Například jihlavský magistrát si spočítal, že by díky úsporným opatřením mohl ve svých budovách ušetřit 25 až 30 procent za energie.
Za elektřinu loni krajské město zaplatilo přes tři miliony korun, letošní zálohy jsou přibližně o milion vyšší a radnice očekává, že v roce 2023 bude na elektřinu potřebovat sedm milionů korun. V případě plynu loni město zaplatilo 1,8 milionu korun. Na zálohách letošní rok zaplatí asi 3,4 milionu korun a na pro příští rok je v návrhu rozpočtu cena téměř dvojnásobná.
Investicím do úsporných opatření dává magistrát nyní dokonce přednost před jiným akcemi, které snesou odklad, jako jsou třeba výměny venkovních garážových vrat.
Jihlavská radnice začala s modernizací kotelen a výměnou kotlů ve svých budovách za modernější s nižší spotřebou.
„Tam, kde ještě nejsou, doplňují se také termoregulační hlavice na radiátorech. Prověřuje se například těsnění v oknech a případné další úniky tepla z budov magistrátu. Kde to situace dovolí, tam se sníží v topné sezoně požadovaná teplota v místnostech a omezí se větrání,“ popsal další opatření mluvčí magistrátu Radovan Daněk.
Klasické zářivky a žárovky nahradí úsporná LED svítidla. „Konkrétně byly nové úsporné žárovky kompletně nainstalovány v budově živnostenského úřadu a na chodbách budovy magistrátu v Hluboké ulici,“ řekl Daněk.
Kontroluje se i uspávání počítačů a tiskáren
Na úřadu byly postupně vyměněny také původní vodovodní baterie za moderní úsporné. Omezuje se rovněž provoz elektrických spotřebičů v kancelářích.
„Kontrolují se stávající nastavení úsporných režimů a uspávání počítačů, monitorů, tiskáren a případné další elektroniky. Zredukoval se například i počet ledniček, kdy se bez náhrady vyřadila starší zařízení s vysokou energetickou náročností,“ doplnil mluvčí.
K úsporám se chystají také v Pelhřimově. „Připravili jsme koncepci, jak zacházet s odběrem vody, plynu a elektřiny. Vštěpujeme vedoucím všech organizací, aby dbali na úsporu,“ pravil starosta Ladislav Med.
Pelhřimovská radnice také nechala zadat energetické audity na šest budov spadajících pod město. „Výsledky bychom měli mít během září. Na jejich základě pak budeme hledat další úspory,“ doplnil starosta Med.
O způsobu vytápění se nyní diskutuje i v případě základní umělecké školy, kterou Pelhřimov zřizuje. „Aktuálně probíhají výpočty a jednání o tom, zda budeme odebírat centrální teplo, nebo koupíme nový kotel na plyn. Rozhodnout se chceme do konce srpna,“ poznamenal pelhřimovský starosta.
Nové Město chce vsadit na fotovoltaiku
V případě samotného městského úřadu se budou na topení instalovat termohlavice. „Domnívám se také, že by se některé budovy nemusely v zimě tak přetápět,“ zamyslel se Ladislav Med. Výměny kotlů budou pelhřimovskou radnici čekat za rok.
V Novém Městě na Moravě chtějí vsadit na fotovoltaiku. Podle místostarosty Stanislava Marka se prověřuje umístění fotovoltaických panelů na budově městských lázní, domova s pečovatelskou službou a na 2. základní škole.
Stáhnout kohoutky topení plánují na radnici v Havlíčkově Brodě. „V tuto chvíli počítáme s tím, že snížíme teplotu především na chodbách budovy na Pražské. Chodby jsou zároveň čekárnou, ale lidé se tam zdrží řádově několik minut,“ prozradila mluvčí radnice Alena Doležalová.
Se snížením teploty v kancelářích se podle ní v tuto chvíli nepočítá. „Prostory nebyly přetopené ani v minulosti,“ dodala s tím, že výměna zářivek ve svítidlech za LED světla začala už loni. Zároveň ale nevyloučila, že by v průběhu roku mohla nějaká opatření ještě přijít.
Kraj počítá s výdaji za energie až miliardu a půl
Důraz na úspory kvůli zdražování elektřiny a plynu dává také Kraj Vysočina. V loňském roce za elektřinu a plyn v součtu zaplatil přibližně 165 milionů korun. Za letošek očekává při stejné roční spotřebě nárůst platby na téměř 500 milionů a v příštím roce by se tato částka mohla až ztrojnásobit. Energie tak budou v příštích letech jednou ze zásadních položek rozpočtu kraje.
Podle vedení hejtmanství je proto nezbytné se ještě důsledněji zaměřit na snižování spotřeb. V současnosti Kraj Vysočina plánuje například osazení fotovoltaických panelů v areálech krajských nemocnic v Novém Městě na Moravě a v Třebíči.
„V reakci na zvyšující se ceny energií nabádá vedení kraje k efektivnímu využívání energií a hledání úspor také v rámci běžného provozu budov krajského úřadu i krajských příspěvkových organizací. Týká se to především regulace vytápění budov, ohřevu a cirkulace teplé vody, větrání nebo osvětlení, ale i práce s uživateli budov a osvojení správných, úsporných návyků při nakládání s energiemi,“ přiblížila náměstkyně hejtmana Hana Hajnová.
Úsporná opatření se dotknou i samotného krajského úřadu. „Budeme důsledně dodržovat regulaci teplot v kancelářích a na chodbách při zimním vytápění. Bedlivěji chceme dohlížet na cirkulaci teplé vody, větrání nebo využívání varných konvic. Docílení úspor bude individuální, ale domnívám se, že pět procent je přiměřená úspora,“ řekl ředitel úřadu Zdeněk Kadlec.
„Zelenému“ Žďáru zatím stačí, co už má
S mimořádnými úspornými opatřeními zatím nepočítají v Třebíči ani ve Žďáře nad Sázavou.
„Profilujeme se dlouhodobě jako takzvaně zelené město, takže úsporná opatření v podobě třeba zateplení, zelených střech a podobně jsou u nás běžné. Změny, které by se týkaly současného zdražení a energetické situace, jsme nezaváděli,“ poznamenala mluvčí žďárské radnice Blanka Sobolová.
Osvětlení, jež ocení lidé i ptáci, mají Okříšky rokyS projekty, které by snižovaly náklady na energie, začali v Okříškách na Třebíčsku už před lety, aniž by tušili, jak jim nyní, v době zvyšujících se nákladů za plyn i elektřinu, poslouží. Zatímco v jiných městech teprve teď přecházejí na LED svítidla ve venkovním osvětlení, v Okříškách úspěšně otestovali takzvané biodynamické veřejné osvětlení. To přináší podle starosty městyse Zdeňka Ryšavého nejen úspory, ale je především daleko příznivější pro lidský organismus i pro zvířata. Biodynamické osvětlení umí měnit intenzitu osvětlení i jeho barvu v závislosti na noční době. „Přibližně do 21 hodin podle konkrétního nastavení svítí bílým jasným světlem. Po této hodině je pohyb lidí v ulicích už menší a světlo přejde do žlutavého odstínu, což je pro lidi příjemnější. Zároveň se sníží o padesát procent intenzita osvětlení,“ vysvětluje Ryšavý. Kromě úspor, které nejsou tak výrazné, protože městys měl již předtím úsporné osvětlení, se Ryšavému líbí především pozitivní dopad na životní prostředí. „Zmenší se světelný smog, je to příjemnější i z hlediska psychického pro lidi a lepší je to i pro ptáky a zvířata,“ zdůrazňuje. Biodynamické osvětlení měli v Okříškách v pilotním projektu zatím jenom v jedné ulici. Pro pozitivní ohlasy i z řad veřejnosti plánují jeho rozšíření během čtyř let po celém městysu. Další novinkou, která bude letos v září po letech příprav uvedena do ostrého provozu, je vytápění teplem z bioplynové stanice, kterou provozuje místní zemědělské družstvo. Díky teplovodu za pět milionů korun se bude teplem z bioplynky nově vytápět úřad městyse i 40 bytů v domech s pečovatelskou službou. „Ušetřit bychom měli přibližně 25 procent nákladů,“ připomíná starosta Zdeněk Ryšavý. Vzhledem k tomu, že ještě zbývá určitá kapacita tepla z bioplynové stanice, městys uvažuje do budoucna o prodloužení teplovodu až do kulturního domu a případně až do objektu družstva, kde se nachází pošta. „Kromě toho také přemýšlíme o instalaci fotovoltaických panelů na střechách našich budov. Nabízí se škola, školka a hasičská zbrojnice,“ plánuje starosta. |
