„Již několik let sledujeme růst zájmu o technologie pro běžné uživatele i instituce, které k likvidaci plevele nepotřebují chemikálie. Nebývalý růst popularity nyní zažívá ekologická péče o okolí domů a veřejná prostranství,“ uvedl Jan Dzúr ze společnosti Kärcher, která je producentem čisticí a zahradní techniky.
Princip inovativního přístupu je podle něj jednoduchý - proud horké vody spolehlivě zlikviduje nežádoucí plevel. „A při pravidelném zametání se včas odstraní semínka, z nichž by jinak plevel vyrostl,“ popsal Dzúr s tím, že v západní Evropě je snaha o zavádění ekologických postupů u firem, obcí i měst patrná již delší dobu.
Odstraňování plevele bez chemie je aktuálním tématem například v Jihlavě, kde se snaží ekologická řešení praktikovat již několik let. „Jedním z nich je ruční pletí a také už více než tři roky používáme parní likvidaci plevele. Párou lze i dezinfikovat, což jsme využívali během pandemie covidu na zastávkách MHD,“ popsal mluvčí magistrátu Radovan Daněk. Tento způsob je podle něj preferován i přesto, že není tak účinný a musí se častěji aplikovat, proto vyjde i dráž.
Mechanicky se plevel z jihlavských chodníků a parků odstraňuje při jarním blokovém čištění a pak průběžně celý rok dle potřeby. K chemickým postřikům se přistupuje jen v krajním případě, a třeba loni nebyly použity vůbec.
V Pelhřimově stále používají glyfosát
Některá města na Vysočině sice postupy šetrnější k přírodě zvažují, ovšem právě z důvodu vyšší ceny a nižší účinnosti se zatím součástí běžné rutiny nestaly.
„Stále jsou tyto metody - likvidace párou, horkou vodou nebo horkou pěnou - finančně nákladnější a zdlouhavější, navíc s nejistým výsledkem,“ uvedla mluvčí pelhřimovské radnice Andrea Unterfrancová.
Tamní technické služby (TS) proto stále využívají Roundup Flex - povolený přípravek s obsahem kontroverzní látky glyfosát. Jeho aplikaci musí vždy provádět proškolený pracovník s příslušným osvědčením; o lokalitách, kde se bude chemikálie aplikovat, je informována i veřejnost.
Na místech s větší frekvencí lidí, třeba na Masarykově náměstí a přilehlých ulicích či v okolí dětských hřišť, dávají ale TS přednost ekologičtější verzi výrobku. „Jde o Roundup Fast. Účinná látka přípravku, kyselina pelargonová, je na přírodní bázi a neobsahuje glyfosát,“ popsala Unterfrancová.
Na nákup uvedených prostředků město podle jejích slov vynaložilo loni kolem 50 tisíc korun, letos se kvůli zdražování počítá s vyšší částkou.
Žďár se spoléhá i na motyčky a ocet
Také v Třebíči zatím volí pro boj s plevelem, jenž ročně vyjde město na 650 až 700 tisíc korun, běžné povolené chemické přípravky. „Ekologičtější způsoby odstraňování plevele hledáme. Pokud budou na trhu jiné a stejně účinné přípravky, určitě je využijeme,“ sdělila mluvčí tamní radnice Irini Martakidisová.
Využití horké páry podle ní shledává město jako méně účinné, zdlouhavé a vhodné pro menší plochy. Podotkla však, že se chemie neaplikuje plošně. Stejně jako v dalších městech kraje jsou z těchto míst vyjmuta třeba dětská hřiště. V tomto případě nastupují do akce mechanické metody likvidace plevele.
Tyto mechanické způsoby upřednostňují i ve Žďáře nad Sázavou, kde chemické látky nasazují jen výjimečně. „Při likvidaci plevele nerozlišujeme lokalitu, všude postupujeme stejně. Plevel odstraňujeme přednostně mechanicky - používáme například ocelové kartáče na křovinořez, kartáč na ručním zametacím stroji, motyčky, ruční práci. V případě potřeby bychom plevel stříkali octem,“ popsala mluvčí města Blanka Sobolová.
Udržuje se hlavně centrum Žďáru a hojně navštěvovaná místa - okolí kulturního domu, kina či zastávek. Práce provádějí zaměstnanci městské společnosti SATT, lidé v rámci veřejně prospěšných prací přes úřad práce nebo pracovníci z firmy Úsvit.
„V odůvodněných výjimečných případech můžeme použít chemii. Aktuálně bude probíhat odstraňování invazivní křídlatky japonské, chemii ale aplikujeme jen na samotnou rostlinu,“ dodala Sobolová.
