Přešel československý agent k CIA? Batelovský rodák zmizel beze stopy

Jan Fila, rodák z Batelova, byl agentem nasazeným socialistickým Československem do New Yorku. Mohl však být i agentem přeběhlíkem, který za studené války přispěl ke zmírnění napětí mezi velmocemi.

Je to právě čtyřicet let, kdy na místo třetího tajemníka československého ministerstva zahraničí v New Yorku nastoupil tehdy třiatřicetiletý Jan Fila.

V USA strávil domnělý úředník socialistického státu celkem sedm let. Od obyčejných zaměstnanců ho však lišilo nejen to, že měl přiděleno krycí jméno. Agent „Šturma“ byl ve skutečnosti špionem vyškoleným v institutu rozvědčíků v Moskvě.

Filův příběh přitom prozatím končí otazníkem. To však k životopisům vysoce postavených špionů asi patří.

Jan Fila se narodil 10. srpna 1942 v Batelově na Jihlavsku. Rodina nejprve bydlela v ulici Nad Potokem.

V roce 1963 Fila nastoupil na královéhradecké pracoviště ministerstva vnitra, o tři roky později vstoupil do KSČ.

Po absolvování moskevské školy rozvědčíků už jako důstojník rozvědky nastoupil do New Yorku, kde měl posléze od roku 1978 na starosti kontakt se špiony ze Sovětského svazu. Stal se zástupcem šéfa zdejší rezidentury – sítě agentů a jejich spolupracovníků.

Klíčovým rozcestím ve Filově profesním životě se staly jeho kontakty s manželi Karlem a Hanou Köcherovými. Ti byli československými agenty v USA už od roku 1965.

Vedení Sboru národní bezpečnosti však v roce 1976 usoudilo, že agenti Köcherovi začali být nespolehliví, a proto je bude třeba z USA stáhnout a nabídnout jim jinou spolupráci. Nedošlo však k dohodě a manželé se vrátili do USA, kde chtěli zůstat.

KGB ale projevila zájem o obnovení spolupráce, a tak Jan Fila coby jejich řídící důstojník zprostředkoval s Köcherovými řadu kontaktů.

V srpnu 1982 se Fila z USA vrátil do Československa. Mezitím však už Köcherovy sledovala FBI, která je o dva roky později zatkla.

Maskován na mostě

Coby klíčoví zpravodajci ze sovětského bloku byli 11. února 1986 na mostě Glienicke Brücke mezi Západním a Východním Berlínem manželé Köcherovi za asistence CIA vyměněni za skupinu osob ze západního bloku. Setkání se účastnil i Jan Fila.

Batelovská stopa

• Jan Fila se narodil v roce 1942 v Batelově. Jeho otec Jan byl strojníkem zdejší škrobárny, matka Marie byla úřednice a pocházela z Rišňovců na Slovensku.
• Brzy po Janově narození se rodina nastěhovala do suterénního bytu ve staré batelovské spořitelně na Třešťské ulici. V domě i dnes žije žena, která si na zdejší pobyt rodiny pamatuje. Na této adrese se 16. srpna 1946 narodila Janova sestra Ludmila.
• Začátkem 50. let se rodina přestěhovala do Havlíčkova Brodu, kde Janův otec nastoupil jako hlavní inženýr škrobárny. Začátek normalizace pak znamenal pro Filu kariéru: po srpnové okupaci se přidal na „správnou“ stranu. Ve Sboru národní bezpečnosti vystoupal až do pozice zástupce náčelníka amerického odboru I. správy – patřil k nejvýše postaveným rozvědčíkům socialistického Československa.
• Podle některých hypotéz Fila přeběhl k CIA a poskytováním informací z východního bloku v roce 1983 přispěl ke zmírnění eskalace napětí z hrozícího jaderného konfliktu.
• Od roku 1986 je Fila nezvěstný.

„Aby americký advokát nemohl Filu identifikovat, byl Fila namaskován nalepenou bradkou, knírkem a tmavými brýlemi. Rekvizity byly získány z filmových studií Barrandov,“ uvedl historik Daniel Běloušek, který o Janu Filovi v roce 2008 napsal obsáhlou studii.

V roce 1985 přišlo překvapení: Jan Fila požádal o propuštění z rozvědky – údajně z rodinných důvodů. Nadřízené o svých pohnutkách nepřesvědčil, nicméně byl z rozvědky koncem dubna 1986 propuštěn.

Fila uvedl, že si našel práci v podniku Bavlna v Hradci Králové, tam ale nikdy nenastoupil.

Od poloviny srpna 1986 oznámila jeho pohřešování rodina. Velká panika, i když jiného rázu, zavládla tím okamžikem také v rozvědce. Zmizela „velká ryba“. Ať tak či onak, případ dostal kódové označení Rak.

„Fila byl zástupcem náčelníka amerického odboru I. správy SNB, znal celou síť pracovníků rozvědky a její operace v USA. Pokud je navíc správná hypotéza, že Američany právě on upozornil na Köcherovy, tak to mohlo být pro CIA natolik významné, že Filovi mohli nabídnout novou identitu, zaměstnání i jméno, aniž by pro ně musel ještě něco dělat,“ míní Běloušek.

Odpověď možná leží v nepřístupném archivu

Mezinárodní pátrání po Filovi nepřineslo úspěch. V létě 1989 byl úředně prohlášen za mrtvého. Byl však opravdu mrtvý?

Sedmého prosince 1989 hlásil československý agent Lomský z New Yorku do pražské centrály, že se jej Jan Fila pokusil kontaktovat před budovou kanadského konzulátu v New Yorku.

Tím však dosud známé stopy Jana Fily končí. V Batelově i v Nové Vsi, odkud měla pocházet část rodiny, dnes jeho jméno něco říká už jen jedincům.

„Chodil jsem s ním do první a druhé třídy. Zvali jsme ho kdysi i na školní sraz, ale vůbec jsme ho nesehnali. Proslýchalo se, že byl v Americe, ale všechno byly dohady,“ říká někdejší Filův batelovský spolužák Rudolf Šimek.

Možná byl Jan Fila hrdinou. Zda byl spolupracovníkem amerických tajných služeb, agentem, který přeběhl, není s jistotou známo.

„Mohl být člověkem, který poskytoval Američanům informace, které přispěly ke snížení napětí za studené války,“ míní Běloušek. Odpověď by mohly poskytnout dosud nepřístupné archivy amerických zpravodajských služeb.

Dozvíme se někdy, kam zmizel špion Jan Fila?