Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Někteří lékaři se na pacienty dívají prázdným pohledem, jsou přetížení

  12:33aktualizováno  12:33
Takového lékaře asi někdy potkalo hodně lidí. Při komunikaci s pacientem skoro nemluví, nezvedne oči od monitoru počítače. Přestože se nedá pochybovat o jeho vysoké odborné zdatnosti, je na něm znát značná směs únavy, apatie či vyhoření. Je takové chování problém jednotlivců, či důsledek systému?
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Josef VostárekMF DNES

„Všechno máte na papíře, venku v čekárně si to přečtěte. To nám řekl doktor potom, co s námi v ordinaci skoro nepromluvil.“ I to je jedna ze zkušeností pacientky nemocnice z Vysočiny.

Sběr podobných zážitků nedá velkou námahu. Vedle těch výborných a komunikativních lékařů, kterých je nepochybně hodně, potkávají pacienti i ty druhé.

Podle primáře jihlavské interny Jaroslava Točíka to ale může být jen únavou v momentální situaci, a ne obvyklé jednání konkrétního odborníka.

„Lékaři se občas nacházejí v situaci, kterou jiné profese neznají. Lékař ošetřující pacienta ve večerních nebo nočních hodinách je v zaměstnání od sedmé hodiny ranní. Svou práci odvádí dokonale co se týče manuální profesní činnosti. Nicméně v oblasti jednání s pacientem, která je jednou z nejobtížnějších, může docházet v těchto situacích ke komunikaci, která nemusí být vždy naprosto optimální,“ vysvětlil.

Cestou k nápravě by mohlo být i konkurenční prostředí

Podle něj jde o problém systému a obraz obecných modelů chování ve společnosti. Třeba v oblasti prodeje zboží je „špatná nálada“ vytěsněna konkurenčním prostředím, samoobslužným prodejem a délkou pracovní doby. U lékařů je situace jiná.

„Dá se tomu bránit zvýšenou sebereflexí a zaměřením zdravotníků i na tuto důležitou složku jejich práce. Cestou k nápravě by samozřejmě mohlo být konkurenční prostředí, tedy boj o klienta, ale i jeho základní podmínkou je dostatek personálu,“ uvedl primář Točík.

Jemu osobně by při práci na oddělení pomohlo, kdyby všichni dělali práci, na kterou mají kvalifikaci. „Tedy akcentaci práce s klientem a omezení administrativní zátěže. Důraz na dokonalou formu - tedy dokonalý popis skutečnosti - by měl být nahrazen důrazem na dokonalý diagnostický a léčebný proces,“ dodal.

Lékaři by nemohli pracovat, aniž by jim něco dělalo v nemocnicích radost. Pro primáře Točíka je to každý uzdravený pacient. Je také rád, že o medicínu je stále mezi mladými lidmi zájem. A že z nich vyrůstají šikovní a empatičtí lékaři.

Nová situace: nedostatek zdravotních sester

I podle pelhřimovského primáře chirurgického oddělení Karla Křikavy je problém lékařů s „prázdným pohledem“ důsledkem současného systému.

„A vzhledem ke zhoršující se personální situaci ve zdravotnictví, kdy třeba získat zájemce o práci na chirurgii je rok od roku složitější, neočekávám zlepšení ani v dalších letech. Systém ohodnocení práce, zvláště v nemocnicích našeho typu, ze strany zdravotních pojišťoven určitě nepřispívá k rozvoji těchto zařízení - ať již po stránce vybavení, nebo po stránce získání kvalitních pracovníků,“ míní Křikava.

Na nemocnice už také doléhá nedobrá personální situace v oblasti středního a nižšího zdravotnického personálu. „Nedostatek sestřiček velké nemocnice pociťovaly již dávno, ale pro nás je to svým způsobem nová situace,“ zdůraznil.

Podle něj je třeba na politické úrovni říct, jaké zdravotnictví chceme mít a kolik jsme ochotni na něj vydat z rozpočtu peněz. A jasně deklarovat, že pokud nepokryjeme potřebné náklady, nelze očekávat takovou úroveň zdravotnictví, na kterou jsme si zvykli.

Školící se lékař je pro vlastní nemocnici na dlouho ztracen

„Neustále zmiňované černé díry ve zdravotnictví na úrovni nemocnic našeho typu nikde nevidím. Mám obavu, že pokud je chceme zachovat, není už kde šetřit,“ popsal Karel Křikava.

Nemocnice na Vysočině mají podle něj výhodu, že hejtmanství za všech politických konstelací podporovalo jejich modernizace, a tím odpovídají úrovni 21. století. Třeba v Pelhřimově díky ní v podstatě zanikly nadstandardní pokoje, neboť vše, co bylo dříve nadstandardem, má dnes většina pacientů na svém pokoji.

Je ale důležitým otazníkem, jestli vydrží aspoň současný kolektiv lékařů a sester. „Odchod každého zkušeného lékaře významně poznamená práci oddělení a potažmo celé nemocnice. Výchova nového odborníka znamená mnohaleté vzdělávání, a to i na klinických pracovištích, kdy je školící se lékař pro vlastní nemocnici nadlouho ‚ztracen‘,“ doplnil primář.

I on má stále radost z každé podařené operace a úspěšně vyléčeného pacienta. A protože se blíží 21. ročník Pelhřimovských chirurgických dnů, těší Křikavu, že se podařilo udržet tradici této konference.

„Prosím i o více soudnosti pacientů“

Havlíčkobrodský primář gynekologickoporodnického oddělení a poslanec ČSSD Pavel Antonín míní, že pacienti někdy zapomínají na důležitou okolnost. „Lékaři a sestry jsou také lidé s fyzickými a psychickými limity. K tomu každý den v nemocnici je jiný. Zdravotnické zařízení je velice živý organismus,“ vysvětlil.

Tvrdou realitou je podle Antonína fakt, že každoročně stoupají počty ambulantně ošetřených pacientů, a to o tisíce. Oproti tomu sehnat lékaře se specializací a praxí je čím dál složitější. Sester je prozatím v brodské nemocnici dostatek, avšak některé kraje již hlásí problém i s nedostatkem ošetřovatelského personálu.

„Prodloužení čekací doby a přepracovaný personál jsou pak výsledkem,“ zhodnotil primář.

Jako jeden z hlavních problémů vidí vzdělávací systém pro lékaře i další zdravotníky. Ze Sněmovny ví, že už se chystá úprava zákonů, která by to měla zlepšit. „Jako primář neustále musím z dlouhodobého hlediska řídit personální politiku. S nadbytkem lékařů se rozhodně nesetkávám. Mezi další problémy patří i možnosti ohodnocení práce zdravotníků,“ doplnil Antonín.

Ze své práce ví, že se postupem let značně změnil vztah rodička - porodník. Miska vah se jednoznačně v tomto rozhodovacím mechanizmu převážila na stranu matky.

„Jen prosím o záchrannou brzdu. Jde o uvědomění si, že porodníkovým přáním je totéž, co si přeje matka - přivést na svět zdravé dítě a co nejlépe pomoci rodičce. Takže jako velkou pomoc při své práci bych přivítal více zkušených lékařů a větší soudnost a rozvahu ze strany našich pacientů,“ dodal primář.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ruční granát F1
Muž našel v lese na Havlíčkobrodsku granát. Odnesl si ho domů

Hodně neopatrně si počínal třiapadesátiletý muž z Květnova, který našel při vycházce v lese ruční granát a vzal si ho s sebou domů. Teprve ze svého bydliště...  celý článek

Od poloviny července vydal Rančířov několik stovek ročních povolenek na průjezd...
Za průjezd Rančířovem už se nebude platit, ministerstvo mělo výhrady

V Rančířově na Jihlavsku přestanou vybírat mýtné za průjezd automobilů po cestě kolem tamního lomu. Zastupitelé totiž zkraje týdne rozhodli, že zruší vyhlášku,...  celý článek

Už rok a půl pletou ženy z Nového Veselí s cílem podpořit stavbu obchvatu....
V Novém Veselí roste naděje na obchvat, stavět by se mohlo už za rok

Nové Veselí na Žďársku je blíž k obchvatu za více než 200 milionů korun. Kraj vybral, kdo zpracuje projekt. Lidé v městysi o novou silnici, která by z centra...  celý článek

Květákové pečené placičky
Květákové pečené placičky

Zdravá dobrota na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.