Vyplývá to z letošního, v pořadí již sedmého SRNA indexu, který pravidelně vydává Generali Česká pojišťovna spolu s Centrem dopravního výzkumu (CDV). Příchod podzimu totiž znamená pro motoristy řadu nástrah, mezi něž patří zejména častější mlhy nebo přechod na zimní čas.
„Odpolední dopravní špička se tak skokově přesouvá do pozdějších hodin, kdy jsou již více aktivní zvířata. Následkem bývá významný nárůst střetů motorových vozidel se zvěří,“ objasnil Michal Bíl z CDV, expert na problematiku srážek se zvěří.
Snížená viditelnost během podzimních a zimních měsíců však není podle myslivců hlavním důvodem, proč jsou zmíněná období roku tak riziková. „V této době, stejně jako třeba časně na jaře, je totiž na polích už jenom velmi málo potravy. Zvěř tedy musí za ozimy nebo řepkou mnohem více migrovat,“ popsal Stanislav Císař, jednatel Okresního mysliveckého spolku (OMS) ve Žďáře nad Sázavou.
Myslivci se proto podle něj snaží pravidelným přikrmováním zvěř držet blízko krmelců a riziko střetů tak eliminovat. Pomáhá také instalace pachových ohradníků a různých plašičů podél frekventovaných tahů.
Za 40 procent nehod mohou střety se zvěří
SRNA index sleduje vždy období od dubna do září daného roku. Pracuje s počtem nehod zanesených v policejních statistikách, výší škod na majetku, zdraví i životech a dává je do souvislosti s rozsahem silniční sítě v krajích a okresech.
Na Vysočině bylo mezi dubnem a zářím evidováno 1 017 srážek se zvěří. Jelikož délka silniční sítě v kraji činí kolem pěti tisíc kilometrů, znamená to, že na zhruba každém pátém kilometru vysočinských komunikací třetí a vyšších tříd došlo ke střetu se zvířetem.
Jak snížit riziko střetu se zvěří? Rady odborníků jak z oblasti dopravy, tak ochrany přírody se shodují:
|
Velmi výrazný podíl mají tyto kolize ostatně i na celkovém počtu dopravních nehod nezaviněných řidičem. „Střety se zvěří z nich představují zhruba 40 procent,“ sdělila krajská policejní mluvčí Dana Čírtková s tím, že nejčastěji pod koly aut končí zvěř srnčí. To potvrzují i myslivci.
Například na území žďárského okresu bylo dle údajů tamního OMS za uplynulý rok sraženo zhruba 1 680 zvířat, přičemž u srnčí zvěře šlo o 858 kusů. Střetům dále podlehlo přes šest set zajíců, 75 bažantů a 48 lišek. V bezmála dvou desítkách případů srazilo vozidlo divoké prase a obětí těchto karambolů se loni na Žďársku stalo i pět daňků.
„Samozřejmě se ale dozvíme jen malou část střetů, hodně zvěře po srážce bohužel uhyne v okolí silnice. Nehody často nejsou nahlášeny policii, protože řidič nemá havarijní pojištění či připojištění,“ přiblížil Císař. Výjimkou podle něj stále nejsou ani šoféři, již sraženou zvěř odvezou a ponechají si ji. „Toto jednání může ale být hodnoceno jako trestný čin,“ upozornil myslivec na potenciální pytláctví.
Aktuální vydání SRNA indexu odhalilo také další jasný trend: zatímco meziročně počet sražené zvěře víceméně neroste, o 10 procent se zvýšila škoda, kterou tyto nehody generují. „Zatímco loni za shodné období srážky se zvěří způsobily škody za 395 milionů, letos je to už 438 milionů korun,“ poukázal na celorepubliková čísla Patrik Nauš z Generali České pojišťovny.
Jeden kilometr „stojí“ 11 tisíc korun
Obdobně vypadá situace i přímo na Vysočině. Ve srovnání s loňským obdobím duben až září se počet nehod výrazně nezměnil, škoda je však o 6,5 milionu vyšší – činí celkem 58,13 milionu. Na jeden kilometr silnic tak škoda na majetku, zdraví a životě vychází na 11 456 korun a je tak jedna z nejvyšších v Česku. Náklady na pojistné události totiž rostou společně s tím, jak se zvyšují ceny materiálů, náhradních dílů i práce v servisech.
Jednoznačně nejrizikovějším úsekem v kraji je silnice II/360 mezi Pocoucovem a Trnavou severně od Třebíče. Na části silnice dlouhé necelého 3,5 kilometru ve sledovaném období došlo k 27 srážkám vozidel se zvěří. Konkrétně v jednom úseku o délce 188 metrů se zvířata dostala pod kola aut dokonce desetkrát a celková škoda byla vyčíslena na více než 525 tisíc korun.
