Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Česká „sběratelka kostí“ zkoumala hroby u Káhiry i ostatky Braha

  17:58aktualizováno  17:58
Je zvyklá pracovat mezi hrobkami, na pracovním stole má běžně rozložené kosti starých Egypťanů. Šestatřicetiletá antropoložka původem ze Žďáru nad Sázavou Petra Havelková patří do týmu, který už několik let zkoumá archeologické naleziště v Abúsíru nedaleko Káhiry.

Antropoložka Petra Havelková je specialistkou na kosterní pozůstatky. | foto: Jiří Bárta, 5plus2.cz

Havelková, kterou si ve Žďáře budou známí pamatovat spíše pod dívčím jménem Zítková, se v sobotu vrátila na místní Biskupské gymnázium a vystoupila vedle reprezentační atletky Kristiiny Mäki či světově uznávané chemičky Lucie Novákové na konferenci úspěšných absolventů.

Jak sama Petra Havelková říká, během studia odborné biologie ji to nejvíc táhlo k osteologii, tedy vědě o kostrách a kostech. Postupně se propracovala mezi uznávané antropoložky Národního muzea.

Jejím revírem jsou jihomoravské Mikulčice, slavné centrum Velké Moravy, ale hlavně Egypt, kam se od roku 2009 pravidelně vrací zkoumat to, co najdou čeští vědci v nekropoli egyptských panovníků období 5. dynastie.

I když antropologové většinou zkoumají „bezejmenné“ kosti, občas se dostanou k příležitosti, která je v laboratoři vytrhne ze zaběhlé rutiny.

Prozkoumání ostatků astronoma Tycha Braha byla rychlá akce

Petra Havelková byla v roce 2010 u toho, když česko-dánský vědecký tým po letech znovu otevřel hrobku slavného renesančního astronoma, astrologa a alchymisty Tycha Braha v chrámu Matky Boží před Týnem na pražském Staroměstském náměstí. Dán Brahe působil i na dvoře císaře Rudolfa II. a v Praze roku 1601 také zemřel.

„Dělali jsme na tom ve spolupráci s kolegy, každý měl svoji oblast působnosti. Sledovala jsem projevy zátěže na kostře Tycha Braha, nic překvapivého u poměrně staršího jedince. Zemřel ve věku 54 let,“ vybavuje si po letech. „To byla hodně rychlá akce, aby byl Brahe zase rychle pohřben. Například kolegyně se snažila identifikovat jeho manželku,“ dodává.

Naopak Havelková chyběla u výzkumu ostatků pátera Josefa Toufara umučeného v roce 1950 komunisty. Předloni byly ostatky vyzvednuty kvůli procesu blahořečení.

Na mateřské pracuje po nocích, do Egypta se chystá na podzim

„To už jsem byla na mateřské. Primárně šlo o identifikaci ostatků z hromadného hrobu (v pražských Ďáblicích, kde byl pohřben pod cizím jménem - pozn. aut.), zjistit pohlaví a věk, následky mučení a odběr DNA a její porovnání s praneteří Josefa Toufara,“ popisuje antropoložka.

Aktuálně tráví nejvíc času právě s roční dcerkou, ale i tak na malý úvazek zůstala v kontaktu se svým pracovištěm. „Většinou dělám po nocích, občas přijede do Prahy hlídat babička na dva tři dny. Snažím se, jak to jde. Na podzim už bych měla jet asi na deset dní do Egypta,“ vypráví.

V arabském světě, kde ve společnosti dominují muži, už si časem zvykli na přítomnost českých vědkyň. „Myslím, že naši egyptští dělníci s tím nemají problém. Možná v situaci, kdy ženy dávají příkazy. Z toho mohli být zaskočeni, ale museli si zvyknout,“ říká s úsměvem Petra Havelková.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Novým hlavním vývojářem Sportenu pro běžecké lyže je dlouholetý servisman české...
Sporten chce do špičky, na vývoj lyží najal Banka i servismana Fouska

Novoměstská firma se silným investorem v zádech má ambiciózní plán - mít do čtyř let na světové úrovni běžky a poté i sjezdové lyže. Vsadila proto na...  celý článek

Dnešní podoba zimního stadionu v Třebíči je ze 70. let. Průměrně tu chodí na...
Zimní stadiony v Třebíči i v Brodě se připravují na velké rekonstrukce

Nejen jihlavský Horácký zimní stadion. Investovat je třeba i do dalších zimních stadionů na Vysočině. Příští rok v únoru oslaví hokejisté a fanoušci Horácké...  celý článek

Větrnému mlýnu v Třebíči dnes chybí tolik charakteristické vrtule či lopaty. Po...
Unikátní mlýn na dřevní kůru má novou střechu, lopaty ale stále chybí

Novou šindelovou střechou svítí do dálky unikátní větrný mlýn v Třebíči. Ten už je několik generací neodmyslitelnou součástí třebíčské části Kanciborek a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.