Rozměrově dominantním exponátem – a pochopitelně také vzbuzujícím v Třebíči trvale největší zájem návštěvníků – je „domácí“ pětimetrový třebíčský betlém Jana Janovského z let 1911–1977. Obsahuje 900 figurek v tradičním třebíčském místním stylu – z malovaného vystřihovaného kartonu.
„Kompletní Janovského betlémářský soubor tvoří přibližně 1900 figurek. Jsou to asi tři neúplné betlémy. Je velké štěstí, že se tento soubor dostal do třebíčského muzea a díky tomu se zachoval,“ uvedl kurátor výstavy Tomáš Hartman z pořádajícího Muzea Vysočiny Třebíč.
Nejstarším vystaveným exponátem je Lodhéřovský betlém z konce 18. století až 40. let 19. století. „Největší jeho figury mají 52 centimetrů,“ přiblížil Hartman.
„Vystavujeme i betlémy ze skla či rybích šupin nebo miniaturní betlémy třeba ve skleněných lahvičkách,“ popsal kurátor.
Tvoření z papíru se už skoro nikdo nevěnuje
Vyřezávané betlémy jsou například z dílen brněnského Jiřího Netíka, jediného zde vystavujícího profesionálního řezbáře, či jindřichohradeckého Romana Galka. „Pan Netík vystavuje betlém z dřevěného monolitu. Pan Galek s námi vystavuje už poněkolikáté. Řezbářství se věnuje od dětství,“ podotkl Hartman.
Vystaven je také záměrně nedostavěný betlém „v nedbalkách“, aby byly vidět jeho vnitřní pomocné konstrukce, které všechny scény idylického betlémské krajiny drží v požadovaném prostoru.
Podle Hartmana třebíčské betlémářství neprožívá úpadek, ale jeho tradičním formám - čili vytváření betlémů převážně z papíru - se zde již dnes takřka nikdo nevěnuje. „Betlémáři jsou stále zde a dál tvoří, ale papírové betlémy zde dělají v současnosti snad už jenom dva nebo tři lidé,“ řekl Hartman.
Výstava bude trvat v zámecké konírně třebíčského zámku až do 15. ledna 2023.
