K prvnímu lednu letošního roku mělo v Třebíči zapsáno trvalé bydliště 34 303 obyvatel. Podle odhadů radnice tam však fakticky žijí stovky dalších lidí. Ti využívají infrastrukturu a služby, ač jsou k trvalému pobytu evidováni jinde. Zvláště na tyto občany nyní radnice cílí s benefity, které mohou od letoška nově zapsaní obyvatelé získat.
„Rozhodli jsme se podpořit status trvalého pobytu v Třebíči. Chceme občanům, kteří ve městě bydlí, ale nemají na matrice nahlášené trvalé bydliště, tuto možnost připomenout a zároveň je motivovat,“ uvedl starosta Pavel Pacal.
Připomněl, že město získává od státu finance do rozpočtu podle velikosti sídla a počtu obyvatel. Z těchto peněz jsou financovány třeba provozy školek či městská hromadná doprava (MHD).
„Tento zdánlivě nedůležitý evidenční údaj je pro město tedy významný,“ zdůraznil Pacal.
Při zápisu na matrice obdrží lidé jako bonus vstupenky do třebíčských památek a do akvaparku. Získají rovněž roční jízdné v MHD zdarma.
„V souvislosti s trvalým bydlištěm a situací v oblasti parkování připravuje město i systém rezidentních parkovacích karet. Na parkovací místo bude mít nárok jen ten, kdo má v Třebíči trvalé bydliště. Ostatní si za parkování připlatí,“ popsala mluvčí třebíčské radnice Irini Martakidisová.
Bonusy pro nováčky nejsou fér, míní ve Žďáru
Zavedení „parkovacích benefitů“ zvažuje i starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos. Město se také potýká, jako řada dalších větších sídel kraje, s odlivem obyvatel. Například v roce 2010 jich měl Žďár dle údajů Českého statistického úřadu přes 23 tisíc, o deset let později už jen 20 485.
„Nepřijde mi ale fér, aby někdo nový měl bonusy, a místní ne. Rád bych se tedy vydal cestou zvýhodněného parkování pro ty, co ve městě mají trvalý pobyt,“ nastínil Mrkos s tím, že výhody by se mohly týkat jak levnějšího parkování na zpoplatněných plochách, tak rezidentních stání.
Víc přihlášených si od nového systému parkování slibují i v Jihlavě; novinka se chystá k zavedení letos.
„Oprávnění k parkování blízko svého domu získá jen obyvatel s trvalým bydlištěm v Jihlavě. Na sídlištích dle našich odhadů zabírají místo trvale žijícím Jihlavanům i stovky aut lidí a firem, které na dané adrese nemají ani trvalé bydliště, ani sídlo firmy. Taková auta tam již nebudou moci volně parkovat,“ sdělil mluvčí magistrátu Radovan Daněk.
V krajském městě kdysi kampaň k navýšení počtu místních proběhla. V roce 2005 usilovala Jihlava o překročení hranice 50 tisíc obyvatel - limitu pro vyšší přerozdělování daní. Prémie 3 000 korun pro každého nového Jihlavana tehdy zabrala a město získalo 26 milionů korun do rozpočtu.
Jihlava už bonusy nechce, Ždírec peníze platí
Jihlava už cestou peněžitých bonusů jít nechce, stejně tak nepřistoupila ani k nefinančním benefitům jako v Třebíči.
„Zatím naše snahy vždy skončily na negativních reakcích právníků. Dávat například volné vstupenky do jihlavských zařízení či zvýhodňovat Jihlaváky v MHD je prý diskriminační a protiprávní,“ řekl Daněk s tím, že spíš než na benefity zdarma chce město lákat na kvalitu bydlení a možnosti pracovního uplatnění.
V Jihlavě sází i na patriotismus lidí. Těch žije v Jihlavě kolem 50 tisíc. Podle radnice ale může být obyvatel, již využívají školy, školky, MHD a další služby, ve skutečnosti o 10 až 20 tisíc víc.
Finanční benefity s úspěchem praktikují třeba i ve Ždírci nad Doubravou, kde poslední dva roky inkasují noví obyvatelé tři tisícovky.
„V roce 2020 jsme takto získali 23 občanů, loni 29. Není to ale rozhodně mířeno na lidi z okolních obcí, aby se k nám přihlásili jen s vidinou zisku. Cílíme hlavně na místní, co u nás žijí, ale z nějakého důvodu si tu trvalé bydliště ještě nenahlásili,“ zdůraznil starosta Bohumír Nikl.
Téma motivace lidí k nahlášení trvalého pobytu ve městě je teď aktuální i v Pelhřimově. „O benefitech jedná rada města formou diskuse, chtěla by vše vyřešit v první polovině roku,“ uvedla mluvčí pelhřimovské radnice Andrea Unterfrancová.
