Muslimský hřbitov v Třebíči. Zprovozněn byl roku 1994 jako první svého druhu v...

Muslimský hřbitov v Třebíči. Zprovozněn byl roku 1994 jako první svého druhu v České republice. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Na hřbitově muslimů v Třebíči leží mrtví hlavou k Mekce. Dušičky je minuly

  • 8
Je to kout na třebíčském Novém hřbitově, o kterém ani mnozí pravidelní návštěvníci nevědí a který ani v době Dušiček není v obležení pozůstalých. Ohraničený vzrostlými tújemi ukrývá náhrobky psané částečně v arabštině. Jde o první muslimské pohřebiště na území České republiky. Vzniklo v roce 1994.

Dnes tu odpočívá asi padesát zesnulých. Například afghánská studentka žurnalistiky na pražské Karlově univerzitě Fatema Nazari. Nebo lidé, kteří zemřeli v utečeneckých táborech. Pocházeli z Libye, Afghánistánu, Bulharska, Turecka a dalších zemí. Poslední pohřeb se uskutečnil v říjnu, do země putovala malá rakev s batoletem.

Žádné věnce, obrubníky, náhrobek. Jen dva kameny na té straně kopce hlíny, kde v zemi spočívá hlava dítěte. Směrem k Mekce. Část hrobů je pouze takto jednoduchých, jak je to v islámských zemích zvykem. A část svým vzhledem naopak částečně kopíruje české zvyklosti.

„Tuto sekci založil Třebíčan Přemysl Šilhavý 19. dubna 1994. Nový hřbitov byl zvolen proto, že je novým pohřebištěm založeným v 70. letech 20. století a hroby muslimů je možno směrovat k východu, trochu na koso vzhledem ke křesťanským a občanským hrobům, tedy k Mekce,“ píše v třebíčské městské kronice zdejší kronikář Ivan Přibík.

Část hřbitova zaplatilo velvyslanectví Saúdské Arábie

„Pan Šilhavý zakoupil při založení islámského hřbitova před dvaceti lety celkem třicet hrobových míst. Zakoupil je jménem Al Ittihad al Islami. Zaplatilo to Velvyslanectví Království Saúdské Arábie v České republice. Další úhrady za pohřbení lidí bez rodin hradí Islámská nadace v Praze nebo Islámská nadace v Brně. Anebo to financují soukromé osoby,“ uvádí dále kronikář.

Šilhavý - celým jménem Přemysl Mohamed Ali Šilhavý - byl po desítky let jediným veřejně známým muslimem v Třebíči a okolí. Patřil mezi první rodilé Čechy s tímto náboženským vyznáním. K islámu konvertoval jako mladý. Učil na třebíčském gymnáziu, patřil mezi oblíbené kantory.

Po své konverzi patřil k průkopníkům islámu v Česku. Stál řadu let v čele muslimů v Čechách a na Moravě. Pozitivně na něj v minulosti několikrát zavzpomínal například dnešní senátor František Bublan, kterého učil biologii. Podle něj svou víru nikomu nevnucoval. Šilhavý zemřel 14. března 2008 ve věku devadesáti let. A pohřbený je, jak jinak, v Třebíči na muslimském pohřebišti na Novém hřbitově.

Pohřbit zcela po arabsku není v Česku možné

Podle lidí, kteří tam pracují, mají muslimské pohřby trochu jiný průběh, než na který jsou Češi zvyklí. „Nedá se říci, že by si vynucovali něco extra. To vůbec ne. Spíš jde o snahu obou stran - muslimů a zaměstnanců, kteří dohlížejí na dodržování českého zákona o pohřebnictví, aby se vše v té smutné situaci přijatelně skloubilo dohromady,“ řekl zaměstnanec, který si přál zůstat v anonymitě.

Muslimové ve svých domovinách zpravidla pohřbívají zesnulé do mělkých hrobů, tělo leží pouze na márách. Dělají to ještě v den úmrtí. Hlava mrtvého směrem k Mekce. To v Česku nelze. Lidské ostatky musí mít vždy rakev a ta musí spočinout v hloubce okolo metru a půl až dvou metrů.

I vyřizování pohřbu je co do postupů o něco náročnější než u ostatních pohřbů. Trvá déle. Ovšem vyřídit transport do země původu je ještě složitější a je to finančně dost nákladné.

Muslimové si tak alespoň přejí, aby si zesnulého příbuzného sami omyli a nachystali do rakve. Také ho chtějí spouštět sami do hrobu a ten potom opět sami zaházejí. Hlava mrtvého musí směřovat k Mekce.

Ženy k obřadu nesmí, čekají u vchodu na hřbitov

„Neměl by u toho být člověk, který není muslim. Ale české zákony nařizují u pohřbů na našem území, že musí být přítomen někdo ze zaměstnanců hřbitova, aby dohlédl, že se s lidskými ostatky nakládá, jak se má,“ doplnil zaměstnanec Nového hřbitova.

Při zahazování jámy hlínou se čte Korán. Zajímavostí je fakt, že se pohřbu neúčastní ženy. Do Třebíče přijedou, ale stojí u vchodu na hřbitov a čekají, až obřad skončí.

Už tu byly rodiny z Ostravy, Brna a dalších koutů republiky. Většinou se pak k hrobům vracejí mnohem méně často než Češi. O Dušičkách se objevili spíše ti, kteří u nás hlouběji zapustili kořeny. Včetně rodiny Šilhavého.

V tuzemsku časem vznikla muslimská pohřebiště ještě v Praze, v Brně a v Teplicích.