Na vyhlídku k jezírku na Chalupské slati přichází po dřevěném chodníčku parta turistů. Opírají se o zábradlí a prohlížejí si známou břízku, která vyrůstá na blízkém ostrůvku. Nasněženo je sice pomálu, ale okolní hladina je zásluhou nízkých teplot zamrzlá.
Na zábradlí visí cedulka, která zakazuje vstupovat na led. Příchozí rodina se jí řídí. Šumavští strážci se ale v zimě setkávají i s těmi, kteří zákon a návštěvní řád nerespektují.
„Od té doby, co jezírko zamrzlo, nacházíme stopy po těch, kteří zábradlí přelezli a procházeli se po ledě,“ ukazuje na zamrzlou plochu Jana Erika Hejralová. Právě ona měla v sobotu v oblasti strážní službu. Proto se zajela podívat i k Chalupské slati, která se rozkládá nedaleko Borových Lad na Prachaticku.
„Vždycky to začíná, když napadne první sníh. Letos ho tu zatím moc není, ale stačí poprašek. Jeden odvážlivec sejde dolů a chodí kolem ostrůvků. Stopy, které po něm zbudou, pak lákají další. Letos jsme zatím nikoho nepřistihli, ale kolegové tu už několikrát našli nové stopy,“ vysvětluje strážkyně, zatímco kráčí po poválkovém chodníku.
Právě cesta z dřevěných prken je jedinou možností, jak se po slati projít. Hned při vstupu na chodník upozorňuje štítek, že návštěvník míří do klidového území.
U Chalupské slati platí přes zimu doporučení vůbec na půlkilometrovou stezku nechodit. Jednak kvůli bezpečnosti, protože namrzá, dalším důvodem je klid pro živočichy, třeba tetřívka. Lokalita je jedním z nejcennějších míst národního parku. Přes léto tam žijí i vzácné druhy vážek, much, pavouků nebo motýlů.
Ke zdejšímu informačnímu středisku, kde chodník začíná, postupně přicházejí v sobotu první návštěvníci. Cedulku berou skutečně jen jako doporučení a k jezírku se vydávají.
Dřevo zledovatělé není, procházka je bezpečná. Sníh zatím nenapadl, proto je vyvýšená pěšina dobře zřetelná. Jindy ji však sníh zasype, výletníci tak mohou i omylem zamířit mimo.
Chalupská slať u Borových Lad je cílem návštěvníků i v zimě. Někteří ale chodí i mimo vyznačené cesty a dokonce i na zamrzlé slatě.
„Kdybyste teď z chodníku sešel, musela bych vás upozornit, že to nesmíte. Snažíme se drobné přestupky řešit domluvou, popřípadě přistupujeme k pokutě, která může být na místě až deset tisíc korun,“ popisuje Hejralová, jak s provinilci řeší nepříjemné situace. Naopak si prý užívá, když někomu může při cestách poradit nebo mu vyprávět přírodní zajímavosti.
Přímo u vyhlídky na jezírko jsou patrné cestičky vyšlapané mimo chodník. „A netvrdím, že jsou jen od zvěře,“ naznačuje strážkyně, která Šumavu obchází dvanáct let. Právě u jezírka někdy hledají nové úhly fotografové, aby mohli netradičně zachytit oblíbenou břízku.
Výlet na slať naplánoval i Kamil Riesz. „Myslím, že stopy na ledu jsou ještě patrné. Přijde mi standardní chovat se v národním parku podle pravidel. Jsou tu cedule, a kdo chce, tak je vidí. Asi je to spíše o tom, kdo byl jak vychován k tomu, aby ctil přírodu,“ uvažuje muž, zatímco postává před informačním střediskem. Do Borových Lad přijel z Českých Budějovic s rodinou na víkendový pobyt. „Procházka ke slati je asi nejkratší výlet z obce vhodný i pro děti,“ říká Riesz.
Počítadlo u stezky loni zaznamenalo přes 46 tisíc návštěv. Zdejší živočichové v zimě zažívají období klidu, proto správci parku procházení nedoporučují. V zasněženém úvodu minulého roku napočítali na chodníku 2 500 lidí.
Skialpinisté i běžkaři chodí mimo vyznačené cesty
Do šumavského terénu v současnosti vyráží 25 strážců národního parku. Jsou rozděleni do tří oblastí – Modravsko, Stožecko a Prášilsko. Po zkušenosti na Chalupské slati k ní budou přicházet častěji.
„Zamrzlé vodní plochy lákají. Zakázané vstupy jsme zaznamenali i na ledovcových jezerech. Nejen že tím turisté vyrušují živočichy, ale ohrožují sami sebe. A případné záchranné akce by unikátní přírodu těžce poznamenaly,“ hodnotí Adam Diviš, vedoucí šumavské informační a strážní služby.
Problém tak strážci sledují i na Černém nebo Čertově jezeře. „Hladiny vůbec nemusejí být zamrzlé tak, aby se po nich dalo bezpečně procházet. Viděli jsme už i dětské stopy,“ upozorňuje na nebezpečí mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Strážci za celý loňský rok udělili zhruba 400 pokut na místě, 350 postihů pak řešila státní správa. Deset pokut za závažnější činy se řešily ve správním řízení.
V zimě strážci dále potkávají například skialpinisty v klidových územích. Minulou zimu dokonce došlo k potyčce mezi hlídačem a rakouským skialpinistou.
„Mimo vyznačené trasy vybočují i pěší nebo běžkaři. Vzhledem k malému množství sněhu se s tím tuto zimu setkáváme zatím především pod chatou Březník v Luzenském údolí, kam je celoroční zákaz vstupu,“ dává příklady Jana Erika Hejralová.
V minulých letech také zasahoval vrtulník u lyžaře, který sjížděl svah nad Černým jezerem. Celoročním nešvarem je parkování mimo označená místa.
Co se týče přímo jezer a vodních ploch, poslední léto je někteří využívali ke koupání.
„To jsme loni řešili v mimořádném množství. Usazovali jsme řadu nových tabulí a upozornění,“ doplňuje mluvčí Dvořák. Lidé se svlažovali třeba v Černém nebo Plešném jezeře.
