Na patnáct stovek lidí podepsalo v Jihalvě petici proti plánované stavbě spalovny.

Na patnáct stovek lidí podepsalo v Jihalvě petici proti plánované stavbě spalovny. | foto: Jaroslav Šnajdr, MF DNES

Bojíme se o zdraví našich dětí, brání se Jihlavané stavbě spalovny

  • 5
Patnáct set lidí z Jihlavy už podepsalo petici proti uvažované stavbě spalovny odpadu v krajském městě. Protestující archy předali do rukou primátora Jaroslava Vymazala a zamíří s nimi i na krajský úřad. Sbírání podpisů navíc stále pokračuje.

Petici primátor převzal ve středu od jejího organizátora Miroslava Perničky, jenž žije v Antonínově Dole nedaleko Pávova, který je vytipován jako jedna z lokalit pro stavbu spalovny. "Bojíme se o zdraví našich dětí a ekologické zátěže," odůvodnil vznik petice.

Pernička se obává i dopravní zátěže, do spalovny by denně mělo mířit až třicet kamionů naložených odpadem z celého kraje. Muž z Antonínova Dolu na radnici vyjádřil obavy také z toho, že by spalovnu ovládla soukromá společnost a ta by do ní vozila i odpad ze zahraničí.

To ale primátor Vymazal odmítá. "To naprosto vylučuji," řekl s tím, že naopak v Rakousku je zájem o odpady z Vysočiny. Jejich odvoz do Rakouska by se ale promítl do ceny poplatků za odpad.

A odmítl i spekulace o spalovně jako byznysplánu soukromého investora. "Od samého počátku chceme, aby v zařízení mělo nadpoloviční účast město nebo kraj," odmítl Vymazal i spekulace o soukromém odpadovém byznysu.

"Vídeň, která si zakládá na životním prostředí, má spalovny tři"

Podpisová listina se za tři týdny, kdy byla v oběhu, rozšířila především v severní části Jihlavy, kde už je soustředěn průmysl. Na Bedřichově sesbírali nespokojení obyvatelé téměř 800 podpisů. I lidí z Antonínova Dolu, Červeného Kříže a Pávova. Tedy ze čtvrtí, v jejichž blízkosti se o spalovně uvažuje.

"Petice pokračuje dále a věříme, že podpisy budou přibývat," sdělil primátorovi při předání Pernička, který doufá, že petice může pomoci plány přehodnotit. "Žádné kompromisy nepřipouštíme," odmítl diskusi s primátorem Pernička.

"Petice vychází z neznalosti věci, kdo chce naslouchat, ten argumenty pochopí," reagoval Vymazal. "Vyspělé země jako Německo, Rakousko či Švýcarsko na tento sytém už přistoupily a je osvědčený. Vídeň, která si zakládá na životním prostředí, má tři spalovny uvnitř města," dodal Vymazal.

Podle studií by spalovna měla likvidovat až 150 tisíc tun vytříděného odpadu ročně. Pro umístění spalovny do Jihlavy mluví poloha ve středu kraje, což znamená lepší dostupnost při svážení odpadu.

V Jihlavě se o místě pro spalovnu uvažuje v několika lokalitách. Postupně se výběr zúžil na Pávov, průmyslovou zónu a vojenský areál u Pístova. Zda bude některá lokalita pro stavbu vhodná, prokáže podle primátora Vymazala až studie, která by mohla být na světě příští rok na jaře.

Uvažovalo se i o umístění spalovny do areálu žďárského Žďasu, tam ale záměr zastupitelé odmítli.

Bude se více třídit a spalováním odpadu se ušetří suroviny

Jihlavská petice také vyjadřuje obavy, že spalování odpadu sníží jeho recyklaci. Podle Kataríny Ruschkové z odboru životního prostředí jihlavského magistrátu jsou ale tyto obavy liché. 

Propočty o využití spalovny jsou podle ní postaveny na číslech, která počítají s mnohem vyšším tříděním odpadu než dosud, tedy i v případě postavení spalovny bude nutné naopak zlepšit třídění odpadů na Vysočině. A navíc je tu prý i hrozba, že se do deseti let na Vysočině zaplní současné kapacity skládek.

Naopak by se spalováním odpadu mohly ušetřit cenné suroviny. "Pokud při vytápění nespálíme ropu nebo uhlí, ale spálíme odpad, ušetříme suroviny, které umíme využít lépe," argumentuje Zbyněk Bouda z Energetické agentury Vysočiny.

I to je důvod, proč se o umístění spalovny uvažuje právě v Jihlavě - kvůli dostatečnému počtu možných odběratelů spalovnou vyprodukovaného tepla, a tím i snížení počtu kotelen v krajském městě. "Došlo by tak k prokazatelnému zlepšení ovzduší," tvrdí Zbyněk Bouda.

S tím však nesouhlasí ekologické sdružení Arnika, které s petitenty spolupracuje v rámci kampaně Nespaluj, recykluj! "Odpad ve spalovně nemizí, jen se mění chemické složení a toxicita spalovaných látek. Vzniká většinou nebezpečnější odpad, který rozptylujeme na skládky, do vody a do vzduchu," uvádí Arnika.

Petici Pernička plánuje předat i hejtmanovi Kraje Vysočina Jiřímu Běhounkovi a krajskému zastupitelstvu na zasedání 27. března.

V Kraji Vysočina se ročně produkuje 300 kilogramů odpadu na hlavu, průměr republiky je 274 kilo. Uvažovaná spalovna by měla celkově vyjít na tři miliardy korun a uvedena do provozu by mohla být nejdříve v roce 2018.