„Udělali jsme takový lehký průřez bystřickými dějinami. Viděli jsme to v různých městech, je to celkem běžné,“ zmínil vedoucí Městského muzea Vladimír Cisár s tím, že po této atrakci toužil ještě bývalý dlouholetý starosta Karel Pačiska.
Pro příklad nemusíme chodit daleko, z měst na Vysočině má podobné milníky nebo časové osy na náměstí například Žďár nad Sázavou.
V Bystřici je vždy na každé z deseti mosazných čtvercových dlaždic o rozměrech 40x40 centimetrů a váze kolem 30 kilogramů uveden letopočet a k němu důležitá událost z historie města. První se pojí s nejstarší zmínkou o osadě Bystřice (začátek 13. století), další znázorňuje její povýšení na město císařem Rudolfem II. v roce 1580, jiná připomíná ničivý požár roku 1841, při němž lehlo popelem 118 domů a 62 stodol. Poslední dlaždice zmiňuje příjezd prvního vlaku do města dne 23. června 1905.
„Mně se to líbí, i když jsou na to i negativní reakce. Druhý tábor říká, že se do toho vložilo hodně peněz a je to zbytečné,“ reagovala na dotaz reportéra místní obyvatelka Bohdana Krondráfová. Podle vedení muzea stála výroba dlaždic 152 tisíc korun.
Data a jména, která překvapí
Jak je vidět z některých reakcí, kromě estetické funkce plní novinka i vzdělávací roli. Na deskách se objevují i data a jména, která místní překvapila. „Dlaždice se mi líbí, skvělý nápad. Zrovna jsem si je prohlížela a dozvěděla jsem se, že zakladatelem luhačovických lázní je bystřický rodák,“ zmínila další obyvatelka Bystřice Miroslava Dufková, když se na náměstí seznamovala prostřednictvím milníků s osobností lékaře Františka Veselého (1862–1923).
Bystřice má sice ulici Dr. Veselého, ale životní příběh tohoto podnikavého vzdělance, který začínal jako vojenský lékař a pak v roce 1902 stál u zrodu moderních lázní v Luhačovicích, však zřejmě zůstává části obyvatel utajen.
„Doktor Veselý, to je velké jméno. V lázních dělal šéfa představenstva, přivedl tam například architekta Dušana Jurkoviče, díky němu se sjížděla do Luhačovic umělecká smetánka jako Leoš Janáček a další. Byl velice šikovný a podnikavý, jako první začal stáčet Šaratici do lahví,“ zmiňuje některé zajímavosti Vladimír Cisár.
František Veselý také podpořil vznik Janáčkovy opery Její pastorkyňa, v níž pak vystupovala i jeho druhá žena Marie Calma-Veselá.
Bystřickými rodáky, připomenutými na dlaždicích, jsou i dva z hlavních překladatelů slavné Bible kralické – Jan Capito a Izaiáš Cibulka.
Otázkou je, jak dlouho dlaždice vydrží v čitelném stavu. Některé už jsou drobně poškrábané. „Zřejmě byl někdo zvědavý, zda nejsou z mědi,“ poznamenal ředitel muzea. Jsou z mosazi a jsou v okolní dlažbě dobře ukotvené.
