Tato smyšlená kresba „místa činu“ vyšla v roce 1899 v jedné berlínské...

Tato smyšlená kresba „místa činu“ vyšla v roce 1899 v jedné berlínské antisemitské brožuře. | foto: archiv Klubu Za historickou Polnou

Lékař usiluje o Hilsnerovo očištění v případu přes sto let staré vraždy

  • 10
Ta vražda se u Polné na Jihlavsku stala před více než sto lety. Přesto stále zaměstnává řadu lidí. Ze smrti Anežky Hrůzové v roce 1899 byl nespravedlivě obviněn Leopold Hilsner. Členové Klubu Za historickou Polnou se nyní s berlínským lékařem Petrem Vašíčkem snaží dosáhnout právní rehabilitace Hilsnera.

V Polné na Jihlavsku došlo v březnu roku 1899 k vraždě Anežky Hrůzové. Případ tehdy plnil stránky světového tisku. Ze zločinu byl obviněn a odsouzen Žid Leopold Hilsner. Jak se později ukázalo, neprávem. V té době ale případ rozvířil obrovskou vlnu antisemitismu. Období historici nazývají hilsneriádou.

V Klubu Za historickou Polnou mají k období hilsneriády celé fascikly dokumentů. Vědí, že Hilsner nebyl žádný svatoušek. Za Hilsnera se ale třeba postavil T. G. Masaryk.

Vašíček zjistil v archivu prezidentské kanceláře, že Hilsner poslal Masarykovi fingované svatební oznámení. V něm napsal, že si bere ve Vídni za ženu učitelku. A žádal po Masarykovi finanční příspěvek. Prezident mu vyhověl. Později se ukázalo, že žádná svatba nebyla. „Toho schopen byl, ale vraždy rozhodně ne,“ říká Jan Prchal, jednatel Klubu Za historickou Polnou.

Případem se zabýval i významný italský právník

Pro rehabilitaci Hilsnera se již dříve vyslovil významný italský právník Mario Umberto Morini. „Nespravedlnost spáchaná na Leopoldu Hilsnerovi musí být v každém případě odčiněna. Jeho rehabilitace musí být dosaženo nejen z historického pohledu, ale také především z pohledu justičního,“ konstatoval Morini. Podle rozboru právníka Moriniho by měla být revize procesu před rakouským soudem. Mimo jiné proto, že tehdy neexistoval český stát a konečný rozsudek byl vyhlášen ve Vídni.

Hilsnerova aféra vznikla podle Maria Umberta Moriniho z atmosféry plné rasistických a náboženských předsudků. Lékař Petr Vašíček už několikrát navštívil třeboňský archiv, kde je hodně podkladů k tomuto případu, protože soud se konal i v Písku. Vašíček už kvůli případu navštívil také Portugalsko a Izrael. A přímo v Polné jednou zažil situaci, kdy tam přijely dva mikrobusy skinheadů, kteří pak drželi tryznu u hrobu Anežky Hrůzové. Následně ve městě vylepovali plakáty proti Masarykovi a Židům. Vašíček je poté pomáhal strhávat.

První československý prezident se k hilsneriádě vrátil v knize Hovory s T. G. Masarykem. Zmíněná pasáž je ve vydání z roku 1937, v novějším už chybí. „Zajel jsem i do Polné, abych prohlédl místo zločinu a jeho okolí. Pak řekli, že jsem za to placen od Židů,“ vzpomínal Masaryk, který se podle svých slov rval s pověrou o rituální vraždě. „Vídeňští antisemité poštvali český nacionální a klerikální tisk, začali tlouci do mne - nu, musel jsem se bránit,“ popsal Masaryk.

A později za války pochopil, k čemu to také bylo dobré. „Světový tisk je zčásti řízen nebo financován od Židů, znali mě z Hilsnerovy aféry a teď se odvděčili tím, že psali o naší věci sympathicky nebo aspoň slušně. Politicky nám to hodně pomohlo,“ vzpomínal už jako prezident.

Rakouská ministryně odhalila epigram na náhrobním kameni

Do věci případné rehabilitace Hilsnera se zapojilo už několik českých ministrů spravedlnosti. Už v roce 1998 napsala tehdejší ministryně Vlasta Parkanová doktoru Vašíčkovi, že v trestní věci Leopolda Hilsnera byl porušen zákon.

Jenže i přes toto zjištění nebylo podle ní možné porušení zákona „odstranit“. Za prvé v době, kdy byl soud, neexistovala možnost stížnosti pro porušení zákona. A za druhé případ projednával a rozhodoval jako odvolací nejvyšší soud ve Vídni. Hilsnerově kauze se následně věnovali i ministři Otakar Motejl a Jaroslav Bureš.

Rakouské ministerstvo spravedlnosti následně oznámilo v roce 2009, že z české strany nedošlo ke zrušení obou prvoinstančních rozsudků v Kutné Hoře a v Písku. Proto ani Rakušané nevidí žádnou možnost zrušení rozhodnutí odvolacího soudu ve Vídni. A to ani cestou prohlášení, že uvedené rozhodnutí bylo nezákonné.

„Upozornili nás, že tehdejší ministryně spravedlnosti Maria Berger dne 14. listopadu 2008 odhalila na náhrobním kameni Leopolda Hilsnera ve Vídni pamětní epigram, kterým se pokusila vyjádřit politicko-morální symbolické odčinění této justiční křivdy,“ informoval Miroslav Konvalina, ředitel tiskového odboru ministerstva spravedlnosti.