Bez chemie pěstovat brambory nelze, tvrdí ústav po pokusech na poli

  12:52aktualizováno  12:52
Pěstovat v dnešní době brambory bez chemického ošetření nejde. Po pokusech na třech polích na Pelhřimovsku to konstatovali zemědělci a odborníci z Výzkumného ústavu bramborářského. Test souvisel s plánovaným omezením používání postřiků nad vodní nádrží Švihov.

Pokusné pole u Křelovic na Pelhřimovsku. Rozdíl při využívání postřiků je na něm dobře vidět. Levá půlka pole je bez obvyklého ošetření, pravá půlka je ošetřena běžnými přípravky proti plevelu. | foto: Kraj Vysočina

Kvůli větší ochraně vodní nádrže Švihov (nazývaná také Želivská přehrada - pozn. red.), která je zásobárnou pitné vody pro více než jeden a čtvrt milionu obyvatel včetně většiny Prahy, stát do budoucna počítá se změnou obdělávání polí v povodí řeky Želivky na Pelhřimovsku.

Snahou je, aby zemědělci na polích používali jinou a slabší chemii, nebo se od ní úplně oprostili. Deště totiž látky splavují do řeky a do přehrady.

Fotogalerie

Podmínky, které budou muset farmáři v budoucnu splnit, na svých experimentálních polích modeloval Výzkumný ústav bramborářský z Havlíčkova Brodu. Zjistil, že pokud skutečně budou muset zemědělci takto postupovat, sníží se úroda brambor na polovinu a plodina velmi citelně podraží.

„Na většinu z - pro vodohospodáře schůdných a povolených - herbicidů  plevel nereaguje, nebo je jejich účinnost extrémně nízká. Brambory trpí suchem, neboť přerostlý plevel jim konkuruje, v některých místech je zřejmé napadení mandelinkou a hlodavci,“ popsal výsledek pokusu Pavel Kasal z Výzkumného ústavu bramborářského.

S dražšími českými bramborami se trh ještě víc otevře dovozu

Petr Laštovička ze šlechtitelské stanice Selekta Pacov odhaduje, že ze současného výnosu kolem pětatřiceti až čtyřiceti tun brambor na hektar v budoucnu při zohlednění všech státem navržených omezení sklidí ze stejné výměry stěží polovinu.

Brambory na Vysočině

  • V Kraji Vysočina je v současné době zhruba třetina českých polí osázených bramborami, více než osm tisíc hektarů.
  • Zemědělci na Vysočině pěstují především pozdní odrůdy brambor.
  • Cena pro velké řetězce se při prodeji konzumních brambor pohybuje kolem 3 až 4 korun za kilogram.
  • Při takzvaném prodeji ze dvora je cena brambor na Vysočině v relaci 6 až 9 korun za kilogram.

„To bude mít dopady na cenu českých brambor, také na jejich dostupnost a trh se tak ještě více otevře bramborám ze zahraničí,“ obává se Laštovička.

S obavami sleduje jedno z plevelem zarostlých pokusných polí u Křelovic na Pelhřimovsku i předseda společnosti Senagro Senožaty Jiří Nevosád.

„Pěstování brambor je pro nás, stejně jako pro desítky dalších družstev v regionu, základem rostlinné výroby. Je otázkou času, jak dlouho si takto povedeme,“ strachuje se.

Že je pěstování brambor bez chemie téměř nemožné, připouští i Ludmila Pospíšilová z ekofarmy v Holubí Zhoři u Velké Bíteše. 

„Používáme takzvanou kyblíkovou metodu, při níž mandelinky a plevel sbíráme ručně do kyblíku. To je ale pro větší plochy nemožné,“ přiznává.

Podle farmářky se brambory umí se škůdci a plevelem samy vypořádat, musí k tomu ale mít vhodné podmínky. „Když je dostatek vláhy, brambory si poradí. Při letošním suchu to ale nezvládly a i u nás je úroda špatná, hlízy jsou prolezlé,“ říká. I na mandelinky už prý dnes existují stroje.

Metabolity pesticidů nelze z vody eliminovat, tvrdí povodí

S plánem na rozšíření II. ochranného pásma kolem vodní nádrže přišel státní podnik Povodí Vltavy (více o záměru čtěte zde). Rozšířit ho chce o téměř 100 kilometrů čtverečních. Z toho přes 95 procent této rozlohy zabírají orná půda a pole, na nichž hospodaří zemědělci. Na 768 hektarech by přitom mohla růst jen tráva.

Testovací pole

Zkušební pole na Pelhřimovsku patří Výzkumnému ústavu bramborářskému z Havlíčkova Brodu. Odborníci a vědečtí pracovníci na nich v praxi ověřují odolnost nejčastěji používaných odrůd proti plevelům, škůdcům a ve finále hodnotí dopady pokusné regulace na obvyklý výnos. V současné době jsou to jediná pole podobného zaměření v Česku.

„Hlavním důvodem revize stávajícího ochranného pásma je zejména nárůst koncentrací pesticidů a jejich metabolitů pocházejících ze zemědělské činnosti v podzemní a v povrchové vodě na přítocích i ve vlastní vodárenské nádrži. Metabolity těchto pesticidů nejsou ve vodě odbouratelné, a nelze je tedy z vody eliminovat,“ zdůvodnil už dříve mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Proti rozšíření ochranného pásma však protestují obce, jichž by se omezení dotklo. A samozřejmě farmáři. Na jejich stranu se postavil i Kraj Vysočina.

„Respektujeme právo na čistou vodu. Na druhé straně jsou zde oprávněné požadavky obcí a hospodařících subjektů. Chceme, aby lidé, kteří v této lokalitě žijí, mohli hospodařit. Zemědělství na Vysočině je významný zaměstnavatel a zaměstnanost v tomto resortu nesmí být ohrožena,“ bojí se Martin Hyský, krajský radní pro oblast zemědělství.

Nejčtenější

Na Vysočině dvakrát zkolabovala D1. Kolony se rozjely po osmi hodinách

Dálnice D1 v 16 hodin (12. prosince 2018)

Přibližně hodinu před půlnocí se podařilo silničářům a policii obnovit provoz na dálnici D1 v kritickém úseku na...

Dopravu v Česku na řadě míst komplikuje sníh, na D1 na Vysočině ležel strom

Sníh na dálnici D1 u Měšína (Vysočina) - 11.12.2018

Dopravu v Česku komplikuje sněhová pokrývka. Na Vysočině jsou silnice sjízdné jen se zvýšenou opatrností, v kraji...

Stavbaři z problémového úseku D1 odstoupili od smlouvy s ŘSD

Silničáři a stavbaři se snaží zprovoznit všechny pruhy v kritickém úsek dálnice...

Firmy, které opravují nejdelší modernizovaný úsek dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, podle očekávání...

Problémový úsek D1 se rozšíří o jeden pruh, dokončí ho jiná firma

Kolony D1

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) kvůli zpoždění prací na opravovaném úseku D1 mezi Humpolcem na 90. kilometru a...

Za kalamitu na D1 mohou oni, ukazují na sebe dopravci a správci dálnic

Čerstvý sníh způsobil kolaps dopravy na 90. kilometru dálnice D1 u Humpolce....

Kolapsový stav na dálnici D1 jen vyostřil dlouhodobý spor mezi kamionovými dopravci a Ředitelstvím silnic a dálnic....

Další z rubriky

Slavnou bránou se Jihlava chlubí, na víkendy a odpoledne ji ovšem zavírá

Brána Matky Boží, jedna z nejvýznamnějších památek Jihlavy, je nyní otevřená...

Brána Matky Boží ze 13. století je jednou z nejvýznamnějších historických dominant Jihlavy. Ale když ji turisté chtějí...

Horolezec Jaroš vyrazil na další vrchol světa, jihoamerickou Aconcaguu

Z výstupu Radka Jaroše na Elbrus, nejvyšší evropskou horu.

Na svoji další expedici v neděli odletěl horolezec a cestovatel Radek Jaroš. První Čech, který vystoupil bez použití...

Ředitel jihlavské zoo má kancelář s opicemi. Teď už raději zavřenými

Stěnu ředitelské pracovny v zoo, kde od léta sedí Jan Vašák, tvoří expozice...

Kdyby se soutěžilo, kdo má nejhezčí kancelář, možná by vyhrála ta, ve které sedí ředitel jihlavské zoologické zahrady...

Najdete na iDNES.cz