Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Malíř Havelka bojoval s češtinou. Sběratel náhodou objevil jeho dopisy

  15:09aktualizováno  15:09
Romana Havelky. Tak se jmenuje jedna z nejznámějších jihlavských ulic. Název nese po osobnosti malíře a jemnického rodáka. Sběratel pohlednic a známek Jaroslav Okáč z Čížova u Jihlavy objevil balíček pohlednic a lístků, které vrhají na život a dílo umělce nové světlo.

Sběratel Jaroslav Okáč objevil dosud neznámé dopisy a korespondenci jemnického malíře Romana Havelky. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Barvotiskové obrázky ze starého světa, doklady činorodosti i neustálého cestování, ručně malované pohlednice, ze kterých dýchá kouzlo osobností svých autorů i svědectví čilých kontaktů s přáteli z malířských kruhů.

To všechno obsahovala složka písemností, kterou před lety v jednom z jihlavských antikvariátů náhodně koupil čížovský sběratel známek a pohlednic Jaroslav Okáč.

Zpočátku ho hromádka zažloutlých lístků s místy stěží čitelnou korespondencí příliš nezaujala. Povšiml si jenom, že jejím ústředním bodem je jméno jemnického rodáka a malíře krajináře Romana Havelky.

„Zpočátku se mi ale ty písemnosti pro mě jako sběratele zdály bezcenné - skoro na všech lístcích byly hrubě strhané poštovní známky, což jejich sběratelskou cenu velmi snižuje. Postupně jsem tam však začal nacházet zajímavou historii. Zaujalo mě například, na kolika místech během několika málo let Roman Havelka působil,“ řekl sedmašedesátiletý Okáč.

Svým způsobem našel malý poklad. Dlouhé roky, možná desetiletí ležel zapomenutý někde na půdě jednoho z domů v jihlavské Brněnské ulici, kde Havelka za svého zdejšího pobytu bydlel.

Namaloval tři tisíce obrazů, každý se prodává za desetitisíce

Složka obsahuje pohlednice s originálními akvarely, jeden z nich nese například podpis výtvarníka J. Ženíška, patrně Josefa.

Fotogalerie

Malíř Havelka se narodil 30. dubna 1877 v Jemnici v rodině výrobce sítí. Jako osmiletý se přestěhoval s rodiči do Jihlavy. Zde na německé měšťance učitel J. Hakler objevil jeho talent. Později Havelka studoval na Akademii výtvarných umění u profesorů Julia Mařáka a Antonína Slavíčka.

Havelka procestoval Itálii, Bosnu a Hercegovinu, jako malíře ho však trvale okouzlilo především Podyjí, do kterého ho uvedl starší a již proslulý malířský kolega a hrotovický rodák František Bohumír Zvěřina.

Havelka byl velmi čilým autorem, po kterém se zachovaly údajně tři tisíce děl. Jeho obrazy se však i přes takovou zdánlivou nadprodukci v aukčních síních dnes prodávají za ceny od dvaceti do šedesáti tisíc korun. Spoluilustroval například dodnes ceněnou knihu Augustina Sedláčka Hrady a zámky české.

Vzácné dopisy pochází z malířových cest i z války

Okáčem nalezená korespondence pochází z let 1898 až 1924 a týká se Havelkova působení na Akademii v Praze, pobytů v Dolním Rakousku, v Bosně či Mnichově i jeho působení za 1. světové války. Obsahuje osobní, někdy i důvěrná sdělení.

Jihlavský krejčí Heinrich Prášil ze sídla své živnosti u brány Matky Boží například Havelkovi lámanou češtinou píše: „Vaše obědnávku jsem obdržel, tu uniformu do ty doby obdržti. S uctou Jindřich Prášil.“

Prášilovo sdělení ohledně uniformy zřejmě souviselo s Havelkovým odchodem na vojnu. V roce 1913 se oženil, první světovou válku prožil ve službě zřejmě na italské frontě. Ve vojenském mundúru prošel Polsko, Rumunsko a Tyroly.

Ani Havelka si s dokonalou češtinou hlavu nelámal, na pohledy například psal: Drazý rodiče!

V milovaném Podyjí zemřel, jeho stezku zalila voda přehrady

První výstavu měl už v roce 1900 v Rudolfinu, měl ateliér v Mnichově, půl roku žil v Bítově nad Dyjí, se kterým souvisí i část nalezené korespondence. Byl nejenom velmi pracovitý malíř, ale i činovník spolkového života - od roku 1923 byl předsedou Sdružení výtvarných umělců moravských, kterého později byl až do své smrti i čestným předsedou.

Havelka hodně cestoval a stále maloval - na jeho obrazech kunsthistoriky upoutává jeho zpracování světel a stínů, barvy vegetace, měnící se odstíny přírody. „Hodně střídal místa pobytu, z korespondence je zřejmé, že nikde nebyl déle než rok nebo dva,“ říká Okáč.

Kromě sedmdesáti tuzemských výstav mohli jeho obrazy vidět i návštěvníci galerií ve Vídni, Londýně či Berlíně.

Roman Havelka zemřel při své poslední návštěvě milovaného Podyjí, 20. června 1950 ve Znojmě, kde - stejně jako v Jihlavě - jeho jméno nese jedna z ulic. V Jemnici má pamětní desku.

Na jeho počest také Český klub turistů pojmenoval pěší trasu Podyjím ze Znojma do Jemnice „Cestou Romana Havelky“. Cesta však zanikla po vybudování a napuštění Vranovské přehrady.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výzkum rajčat v laboratoři
Chemie, biologie, laboratoř. Škola zavádí nový obor Analýza potravin

Kdo z žáků miluje práci v laboratoři, zkoumání pod mikroskopem a má zálibu v biologii a chemických vzorečcích, ten bude mít možnost v Jihlavě studovat nový...  celý článek

Svůj hlas odevzdala ve Žďáru nad Sázavou také poslankyně za ODS Miroslava...
Nebyla lídrem, přesto Němcová uspěla už ve svých šestých volbách

V poslanecké sněmovně zasedá nepřetržitě od roku 1998. Příští rok už v ní oslaví kulatých 20 let. Miroslava Němcová z ODS je politickým nestorem, který...  celý článek

Společnost Optokon, v jejímž čele stojí už od roku 1991 Jiří Štefl, vyvinula i...
Jihlavská firma vytvořila neviditelný plot, mohl by třeba hlídat hranice

Jiří Štefl stál před více než čtvrt stoletím u vzniku Optokonu. Firma nyní dává v Jihlavě práci více než stovce lidí. Ačkoliv společnost, jejíž výrobky využívá...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.