Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na cestě z Lipska do lazaretu v Jaroměřicích umírali vojáci po stovkách

  10:23aktualizováno  10:23
Nejen Slavkov a okolí poznamenaly napoleonské války. Svou stopu zanechaly i v Jaroměřicích na Třebíčsku. Amatérská badatelka zjistila, jak na počátku 19. století město ovlivnila. Byl tu zřízen lazaret, kam byli v tehdejších podmínkách voženi ranění z bitvy národů u Lipska. „Bylo to drama,“ popisuje.

V říjnu 2013 se u Lipska uskutečnila velká rekonstrukce bitvy ruských, pruských, rakouských a švédských vojsk proti Napoleonovi. | foto: ČTK

Když Klára Čudrnáková z Hodonínska před pár lety přijela pracovat jako stavbyvedoucí na vlakovou zastávku v Bohušicích na Třebíčsku, upoutalo ji povídání místních lidí. Mluvili o možných hrobech vojáků z napoleonských válek.

Bitva národů

U Lipska se odehrála největší krvavá řež, jakou lidé té doby nepamatovali. Překonalo ji až běsnění 1. světové války.

Napoleon utrpěl porážku, proti němu a spojencům se postavila koalice Rakouska, Pruska, Švédska a Ruska.

Od 16. do 19. října 1813 zahynulo okolo 100 tisíc vojáků. Francouzi byli často nedospělí. Po neúspěchu v Rusku totiž Napoleon přišel téměř o celou armádu, početní stav doplňoval hlavně mladými rekruty, mnohdy ve věku 17 i méně let. Starších už moc nebylo.

„Historie je můj velký koníček, začala jsem pátrat a dozvěděla se zajímavé věci. U Jaroměřic jsou tři hroby vojáků, jeden opravdu velký,“ vysvětlila amatérská badatelka.

Chystá o tom knížku. A příští rok v dubnu se uskuteční akce včetně pochodu vojáků v dobových uniformách z Jaroměřic do Moravských Budějovic, kde je pohřbený Napoleonův generál Jean Boudet.

Starosta čtyřtisícových Jaroměřic Jaroslav Soukup doplnil, že město chystá tři pomníky. „O jejich podobě ještě budeme jednat na zastupitelstvu,“ poznamenal.

S napoleonským vojskem si Jaroměřice užily své už při vojenském tažení roku 1805. Z toho roku se však o žádných přímých obětech nic neví. Píše se „jen“ o vyčerpanosti obyvatelstva z nutnosti živit vojska, která v kraji pobývala na podzim a v zimě.

Umístění pohřebišť je známo dost přesně, což je zásluha zápisů ve farní kronice založené roku 1804 páterem Chvilíčkem. „Její překlad mi byl ochotně poskytnut současným jaroměřickým duchovním správcem, za což jsem mu neskonale vděčná,“ podotkla Klára Čudrnáková.

Dále byly Jaroměřice několik měsíců okupované francouzským vojskem po bitvě u Znojma, od 16. července do 3. listopadu 1809.

Hned po svém příchodu zřídili Francouzi lazaret ve zrušeném klášteře na dnešní faře, v tehdejší škole a v obecním domě.

Pohřeb byl bez obřadu, bez kříže

Páter Chvilíček v kronice o roce 1809 mimo jiné píše: „Hřbitov pro zemřelé Francouze byl na mou žádost vykázán u začátku aleje vedoucí do Blatnice po levé straně. Tam bylo z 56 mrtvých pohřbeno 50 a zbytek na farním hřbitově - sine luce, sine cruce (v překladu bez obřadu, bez kříže - pozn. redakce).“

To jsou tedy dvě známá a doložená pohřebiště francouzských vojáků z tažení roku 1809. O jiné národnosti v té době zmínky nejsou.

Třetí a zdaleka největší hromadný hrob pochází z let 1813 až 1814, kdy byl v Jaroměřicích po bitvě u Lipska opět zřízen vojenský špitál „Hauptspital číslo 24“. Číslo dokládá, že největší a nejdůležitější bitva napoleonských válek měla takových lazaretů mnoho i daleko od bojiště. Vlastně po celé Evropě.

„Tentokrát jaroměřický Hauptspital 24 zřizovalo Rakousko jako vítězná země na svém území a byl pro něj vybrán zámek a opět i budova bývalého kláštera. Podle zřizovací listiny mělo být v Jaroměřicích umístěno tisíc raněných a nemocných vojáků rakouské, ruské a francouzské armády, což se i stalo,“ zjistila Čudrnáková.

Rusa bez nohou přivezli v pytli

Mezi už tak zničenými a oslabenými muži, kteří přesto dokázali přežít nesmírně strastiplnou cestu z více jak 400 kilometrů vzdáleného bojiště v podmínkách počátku 19. století, se rozšířila epidemie pravých neštovic. Dokonala dílo zkázy. Zemřelo 850 vojáků ze všech armád. A co umístění hrobu?

„Páter Chvilíček uvádí, že byli pohřbíváni na panské nivě za cihelnou po levé straně. Já jen dodávám, že je to oblast po pravé straně staré silnice směrem do Bohušic za prvním železničním přejezdem. Ještě v roce 1824 je na císařské indikační skici toto území označeno názvem Krchůvky,“ zjistila badatelka.

Podle Čudrnákové je spousta náznaků a nápověd, ze kterých - když se domyslí do důsledků - vznikne drama.

Část zápisu Chvilíčkovy kroniky z roku 1813 uvádí: „Při skládání z vozu byli někteří už mrtvi. Mezi jinými jeden Rus, kterému dělová koule urazila obě nohy. Byl přivezen v pytli, ráno však zemřel. Ponejvíce však umírali Francouzi.“

A k těmto lidem, raněným, nemocným a později nakaženým neštovicemi, musela místní správa najít dostatečný počet ošetřovatelů z řad zdejších obyvatel, bez nich to nešlo.

Dobové chirurgické zákroky jen pro silné povahy

„Umíte si to představit? Slibovali hory doly, a stejně nikdo nechtěl. Myslím, že na osobní dramata bylo zaděláno dost. K tomu přidejme odvody do armády, konfiskace koní, potravin a všeho možného v průběhu celé doby napoleonských válek,“ načrtla Čudrnáková.

Zatím má ona a lidé, kteří jí se zjišťováním informací pomáhají, konkrétní jména starousedlíků a počet Francouzů, kteří u nich byli ubytováni včetně zaopatření při tažení na podzim roku 1805. Vše bude v knížce.

„Chtěli bychom vliv napoleonských válek na kraj ukázat trochu víc než jen v souvislosti s hromadnými hroby,“ dodala badatelka.

Na dubnové akci bude pro zájemce přednáška na dané téma a část vojáků, kteří se věnují historickému lékařství, předvede ukázky dobových chirurgických zákroků. „Je to jen pro silné povahy,“ podotkla Klára Čudrnáková.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výlovy rybníků patří i na Vysočině mezi oblíbené a hojně navštěvované podzimní...
Rybáři na Vysočině kapra příliš zdražovat nemohou, klesl by jim prodej

Rybáři na Vysočině už zahájili tradiční podzimní výlovy. Největší rybníky však své bohatství teprve vydají. Zatímco velká jihočeská rybářství kvůli velké...  celý článek

Milena Šatavová z Rokycan přesně ví, který den má které jméno svátek. Její...
VIDEO: Arnošt, Kvido, Hugo, Erika. Žena přesně ví, kdy kdo slaví svátek

Milena Šatavová z Rokycan má paměť jako slon. Dokáže přeříkat celý kalendář od ledna do prosince a přesně při tom ví, kdy které jméno slaví svátek. Své umění...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Stržanov u Žďáru dostal víc peněz, sousedé se kvůli nim rozhádali

Spory ve Stržanově, místní části Žďáru nad Sázavou, se musí zabývat žďárská radnice. Po vzniku petice volající po odstoupení osadního výboru, kterou podepsalo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.