V chodbách pod Bukovem se těžil uran. Teď hluboko pod zemí bádají vědci

Ještě před pár lety se tu těžil uran. Nyní chodby slouží pro výzkum. V dole Rožná u Bukova na východě Vysočiny se nachází nejhlouběji položené vědecké pracoviště v tuzemsku. Vytvořené bylo v prostorách 12. patra dolu, v hloubce 550 metrů. Vědci se tu připravují na budování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.

Jak se co dělá

Sledovat další díly na iDNES.tv

Hlubinné úložiště by se v Česku mělo podle stávajících plánů budovat v letech 2050 až 2065. V provozu by pak mělo být do roku 2150.

„Chceme ukázat, jak unikátní pracoviště na Vysočině máme a k čemu slouží. Vysočina nás velice zajímá, protože zde máme dvě ze čtyř zvažovaných lokalit pro případné budoucí úložiště: lokality Hrádek a Horka. Zajímá nás i proto, že na Vysočině máme kromě tohoto výzkumného pracoviště už fungující úložiště přímo v areálu jaderné elektrárny Dukovany,“ řekla Martina Bílá, mluvčí státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), jež má vybudování úložiště na starosti.

SÚRAO nyní uspořádala pro novináře první velkou prohlídku svého experimentálního podzemního pracoviště Bukov. „Toto výzkumné pracoviště je v tuzemsku výjimečné hloubkou a množstvím výzkumů, které se zde provádějí. Řadí nás po bok států jako Švýcarsko, Švédsko či Kanada, jež také hledají své hlubinné úložiště. Stejně jako my mají pro ten účel vlastní laboratoře, podobné pracovišti Bukov, kde se zkouší budoucí komponenty hlubinných úložišť,“ dodala Bílá.

Pracoviště Bukov bylo budováno v letech 2013 až 2017. Jeho základ tvoří šachta u Bukova pocházející z roku 1958. Vědci ale využívají i některých částí jiných původních děl u Rožínky, a to až do hloubky 1 200 metrů.

Na dole pracuje více než stovka lidí

„Je tu vyražená hlavní přístupová chodba, pak jedna chodba laboratorní a čtyři zkušební komory, z nichž v každé probíhá experiment. Zkoumají se zde interakce mezi materiálem, vodou a horninou, provádí se zde například odporové elektrické měření v hornině,“ přiblížil Emil Ondra, závodní (čili vedoucí) dolu Rožná I. Jeho provozovatelem je GEAM, odštěpný závod státního podniku DIAMO, který pro SÚRAO pracoviště Bukov připravuje po hornické stránce.

Tuto část bývalých uranových dolů zvolili vědci pro její geologické vlastnosti. „Vybrali jsme jižní část, kde jsou pevné horniny a není to zde rozfárané: nejsou zde stará důlní díla ani uran, což by mohlo výzkumy ovlivnit,“ pověděl Ondra.

Na dole je nyní zaměstnáno celkem 105 lidí, z nich 65 jej udržuje v provozuschopném stavu, 18 lidí pracuje na jeho takzvané rekonfiguraci čili například změně větrání, čerpání vod, napájení elektřinou. Dalších 22 lidí jsou horníci na ražbě zmíněné druhé etapy výzkumného pracoviště. Na experimentech zde pracují kromě geologů a fyziků například také stavbaři.

Loni SÚRAO připravila exkurze do Bukova i pro laické zájemce. Plány přerušil covid. „Přihlásilo se poměrně dost zájemců například z lokalit pro úložiště. K prohlídce už nedošlo, nicméně kdyby měl někdo zájem a přihlásilo se více lidí, lze to domluvit. Musíme přitom samozřejmě ctít přísné předpisy pro pohyb v bývalém uranovém dole,“ řekla Bílá. Těžba uranu v Dolní Rožínce skončila v roce 2017.