„Je pravda, že to se povedlo, ale taky nebylo úplně všechno ideální,“ tvrdí Skřivanová. „Jasně, o tom, kam jsem se za tenhle rok posunula, se mi ani nesnilo. Jsem moc spokojená. Ovšem zároveň si beru i motivaci do dalších let. Chtěla bych se pořád zlepšovat.“
Před pár dny jste v Jihlavě převzala hlavní cenu v anketě o nejlepšího atleta Vysočiny za rok 2022. Jak podobné záležitosti vnímáte?
Pravdou je, že konkurence nebyla úplně největší, takže zase až tak vážně svoje vítězství neberu. Nicméně jsem se letos rozhodla, že přestoupím do USK Praha, takže to vnímám jako takové symbolické rozloučení s Vysočinou.
Řekla jste si, že přestup do prestižnějšího klubu je pro růst vaší kariéry nezbytný?
Prostě mi přijde fér být v Praze, v oddíle mé trenérky (Martiny Blažkové – pozn. red.). A navíc si myslím, že na Vysočině by měli dostat víc prostoru noví mladí atleti, kteří budou bojovat o krajské rekordy.
Atlet Vysočiny 20221. Dorota Skřivanová (Pacov / nově USK Praha) |
Jak se na váš přesun do hlavního města dívali v Pacově?
Samozřejmě je to moc mrzí, ale říkali mi, že to čekali už dřív. Jsou hlavně rádi, že jsem jim ještě pomohla v baráži.
Když už byla řeč o anketě Atlet Vysočiny 2022, tak v té celorepublikové jste si šla pro cenu jako objev roku. To je velká pocta, co říkáte?
Vůbec se nechci srovnávat s objevy z minulých let, ale člověka pochopitelně napadne, jaká jména před ním tohle ocenění brala a že to znamená, že se musím moc snažit, abych dosáhla podobných úspěchů.
Největší radost z celého vašeho roku měli předpokládám babička s dědou, kteří se v minulosti také věnovali atletice...
Mají velkou radost. Oba seděli nalepení u televize, chválili moje šaty a byli moc spokojení. (směje se)
Hodně atletů v současném nevlídném počasí odjíždí na soustředění za teplem, jak to máte v tomto směru vy?
Podobně, zrovna jste mě zachytila při čekání na let na Tenerife, kam míříme s celou naší atletickou skupinou.
Víte, co všechno vás na Kanárských ostrovech čeká?
Jo, jasně, už jsem tam byla dvakrát a pokaždé se mi ani nechtělo domů. Ostatní už jsou sice trochu otrávení, protože jedou na Tenerife asi pojedenácté, ale já jsem nadšená. Moc se těším na teploučko, mám ho ráda. Vracíme se 18. prosince.
Česká pětibojařka Dorota Skřivanová na halovém MS v Bělehradě.
Takže vlastně chvilku před Vánoci. Nakupovala jste raději dárky už s předstihem?
(usmívá se) Právě že ne, ale domluvila jsem se doma, že já budu objednávat a oni mi balík vždycky vyzvednou.
Svátky budete trávit s rodinou?
Rozhodně ano, celá rodina se sejde a dodržujeme vánoční tradice. Třeba na kapra se těším. (usmívá se)
Co nějakou speciální skřivanovskou tradici, také něco takového máte?
A víte, že jo, štědrovečerní večeři jíme při svíčkách. Na hledání kostí to sice není ideální, ale mně to přijde hezké, má to svoji atmosféru.
Svíčky osvětlují místnost jen po dobu večeře?
Asi před deseti lety přišla mamka s tím, že vypneme elektřinu na tři dny. Jako bylo to zajímavé, vydrželi jsme to, ale ve finále i jí samotné to přišlo dlouhé, takže nám zůstala radši jen ta večeře. (směje se)
A prozradíte, o co jste si letos napsala Ježíškovi?
Přála bych si zůstat zdravá, jinak mám totiž pocit, že mi vlastně všechno vyhovuje. Mám podmínky, jsem pořád mladá a můžu se posouvat dál.
