Druhý ročník Jihlavské 24 MTB znovu nabídl skvělou podívanou. Kromě toho, že se počet závodníků zdvojnásobil na 480 cyklistů, mohli diváci vidět mistra světa Tomáše Kozáka, který díky 408,5 ujetým kilometrům obhájil prvenství mistra republiky.
Znovu jste se stal mistrem republiky, co to pro vás znamená?
Obhájil jsem titul, to se vždycky cení. Navíc před závody v Itálii, takže jsem rád. Těší mě také, že se MČR uspořádalo v Jihlavě, protože závody byly opravdu pěkné.
Vaši spolujezdci říkali, že trať byla velmi náročná. Jak jste náročnost pociťoval vy?
Trať byla opravdu hodně náročná. Co se týče profilu, není to extrém, ale podkladem některé výjezdy, které jsou hodně kluzké, ubírají sílu. A kvůli tomu, že oproti minulému roku trať byla zkrácena, tak nějakých pětatřicet kol jsem letos jel třiačtyřicetkrát.
Která oblast jihlavské trati pro vás byla nejobtížnější?
Hned po výjezdu ze stadionu na Heulose. Je to zhruba dvacetiprocentní kopec na písku a kamení, takže sám o sobě ten je velmi náročný. A přece jen s několikahodinovou únavou to bylo těžké.
Prudký kopec jste vyjížděl, nebo jste ho vyšlapal pěšky?
Vyjížděl jsem ho až do konce.
Kdy vám při čtyřiadvacetihodinovém závodě bylo nejhůř?
Nejhůř mi bylo kolem sedmé hodiny závodu. Měl jsem menší krizi, nebylo mi dobře, ale pak se to ustálo.
Co proti tomu děláte, aby se váš stav zlepšil?
Jen doufám, že to přejde. Prostě jsem musel jet dál (směje se).
Je to o vůli a překonávání se?
Je to především o hlavě. Jako musíte mít natrénováno, musíte být technicky dobře vybavený na kole. Ale rozhoduje se hlavou.
Dala by se náročná trať Jihlavské 24 MTB k nějaké přirovnat?
Přirovnal bych ji k delšímu cross country.
Vítr vám po dobu jízdy nevadil?
V tomhle závodě vítr nijak moc neregistruji. Vítr se točí, ráno fouká z jedné strany, odpoledne z druhé, takže mi to bylo tak nějak jedno. Navíc se převážně jezdilo v lese, takže ani těch úseků, kdy by na nás nějak foukalo, nebylo.
Závod jste odjel bez pádu, anebo jste měl nějaké problémy?
Měl jsem jeden lehký pád, ale nic extra. To bylo spíše takové přikleknutí, protože jsem se ohýbal před závodníkem, co byl přede mnou. Tomu by se tedy snad ani nedalo říct pád, bylo to jen takové, že jsem položil kolo, abychom se nějak vážněji netrefili.
Rozlišujete titul mistra světa s vítězstvím na mistrovství České republiky? Je pro vás světové vítězství cennější?
Mistrovství republiky je doma a vždycky, když jde o titul doma, tak je to prestižní. Nijak to tedy nerozlišuji. Pro mě to doma je cenné, protože se o tom aspoň někdo dozví. To, že jsem se stal mistrem světa, skoro v Čechách nikdo neví. A to, že jsem minulý rok vyhrál republiku v Liberci, to se zase psalo všude.
