Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Letiště v Brodě už je pilotům malé, aeroklub zvažuje zpevněnou ranvej

  12:07aktualizováno  12:07
Letiště v Havlíčkově Brodě začíná být malé. Jeho správci přemýšlí o jeho rozšíření a vybudování zpevněné přistávací dráhy. Je to jeden z cílů připravované koncepce rozvoje letiště v příštích deseti až patnácti letech. Asfaltová ranvej, která na Vysočině stále chybí, by měla přibýt k současné travnaté.

Letiště v Havlíčkově Brodě je travnaté. Kvůli čím dál většímu vytížení plochy uvažuje aeroklub do budoucna se stavbou zpevněné ranveje. | foto: Archiv havlíčkobrodského aeroklubu

„Zatímco před patnácti lety jsme tu měli kolem tří tisíc přistání a vzletů ročně, v loňském roce už to bylo 22 tisíc,“ spočítal Milan Janeček, předseda havlíčkobrodského aeroklubu, jež se o chod letiště stará a který si předloni připomněl 80 let svého trvání (dočtete se zde).

O létání v Brodě je čím dál větší zájem. Oblíbilo si ho mnoho pilotů, konají se tu plachtařské závody, hangár si tu postavil aeroklub z pražských Letňan (více čtěte zde).

Areálu před sedmi lety výrazně pomohlo udělení statusu mezinárodního letiště, odkud lze létat i mimo schengenský prostor. Tím je na celé Vysočině výjimečné, jiné takové v kraji není. Ročně toho využijí desítky pilotů.

„Jen o posledním víkendu jsme tu měli dvě švédská letadla. Další majitelé letadel nás přes léto hodně využívají k přeletům do Chorvatska,“ vyjmenovává Janeček.

Už dříve v Brodě třeba při cestě na koncert v Maďarsku přistálo kvůli dotankování i větší soukromé letadlo s americkou rockovou kapelou.

Snad si stát uvědomí význam letišť a dá dotace, doufá radnice

Rozšíření letiště je proto čím dál viditelnější snahou aeroklubu. A jedním z hlavních záměrů je vybudování paralelní přistávací dráhy k současné travnaté. Měla by být zpevněná, povrch by měl být asfaltový.

„Provoz letiště s ní bude tišší, protože na zpevněné dráze stačí na vzlet a přistání kratší vzdálenost. Umožní navíc i pohyb větších letadel,“ vysvětluje Janeček.

On sám tento plán ale považuje za hudbu až velmi vzdálené budoucnosti, opravdu až těch hraničních deseti až patnácti let. „To už tady možná ani nebudeme,“ směje se.

Naopak havlíčkobrodský místostarosta Libor Honzárek je přesvědčený, že by to ani tak dlouho trvat nemuselo.

„K budování zpevněné přistávací dráhy určitě dříve či později dojde. Letiště je zázemí pro dopravu budoucnosti. Nebylo by špatné, kdyby si strategický význam podobných menších letišť uvědomil i stát a na jejich rozvoj začal v dohledné době poskytovat dotační programy,“ konstatoval Honzárek.

Nešlo by ochranná pásma zmenšit? ptají se podnikatelé

Při plánování rozvoje letiště ale aeroklub začíná pomalu narážet. Na větší expanzi už není v Brodě prostor. Letiště začíná být obestavěno ze všech stran, až těsně ke svým ochranným pásmům. A nebýt jich, kdo ví, jak by na tom bylo.

„Chodí za námi nejrůznější podnikatelé a investoři s dotazy, zda by šlo do ochranných pásem aspoň trochu zasáhnout. To ale nemáme vůbec v úmyslu,“ dodává rozhodně Honzárek.

Město má regulativy vztahující se k letišti zanesené do územního plánu a v tomto ohledu na něm nechce nic měnit.

Ochranných pásem je hned několik a vyznat se v nich není pro laika zrovna snadné. Ve zkratce jde o to, že v kruzích širokých od několika set metrů až po několik kilometrů kolem letiště se třeba nesmí chovat holubi, mohou se stavět jen budovy do určité výšky, nesmí se používat vytipované druhy osvětlení a zakázáno je létání dronů. Platí i mnoho dalších omezení.

„Třeba právě se světly z rozvíjející se průmyslové zóny v areálu bývalých kasáren začínáme mít problémy. Několik oznámení jsme podávali i kvůli nepovoleným přeletům dronů,“ zmínil předseda aeroklubu Janeček.

V Jihlavě záměr naráží na laxnost radnice i nesouhlas místních

Pro letecké nadšence je právě město partnerem pro jednání. I když se v brodském zastupitelstvu názory různí, v posledních letech je partnerem poměrně vstřícným.

„Provoz letiště musíme pomoci udržet na co nejvyšší úrovni. Možná bychom si ho měli vážit ještě víc,“ vyzval Libor Honzárek.

O vybudování zpevněné ranveje se už roky mluví i v Jihlavě-Henčově. Myšlenka města se opírá o zájem zdejších podnikatelů. Jenže vedení magistrátu se dosud nerozhodlo, zda stavbu za desítky milionů korun vůbec zahájí. Přitom Kraj Vysočina už schválil městu podporu ve výši 30 milionů. Držet ji bude nejdéle do konce roku 2019 (podrobnosti se dočtete zde).

Proti modernizaci letiště se postavili i mnozí obyvatelé okolních obcí. Petici, v níž vyjádřili nesouhlas se záměrem, podepsalo přes pět stovek lidí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Porota pozitivně hodnotila citlivý přístup vítězného návrhu k centru města....
O podobě Náměstí v Meziříčí rozhodnou lidé v referendu. Nařídil ho soud

Nejen poslance budou 20. a 21. října volit obyvatelé Velkého Meziříčí. Rozhodovat budou také o budoucí podobě Náměstí. Krajský soud v Brně potvrdil nárok...  celý článek

Aktuálně zateplovaný dům v Okružní ulici ve Žďáře nad Sázavou o labutě nepřišel.
Labutě na domě v sídlišti Stalingrad zůstanou, jinde je skryl polystyren

Nejstarší sídliště ve Žďáře nad Sázavou, kterému i přes pokusy o přejmenování nikdo neřekne jinak než Stalingrad, v minulosti kvůli zateplování přišlo o kus...  celý článek

Někdejší Zelníčkův hostinec i dnes upoutá svým průčelím.
Hospoda vznikla pro dělníky stavící kostel, pak do „nálevny“ chodily děti

Nakolik může být propleteno budování chrámu s existencí hostince, ukazuje jedinečný příklad z Přibyslavic na Třebíčsku. Starý hostinec tu postavili Collaltové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.