Podle ochránců přírody byl na dálnici usmrcen čtyřicetikilový samec vlka, který se na Vysočinu zatoulal nejspíš z Broumovska či Podbezdězí. Více řekne genetická analýza. | foto: Archiv Pavla Hulvy

U D1 na Vysočině našli mrtvého vlka, pravděpodobně ho srazilo auto

  • 37
Pravděpodobně po střetu s autem uhynul u dálnice D1 statný samec vlka. Tělo zvláště chráněného zvířete bylo nalezeno na stém kilometru. Ochránci přírody jej poslali na expertízu, aby zjistili, jak se zde ocitl. Podle legendy byl poslední vlk na Vysočině zastřelen před dvěma staletími.

Zvíře poblíž Skorkova na Havlíčkobrodsku zahynulo koncem minulého týdne. V pátek ho na okraji dálnice nalezl místní občan Václav Pinkas. O nálezu informoval Hnutí Duha.

Následující den vyjeli nález ověřit Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny v Havlíčkově Brodě a Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Oba experti potvrdili, že se skutečně jedná o vlka, konkrétně o samce vážícího 40 kilogramů. „Nejpravděpodobnější je, že pochází z takzvané středoevropské nížinné populace, jejíž centrum výskytu je v Německu a západním Polsku, zasahuje však také do České republiky,“ uvedl mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos.

„Smečky na Broumovsku a v Podbezdězí žijí od Skorkova vzdušnou čarou zhruba 130 kilometrů, což je vzdálenost, kterou mohou mladí vlci hledající nové teritorium překonat během několika dnů či týdnů,“ dodal mluvčí.

Původ zvířete podrobněji určí genetická analýza. V tomto týdnu bude tělo podrobeno pitvě na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Velká zvířata do podchodů nejdou, ochránci chtějí ekodukty

Výskyt vlka na Vysočině je však zcela výjimečný a byl mnoho desítek let nepotvrzený. Jedna z legend hovoří o tom, že poslední vlk na Vysočině byl zastřelen 2. ledna 1830 nedaleko Roženeckých pasek ve Žďárských vrších, kde má dokonce svůj pomník.

„Studiu populační struktury vlka se věnujeme dlouhodobě, za tu dobu jsme nashromáždili stovky vzorků a genetických profilů. Analýza jedince z nové oblasti umožní přiřazení k existujícím subpopulacím a je cenným zdrojem informací o prostorovém chování druhu,“ konstatoval Pavel Hulva.

Ochránci přírody v souvislosti s tímto případem upozorňují na negativní vliv dálnice na velká zvířata. Ta nemají ráda podchody, dálnici se při migraci snaží překonávat vrchem. Proto ekologové volají po takzvaných ekoduktech. Ty však na dálnici D1 chybí.

„V úseku mezi Skorkovem a Humpolcem v minulosti pravidelně migrovali například losi z Polska do jižních Čech. I ti měli v cestě dálnici D1. Řešením není její oplocení, tím vzniká pro zvířata neprůchodná bariéra. Zvířata pak zůstávají uzavřená ve stále se zmenšujících izolovaných ostrovech, které neposkytují dostatek prostoru pro přežití izolované populace,“ pravil Václav Hlaváč.