. Když vláda necouvne, tak od ledna nemá kdo ošetřovat pacienty.
Napříč celou zemí spustily tvrdou kampaň za hájení mezd lékařské odbory. A právě doktoři na Vysočině jsou nejjednotnější.
"U nás na interně podepsalo výzvu 80 procent lékařů, na chirurgii 70 a na dětském 90 procent. Nechceme, aby nemocnice přestala fungovat. Ale vláda musí něco udělat, jinak jsme tentokrát skutečně vnitřně smířeni s tím, že výpověď podáme. A bohužel 1. ledna do práce nepřijdeme. Už pozastavujeme třeba hypotéky," vzkázala doktorka z interny havlíčkobrodské nemocnice Šárka Drinková.
O ČEM JE VÝZVADěkujeme, odcházíme Organizuje ji Lékařský odborový klub. Požaduje, aby základní plat začínajícího lékaře činil 1,5 násobek průměrné mzdy (35 400 korun) a atestovaného až trojnásobek průměrné mzdy (70 800 korun). Odbory žádají kvalitní vzdělávání pro mladé lékaře. Pokud vláda nekývne na požadavky, hrozí hromadnými výpověďmi ke konci roku. Během 13 týdnů navštíví zástupci odborářů 65 nemocnic v zemi v sanitce s figurínou lékaře odpočítávajícího vteřiny do plánovaného hromadného odchodu. |
V brodské nemocnici pracuje 117 kmenových lékařů. Zatím jich je odhodláno špitál opustit 76.
"Potřebujeme něčím donutit vládu ke změnám v celém systému plateb ve zdravotnictví. Veškeré dosavadní reformy byly jen o snižování našich platů. Já mám po patnáctileté praxi bez příplatků za služby 27 tisíc korun hrubého měsíčně. Po plánovaném snížení se dostanu na 16 tisíc korun. Zaučuji mladé lékaře. Oni nezůstávají, odcházejí pryč. Jsem z toho už nesmírně unavená," popsala Drinková.
Jsme rukojmím politiků, tvrdí lékaři
"Tarify se nám mají snížit o dvacet až čtyřicet procent. Mám praxi deset let a beru měsíčně bez příplatků 26 600 korun. Po změně to bude 19 500. Nastupující lékař bez praxe v Německu bere 3 700 eur, u nás 650 eur. Je o nás zájem v zahraničí. Tady jsme rukojmím politiků," přidal se lékař Pavel Vávra z lůžkového interního oddělení Nemocnice v Novém Městě na Moravě.
Na dotaz, zda ale nejsou nyní pacienti rukojmím lékařů, Vávra odvětil: "My jsme přece nepřísahali na to, že budeme ošetřovat pacienty jen v Česku. Nechceme odcházet, ale vláda měla dost času na to něco udělat. Neudělala nic," míní Vávra.
Lidé vnímají boj lékařů za platy různě. "Ti nahoře chtějí sáhnout na platy všem. A když vidíte, že třeba soudci si uřvali, že se jim nesmí snížit plat, tak je to na pováženou. Ležela jsem nedávno ve špitále. Když za mnou třikrát po sobě v noci přišel ten samý doktor, usmíval se a konejšil mě, bylo mi ho líto. Já asi jejich reakci chápu," komentovala Růžena Milotová z Třebíčska.
Šéfové nemocnic se bojí, co se bude dít
Zamotanou hlavu mají šéfové nemocnic. V pelhřimovské nemocnici pracuje zhruba stovka doktorů. Kdyby jich nepřišla do práce 1. ledna byť jen polovina, tak ředitel Jan Mlčák netuší, co se bude dít. "To je situace, na niž se nelze dost dobře připravit," řekl Mlčák.
V třebíčské nemocnici pracuje 130 doktorů. "Pokud by jich odešlo opravdu 80 procent, tak nastupuje katastrofický scénář. Já nechápu, jak si to oni představují. Že dají výpověď a skutečně nepřijdou prvního ledna do práce? Museli bychom zavřít oddělení. Co s pacienty, se sestrami? Nedokážu si to představit," shrnul ředitel třebíčské nemocnice Leoš Dostál. Čeká, co bude v říjnu. Pakliže lékaři splní svoji hrozbu, musejí podat výpovědi do konce října.
Situaci okomentoval tento týden na Vysočině i prezident republiky. "Od žádného seriózního lékaře, a řadu z nich znám, jsem to nikdy neslyšel. Mám pocit, že jsou to ti neseriózní lékaři, kteří tohle říkají," poznamenal Václav Klaus.
Zřizovatelem pěti nemocnic na Vysočině je kraj. Hejtman Jiří Běhounek je bývalý doktor. Své někdejší kolegy chápe. "Na rovinu řeknu, že můj základní plat po 33 letech praxe a 25 letech na místě primáře činil 30 tisíc hrubého. Rozumím doktorům. Je to však boj s vládou. My nemůžeme měnit tabulky. Jestliže hromadně odejdou, bude to pro kraj strašlivě složité," pravil Běhounek.
