Německý generál Robert Bader. Na snímku z roku 1943 je ještě jako plukovník. Před koncem války se stal generálem. Jako jednomu z jedenácti německých důstojníků mu byl udělen Německý řád ve stříbře i ve zlatě. | foto: Archiv Viléma Wodáka

Řády vrátily tvář německému generálovi Baderovi a dvěma důstojníkům

  • 5
Badateli Vilému Wodákovi se podařilo identifikovat tři německé důstojníky, jejichž ostatky se před dvanácti lety našly v hrobě na místě stavby administrativní budovy na okraji Jihlavy. Kromě generála Roberta Badera v hrobě leželi další dva němečtí důstojníci. Všichni přišli o život na konci války.

Pro dělníky to tehdy bylo velké překvapení. Při výkopových pracích na stavbě administrativní budovy odkryli na začátku října roku 2002 v Jihlavě kosterní ostatky. Zpočátku se domnívali, že může jít o oběti trestného činu z nedávné doby.

Kdo byl Robert Bader

* Narodil se v roce 1899 ve východním Bavorsku, v městečku Landau an der Isar. Je vzdálené asi 60 kilometrů od hranic s Českem.

* Bader začal svou vojenskou kariéru v dubnu 1917, kdy mu bylo osmnáct. Vstoupil do královské bavorské armády. Roku 1937 byl povýšen na majora a v červnu 1939 do hodnosti podplukovníka.

* Během druhé světové války vystřídal mnohé štábní funkce. V roce 1942 se stal ubytovatelem 6. armády, která se marně snažila dobýt Stalingrad.

* Koncem roku 1944 byl krátce odvelen na západní frontu. Ještě v závěrečných měsících války vystřídal Bader několik bojových útvarů.

* V roce 1945 postupně velel 4. horské divizi, 304. pěší divizi a v dubnu před koncem války 97. myslivecké divizi. S tou se dostal do Jihlavy. V dubnu 1945 byl povýšen na generálmajora.

* Už od roku 1918 měl Železný kříž 2. třídy a od roku 1940 Železný kříž 1. třídy. V roce 1943 obdržel Německý kříž ve stříbře a v březnu 1945 Německý kříž ve zlatě.

* Bader ve svých šestačtyřiceti letech za nejasných okolností zahynul. Jeho ostatky byly exhumovány v Jihlavě 2. října 2002.

Když ale policisté u ostatků objevili německé řády, bylo vše jasnější. Pocházely z druhé světové války. Podle nalezených částí uniforem, knoflíků a válečných vyznamenání experti usoudili, že se zřejmě jedná o polní hrob tří německých vojáků.

Poměrně brzy se podařilo badateli Vilému Wodákovi určit totožnost prvního z nich. Pomohlo, že má detailně zmapované německé řády a vyznamenání.

Důležité při identifikaci bylo hlavně vyšívané límcové označení. Podle toho badatel rozpoznal, že šlo o vysoce postaveného Němce.

Přesněji o generálmajora německého pozemního vojska Roberta Badera. Vilém Wodák totiž už dlouho předtím věděl, že poslední známá stopa tohoto generála byla právě v Jihlavě na konci války. Víc nebylo známo.

Bader byl na tehdejší dobu neobvykle vysoký. Měřil bezmála dva metry. Německá strana tohoto generála považovala za nezvěstného od devátého května 1945. Pak byl prohlášen za mrtvého.

"Dlouho jsem byl v písemném kontaktu s rakouskými i německými soukromými badateli, kteří mi poskytli klíčové informace. Mezi ostatky se také našel Německý kříž ve stříbře. Toto válečné vyznamenání Bader získal jako vrchní ubytovatel operační skupiny "Hollidt". Ta operovala v rámci armádní skupiny Don v bitvě na Volze. A později při operaci na Horním Donu a v prostoru Charkova," popsal Wodák.

Jeden z jedenácti, kdo dostal stříbrný i zlatý Německý kříž

Tehdejší vysoký řád Německého kříže ve stříbře byl celkově udělen zhruba devětsetkrát. Pro sběratele je to dnes vzácnost.

Bader navíc získal v březnu 1945 Německý kříž ve zlatě. A to byla velká zvláštnost. Existovalo totiž pouze jedenáct vojáků, kteří byli vyznamenáni zlatou i stříbrnou variantou tohoto řádu. A Bader byl posledním z nich, který vlastnil oba.

Kromě generála Badera byly ve stejném místě ostatky dalších dvou německých důstojníků. Badatel to zjistil z poválečného zápisu velitelství Sboru národní bezpečnosti v Bedřichově. Těmi dalšími důstojníky byli hejtman Lothar Feuchtmeir a Franz Josef Mautner von Markhof.

"Posledně jmenovaný byl příslušníkem rozvětveného a bohatého rakouského šlechtického rodu pocházejícího z Čech. A právě jeho jméno v poválečném zápisu SNB zkomolili," doplnil Vilém Wodák.

Jako místo pohřbení tehdy příslušníci SNB uvedli prostor mimo hřbitov u Gštanclova lesa v Bedřichově. Dokonce si "esenbáci" nakreslili plánek, podle něhož byl hrob 235 kroků od silnice do Havlíčkova Brodu.

Exhumace ostatků všech tří byla v kompetenci humanitární organizace Pargent, která se zabývá vyhledáváním německých válečných hrobů po celé Evropě.

Proč a jak němečtí důstojníci zahynuli, je i nadále záhadou

Protože za celou dobu nikdo z příbuzných neprojevil o ostatky generála zájem, byly nakonec pohřbeny na společném vojenském hřbitově v Brně. Stejně tak tomu bylo u dalších dvou důstojníků. V Jihlavě neskončily jejich ostatky kvůli kapacitě hřbitova.

Odpověď na otázku, za jakých okolností německý generál vlastně zemřel, zůstává pro historiky i dále záhadou. Zatím se nenašel pamětník, který by o událostech na konci války u Pávova podal věrohodné svědectví. Nezbývá, než si domýšlet z historických souvislostí.

"Nevíme, zda padl v přímém boji či zahynul nešťastnou náhodou nebo vlastní rukou. Nedá se vyloučit ani možnost, že přišel o život jako válečný zajatec," popsal Wodák.

Ten už spolu s Jiřím Vybíhalem popsal jeho osud v knize Jihlava pod hákovým křížem. Při tvorbě knížky ještě neznali totožnost dalších dvou důstojníků.

Podle informací zástupců organizace Pargent patří Robert Bader mezi pouhé tři generály německé armády, o kterých se ví, že během války zemřeli na území dnešní České republiky.

Těmi dalšími byli generálporučík Hans Källner, velitel XXIV. pancéřového sboru. Podlehl smrtelnému zranění v Telnici 18. dubna 1945. Třetím byl generálporučík Franz Geiger, jehož život se uzavřel osmého května 1945 v Ostroměři.