Na Vysočině se kolonie kavek nacházejí například v Bystřici nad Pernštejnem, Novém Městě na Moravě, ve Žďáře nad Sázavou, Jihlavě, Polné, Havlíčkově Brodě nebo Novém Veselí.
Ač soužití těchto tvorů s lidmi není vždy snadné - ať již kvůli hluku nebo exkrementům, ochranáři prosí veřejnost alespoň během hnízdění o pár týdnů tolerance. Mimo jiné se totiž jedná o ptáky, již jsou zvláště chráněni jako silně ohrožený druh.
„Kavky se v tomto období netěší zrovna přívětivosti, zejména ze strany obyvatel sídlišť měst, kam se tito opeřenci přibližně od padesátých let začali stěhovat,“ popsal Petr Piechula ze Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Není to však podle něj žádný „kavčí rozmar“. Kavkám totiž postupně vymizely přirozené hnízdní možnosti - dutiny zejména listnatých stromů, jako je dub, lípa či buk. Také skály s výklenky se staly spíše vyhledávanou turistickou a horolezeckou atrakcí než klidným místem pro hnízdění.
„Kavky si tak musely hledat nové možnosti na budovách, nejčastěji dutiny v podstřeší, komíny. Mezi objekty, jež je vyloženě přitahují, patří domy z padesátých až 70. let. Tato místa však kvůli revitalizacím a hlavně zateplování až těsně pod střechu ubývají,“ konstatoval Piechula.
Populaci kavek ubližuje i chemie v zemědělství
Další okolností mající negativní vliv nejen na populaci kavek, ale i dalších ptačích druhů, je podle něj používání pesticidů, herbicidů a další chemie zejména v zemědělství.
Při velkoplošné aplikaci insekticidů mají totiž mláďata, která se živí převážně živočišnou potravou, malou šanci na završení dospělosti. Kavkám může podle ochranářů pomoci i veřejnost, a to hlavně udržením hnízdních příležitostí.
Kavka obecná
|
„V případě, že dochází k zateplení budovy až po střechu, je dobré nechat několik vletů na pozednici, kde může hnízdo zůstat zachováno. Nebo umístit vhodné budky, které mohou ztrátu hnízdiště nahradit. Zde je ale třeba zdůraznit ochranu budky před predátory, je-li umístěna na stromě,“ vysvětlil Piechula s tím, že další možností pomoci je přikrmování, a to zejména v zimních měsících.
U dospělých kavek celoročně převládá rostlinná potrava, jako jsou zrna obilí, semena či spadané plody. Ve městech navíc tito opeřenci s oblibou navštěvují smetiště a odpadkové koše, kde mají bohatý výběr různých „lahůdek“. V hnízdním období, kdy dospělci krmí mláďata, loví hlavně brouky, larvy a kukly, housenky a další hmyz.
Podle Piechuly jsou kavky navíc velmi vděčným objektem pro pozorování. Oproti jinému ptactvu nejsou totiž tak plaché.
Patří také k obratným letcům a umí skvěle využívat vzdušné proudy, což od raného věku učí i svá mláďata. Ostatně i jejich rodinný život je ve srovnání s řadou jiných ptáků silně rozvinutý - potomstvu se intenzivně věnují.
„A pokud kavky nějakou dobu pozorujeme, zjistíme, že to jsou navíc velmi inteligentní, zvědavá a i lehce přidrzlá zvířata,“ dodal Piechula.
