Nebyla to jen taková společenská návštěva ve formálním oděvu. Místním žákům Veronika Vítková nejprve přichystala rozcvičku, poté dohlížela na správné plnění jedné z pěti disciplín.
„Líbí se mi to. Je vidět, že děti jsou soutěživé. Není to jen o tom, že přijdou domů ze školy a sednou k televizi, nebo k tabletu,“ těšilo stříbrnou medailistku z olympijských her v Soči 2014 a mistryni světa z finského Kontiolahti 2015.
„Chtějí sportovat, je to v nich. Akorát že v tomhle mladém věku je k tomu musí rodiče přinutit. A ono to pak třeba půjde.“
Úspěšná rodačka z Vrchlabí s motivací ke sportu podle vlastních slov nikdy problém neměla. „Jsem z Krkonoš, kde se sportovalo a tak mě to ke sportu táhlo. Byla jsem k němu vedená. A viděla jsem jen sport,“ připomíná, že její tetou z matčiny strany je bývalá česká olympionička Jana Šaldová. „Teta běhala na lyžích, byla na olympiádě,“ připomíná její účast v Naganu 1998.
Konkrétní vzor však letošní vítězka ankety o biatlonistu roku nikdy neměla. „Že bych měla nějaký vzor, to říct nemůžu. A nebylo to ani tak, že by mě někdo přemlouval, ať jdu na trénink nebo na závody. Já jsem možná nic jiného neznala a ani znát nechtěla,“ usmívá se.
Biatlon na horských kolech není o flintě na zádech
K projektu Sazka Olympijský víceboj, který se sportování mládeže věnuje, se Vítková připojila od jeho vzniku. „Připojila jsem se loni na jaře. Přišlo mi to jako dobrá myšlenka, chtěla jsem ji podpořit,“ vysvětluje. „Bohužel na podzim už jsem čas neměla,“ připomíná náročný program Světového poháru.
„Letošní jaro bylo taky takové náročnější, doma jsem moc nepobyla. A teď už jsme začali znovu trénovat,“ lituje, že nemůže být s dětmi častěji. „Ale tenhle projekt se mi líbí a snažím se ho podporovat,“ pokračuje.
Také proto neváhala na Vysočinu přicestovat krátce po návratu z norského Sognefjordu, který je s 206 kilometry nejdelším fjordem světa. „Byli jsme deset dní na sněhu a najížděli objemy, což by se nám mohlo v zimě hodit,“ doufá Vítková.
Příští víkend se čeští reprezentanti v Jablonci nad Nisou zúčastní mistrovství republiky v biatlonu na horských kolech. „Všichni si myslí, že jezdíme na kolech s flintou na zádech. Ale tak to není,“ usmívá se Vítková při dotazu, jak netradiční disciplína vypadá.
„Objedeme kolo, přijedeme na střelnici, kde máme flinty připravené ve stojanech. Odložíme kolo, odstřílíme a na další kolo vyjedeme až poté, co zbraň vrátíme do stojanu,“ dodává Vítková.
