Zdaleka nepůjde o jedinou spolupráci dvou krajů při zajištění dostatku pitné vody navzdory dlouhodobému suchu i klimatické změně. Další projekty k vybudování nových vodovodů na jihu Moravy či jejich propojek navrhne studie proveditelnosti, jejíž pořízení v úterý po vysočinských radních schválili i jejich jihomoravští kolegové.
Vodárenští experti se s výhledem na půl století zaměří na společné propojení soustav a skupinových vodovodů. Postupně mají vytvořit robustní systém zásobování pitnou vodou pro téměř 1,7 milionu obyvatel obou krajů. Odborníci zanalyzují současný stav potrubí a navrhnou řešení pro propojky.
„Půjde o soubor opatření proti suchu, která můžou přijít na řadu teď, nebo třeba za dvacet let. V ideálním případě pak voda bude proudit přivaděči oběma směry,“ říká jihomoravský radní pro investice Vladimír Šmerda (ODS), jenž je zároveň šéfem představenstva sdružení Vírského oblastního vodovodu.
Cílem spojování potrubí na jihu Moravy, Vysočině i mezi kraji je přivést vodu i k lidem žijícím v „suchých“ oblastech. Tento postup je podle vedoucího Ústavu vodního hospodářství brněnského VUT Tomáše Kučery velmi vhodný.
„Přispěje to ke zvýšení spolehlivosti dodávky pitné vody v období hydrologických extrémů. Při suchu dodá potřebné množství, při povodních může takový propoj nabýt dalšího smyslu, a to zajištění dostatku vody vyhovující kvality,“ nastiňuje.
Důkazem úzkého propojení jihomoravských a vysočinských zdrojů je kromě Víru také přehrada Vranov. Zásobuje Znojemsko a okolí Moravského Krumlova, vodu ale dodává i na Třebíčsko. „Z dlouhodobého hlediska je tento zdroj pro skupinový vodovod Třebíč nenahraditelný,“ uvádí Markéta Balcárková z tiskového odboru Jihomoravského kraje.
50 miliard korun na 40 let
Nová studie posoudí 25 prioritních investic, čtrnáct z nich připadá na jih Moravy. „Všechny projekty vyjdou odhadem na 40 až 50 miliard, výstavba celkem potrvá třeba čtyři desítky let. Jsou to obří částky, nezbytná je proto podpora z evropských a národních fondů,“ tvrdí Šmerda.
Výsledky zkoumání za osm milionů mají být známé na přelomu příštího a přespříštího roku. Poslouží vlastníkům a provozovatelům vodohospodářské infrastruktury pro jejich budoucí investiční záměry. Jde o města, obce, jejich svazky nebo vodárenské společnosti.
Propojování a posilování vodárenských soustav považuje za svou dotační prioritu ministerstvo zemědělství. Na speciální program pro roky 2020 až 2025 vyčlenilo pět miliard korun. Na tři jihomoravské projekty postupně posílá téměř 170 milionů – konkrétně na první dvě etapy rekonstrukce Vírského vodovodu v Drásově na Brněnsku a třetí fázi zkapacitnění řadu v Bzenci na Hodonínsku.
Jako příklad plánů na vybudování potrubí uvádí radní Šmerda protažení Vírského vodovodu ze Židlochovic do Pasohlávek na Brněnsku. „Dál se pak může propojit s přilehlou částí Břeclavska, kde je problém s pitnou vodou. Podobně se mohou oba okresy sloučit i na dalším místě u Pohořelic, kde stačí vybudovat několikakilometrový propoj v poli,“ doplňuje.
Projektant Petr Chaloupka z brněnské firmy Aquatis, která dělá poradenství v oblasti vodohospodářství, považuje pořízení zmiňované studie za zcela legitimní. Nachází přitom analogii se současnou situací týkající se zabezpečení České republiky dodávkami plynu.
„Před rokem si asi málokdo dokázal představit, jaké problémy v této oblasti budeme muset řešit. Zásobování vodou, i když není tak centralizované, je v mnohém podobné. Sice ji odnikud nedovážíme, na druhou stranu výpadek významného zdroje, který nebude v soustavě nahraditelný, může způsobit dlouhodobé problémy pro rozsáhlé území, jež tento zdroj prioritně zásobuje,“ vysvětluje odborník.
