V anketě o nejhezčí rozhlednu Kraje Vysočina zvítězil Babylon u Kramolína. Ilustrační snímek

V anketě o nejhezčí rozhlednu Kraje Vysočina zvítězil Babylon u Kramolína. Ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Babylon je nejkrásnější rozhledna Vysočiny a je druhá nejstarší v zemi

  • 0
Na kopcích Vysočiny stojí sice řada moderních staveb, z nichž většina vznikla teprve po roce 2001, v anketě iDNES.cz dali čtenáři přednost starším, kamenným vyhlídkám. Nejvíce hlasů 334 - získala kamenná empírová věž Babylon, která je druhou nejstarší rozhlednou v Česku.

Na druhé místě s počtem 166 hlasů skončila rozhledna Karasín u Bystřice nad Pernštejnem.

Které rozhledny se dostaly do celostátního finále

Krajské kolo o nejhezčí rozhlednu Vysočiny bylo tajné a hlasovalo se v něm od pondělí 18. června až do středy 3. srpna. Dvě rozhledny s nejvyšším počtem hlasů postupují do celostátního kola. Jméno té nejkrásnější se čtenáři iDNES.cz dozví v úterý 9. srpna.

Anketa o nejhezčí rozhlednu Vysočiny - zde

S nominací rozhleden na Českomoravské vrchovině pomáhal iDNES.cz autor televizního pořadu o rozhlednách a knihy Rozhledny Čech, Moravy a Slezska Jan Nouza. Do ankety, které se konalo zároveň ve všech krajích, se tak dostaly rozhledny různých stylů, od těch dvě stě let starých až po ty novodobé.

Rozhledna Babylon u Náměště nad Oslavou

Rozhledna Babylon u Kramolína

Rozhledna Babylon u Náměště nad Oslavou je vysoká 24,5 metru a na její vrchol vede 105 schodů. Nachází se na vršku Zeleného kopce. V roce 1831 ji nechal postavit Hrabě Jindřich Vilém Haugwitz pro potřeby zemského měření.

Pro kramolínského starostu Josefa Blahu byla informace o prvním místě pro rozhlednu Babylon překvapením. "Jsem moc rád, že právě naše rozhledna v anketě zvítězila. Musím říci, že ačkoli v letošní sezóně zatím nebylo, zvláště v červenci, moc hezky, turistů sem zavítalo hodně. Myslím si, že Babylon má návštěvníkům co nabídnout, je to nejstarší kamenná rozhledna na Moravě, navíc je velmi pěkná a příjemná. Pozitivní je, že leží nedaleko Dalešické přehrady," usmíval se Blaha.

Původně byla o patro vyšší, ale v období prusko-rakouských válek byla poškozena a později snížena. Ve věži jsou ještě původní dubové schody a strop je zdoben freskami. Kamenná budova je kulturní památkou.

Rozhledna Karasín u Bystřice nad Pernštejnem

Rozhledna Karasín u Bystřice nad Pernštejnem je vysoká 28,2 metru a na vrchol vede 128 schodů.

Kamenná rozhledna Karasín s restaurací, hřištěm pro děti a nedávno založeným lesoparkem, kde si mohou návštěvníci i sami zasadit strom, je součástí lyžařského areálu. Vznikla v roce 2002 a stojí v nadmořské výšce 707 metrů. Na její vrchol vede 128 schodů a vysoká je 28,2 metrů.

"Moc nás potěšil fakt, že rozhledna Karasín se stala druhou nejhezčí na Vysočině. Pro zdejší oblast je významná, má pěkný tvar a výhodou je i to, že se tam nikdo nebojí. Výstavba rozhledny a celého zimního areálu přinesla místní části Karasín vlastně celoroční příliv turistů," řekl po volbě starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska.

Kopec, na kterém stojí, funguje v zimě jako sjezdovka. "Karasín se tak stal malou horskou vesničkou a příliv turistů je patrný i v Bystřici nad Pernštejnem. Rozhlednu jsme zakomponovali do celého kontextu místního cestovního ruchu. Letos jsme otevřeli dílnu v přírodě," vyprávěl starosta.

Z rozhledny je výhled na vodní nádrž Vír, na okolní obce, na vrcholky Žďárských vrchů nebo na Svrateckou hornatinu. Pod rozhlednou je pak prostorné hřiště pro děti a stoly pro výletníky. Asi 300 metrů za rozhlednou vznikl nedávno mladý lesopark.

Rozhledna Ocmanice

Rozhledna Ocmanice

Mezi povedené turistické trumfy mikroregionu Náměšťsko je rozhledna na území mezi obcí Ocmanice a Náměští nad Oslavou. Stojí na jednom z nejvyšších bodů v okolí, kóta je 428 metrů.

Dřevěná stavba ve tvaru osmibokého jehlanu byla postavena nad podzemním vodojemem obce Ocmanice v roce 2004. Je vysoká 15,3 metru a na její vrchol vede 50 kovových schodů.

Rozhledna Rosička u Sázavy

Rozhledna Rosička u Sázavy je vysoká 42 metrů a na její vrchol vede 140 schodů.

Na vrchu Rosička stojí stejnojmenná rozhledna postavená pro telekomunikační účely. Železná konstrukce rozhledny vznikla z iniciativy starostů obcí Sázava a Nížkov. Volně přístupná vyhlídková plošina je umístěná ve výšce 24 metrů a na její vrchol vede 140 schodů. Postavena byla v roce 2004.

Stožár na vrcholu kopce slouží i jako vysílač pro potřeby mobilního operátora. Původně stával na vrchu Rosička maják. Ten byl ale kvůli špatnému stavu za války zlikvidován.

Vrchol kopce Rosička, který vystupuje do výšky 645 metrů nad hladinu moře, je vzdálen pouhých dvě stě metrů od Posázavské cyklotrasy. Rozhledna se stala v pořadí čtvrtou funkční rozhlednou na Vysočině.

Rozhledna Oslednice u Telče

Rozhledna Oslednice u Telče je vysoká 36 metrů a na vrchol vede 176 schodů.

Rozhledna ze železné konstrukce vysoké přes jednatřicet metrů stojí na vrchu Oslednice v nadmořské výšce 557 metrů na mořem nedaleko Telče na Jihlavsku. Turistům nabízí nádherný pohled na renesanční Telč i Českomoravskou vrchovinu.

Na Oslednici už rozhledna kdysi stála. Výstavbu dřevěné dvoupatrové vyhlídky měřící šestnáct metrů v roce 1898 inicioval a 463 zlatými zaplatil učitel telčského gymnázia. Kdy přesně dřevěná rozhledna zanikla, není známo. Nedaleko pak zbyl velký železný kříž, který byl vztyčen v roce 1885.

Jan Nouza

Vysokoškolský profesor na Technické univerzitě v Liberci. Jeho koníčkem je turistika, zejména pak poznávání rozhleden.

Je autorem televizního seriálu Rozhlédni se, člověče a publikací Rozhledny Čech, Moravy a Slezska a Rozhledny na prahu 21. století.

Vytvořil i nejstarší české stránky mapující naše a zahraniční rozhledny (stránky najdete zde).

Do padesátých let minulého století pak stála na vrcholku triangulační dřevěná věž, která byla na Oslednici vybudována za první republiky.

V létě 1999 pak vyrostla na kopci pětatřicet metrů vysoká ocelová konstrukce, která měla posílit signál mobilních telefonů. Po dohodě s městem Telč, které pozemek vlastní, projektanti Josef Bláha a Leonahard Schlicker navrhli stavbu jako veřejnosti přístupnou rozhlednu. Dvojče oslednické rozhledny vyrostlo v roce 2001 na Vysoké u Kutné hory.

Na vrchol telčské věže zájemce dovede točité schodiště se 176 schody. Poprvé se z rozhledny návštěvníci podívali v březnu 2000 při zahájení turistické sezony.

Rozhledna Pípalka na Křemešníku

Rozhledna Křemešník.

Železná rozhledna Pípalka u Pelhřimova je vysoká 52 metrů a na její vrchol vede 205 schodů. Slouží nejen turistům, ale i armádě a telekomunikacím. Její vyhlídková plošina leží ve výšce 40 metrů.

Stavba vznikla v roce 1993 na vrchu Křemešníku v nadmořské výšce 765 metrů nad mořem. Vede na ni 205 schodů, konstrukce je vysoká 32 metrů. Silný dalekohled turistům umožňuje dohlédnout na Lipnici nad Sázavou, hrad Roštejn, okolní vrcholy Čeřínku, Špičáku a Javořice, ale také Žďárské vrchy. Za příznivého počasí je vidět až 200 kilometrů daleko na Krkonoše nebo Šumavu.

Rozhledna Horní Les u Víru

Rozhledna Horní Les

Součástí telekomunikační vysílací věže je také další rozhledna, která leží na kopci Horní Les mezi Nyklovicemi a Rovečným na Bystřicku. Rozhledna byla slavnostně otevřena v dubnu 2002. Celková výška je bezmála šedesát metrů, ochoz je 38 metrů vysoko a celá stavba je 803 metrů nad mořem.

Výhled je na oblast Svratecké hornatiny a východní část Žďárských vrchů. Vidět je hrad Zubštejn, hladina přehrady Vír, kostelík ve Vítochově, dohlédnout se dá také na karasínskou rozhlednu. Pokud jsou dobré podmínky, lze se pokochat i výhledem na Jeseníky či Kralický Sněžník.

Horní Les je nejen nejvyšším bodem katastru Rovečného, ale také přírodního parku Svratecká hornatina.

Hlasování v ostatních krajích

, ,