Byl jste už na začátku play off rozhodnutý, že se po sezoně přesunete do Českých Budějovic?
Nevím, jestli konkrétně do Budějovic, ale už někdy v půlce sezony jsem věděl, že v Jihlavě asi nebudu chtít zůstat.
Oproti předchozímu ročníku jste letos dostával méně prostoru na ledě. Byl tohle hlavní důvod? Nebo jste si prostě řekl, že je čas na změnu?
Byl to jeden z faktorů, už jsem se tady necítil tak dobře jako předtím. Ale je taky pravda, že jsem měl pocit, že potřebuju nový impulz. A jsem vděčný Motoru, že mi dal šanci. Začíná moje nová etapa.
Vybíral jste z více nabídek?
Ano, bylo víc variant, ale Motor se ozval jako první. Měl největší zájem. A navíc, mně se Budějovice vždycky líbily. Udělám maximum, abych jim důvěru vrátil.
Asi se ani nemusím ptát, jak moc se těšíte na tamní atmosféru?
Jedním z hlavních faktorů, proč mají hokejisti Budějovice rádi, je fakt, že město žije hokejem. Mně se tam poštěstilo hrát dvakrát před vyprodaným hledištěm a byl to jeden z mých nejhezčích zážitků.
Navíc teď budete hrát v Budvar aréně v domácích barvách.
Přesně tak. Proto doufám, že příští sezona už bude normální. Že lidé budou moct znovu chodit na stadion fandit a že nám se bude dařit.
Zatímco vy jste ještě před pár dny dohrával sezonu, budějovičtí hokejisté už se chystají na tu další. Přidáte se hned k nim?
Já jsem play off dohrával se zraněním, takže ho nejprve doléčím a pak se k nim připojím. Chtěl bych v tomto týdnu. Každopádně už jsem se byl aspoň seznámit.
A jaké jsou první dojmy?
Nebojím se, že bych nezapadl. Samozřejmě, že když jsem přišel a viděl hned Milana Gulaše a Lukáše Pecha, tak jsem jen koukal.
Byl jste z nich zaskočený?
Už jsem zase trochu zkušenější. Nejsem ten šestnáctiletý kluk, který když přišel poprvé do áčka Dukly, tak všechny zdravil: Dobrý den. Samozřejmě k nim mám velký respekt a těším se, že se od nich něco naučím, ale jinak jsou to úplně normální fajn kluci.
Hodně hokejistů ve vašem věku zkouší štěstí za mořem, vám se tak daleko zatím nechce?
Byl jsem loni draftovaný juniorským týmem Red Deer Rebels (působí ve Western Hockey League – pozn. red.), takže možnost byla, ale mluvil jsem o tom s rodinou a agentem, a řekli jsme si, že teď pro mě budou nejlepší volbou právě Budějovice.
Váš velký kamarád a bývalý spoluhráč z jihlavských mládežnických týmů Adam Najman hraje rovněž extraligu, i když za Liberec. Jste spolu v kontaktu?
V každodenním. Hodně věcí spolu probíráme. Taky kvůli němu doufám, že si vybojuju místo v sestavě, protože bychom si příští sezonu rádi zahráli proti sobě.
Šetřit se ale nebudete, ne?
Určitě ne. Zrovna minulý týden mi Adam říkal, že mě příští rok sundá. Takže asi tak. (směje se)
Od útlého mládí se pravidelně objevujete v mládežnických reprezentačních týmech. Loni jste měl jet s výběrem U18 na světový šampionát do Ameriky, jenže ten se nekonal kvůli covidu-19.
Bylo to jedno z mých největších dosavadních zklamání. Těšil jsem se, měl to být vrchol. Škoda, že se nehrálo stejně jako letos v bublinách, jenže to pandemie teprve začínala a nikdo nevěděl, co bude. Teď se chci o to víc poprat o dvacítku. Všechno se chystá na prosinec a mistrovství světa.
Váš otec, po němž nosíte jméno, si na juniorském šampionátu zahrál. A objevil se také v seniorské reprezentaci. Věříte, že jeho hokejové úspěchy jednou překonáte?
Samozřejmě. Táta byl ale jiný typ hráče, já se snažím jít svojí cestou. Hodně se o tom bavíme s Šimonem Marhou, který se taky snaží překonat tátu.
Když jsme se bavili o zámoří, předpokládám, že byste si jednou moc rád zahrál v NHL. Máte svůj oblíbený klub?
Jasně, sen o NHL pořád trvá, chci se o něj porvat. I když vím, že mě čeká ještě hodně dlouhá cesta. A co se týká klubu, tak odmalička fandím Chicagu, protože za něj hraje můj vzor – Patrick Kane.
Prestižní zámořská soutěž je tedy zatím daleko, tak se pojďme věnovat té domácí. Povězte, jaká je vaše představa o sezoně 2021/22?
V Budějovicích se skládá skvělý tým, proto věřím, že budeme hrát nahoře. Pro mě osobně je prioritou, abych se dostal do kádru a aby se nám dařilo. A taky abych si mohl zahrát na mistrovství světa dvacítek. To jsou moje dva největší cíle pro novou sezonu.
A v Budějovicích byste měl hrát stejně jako v Jihlavě s číslem 87?Popravdě řečeno, 87 vznikla tak, že moji oblíbenou desítku vyřadili jako dres jedné z jihlavských legend (hrával s ní Jan Hrbatý – pozn. red.), což jsem samozřejmě respektoval, a 87 mi byla prostě sympatická. Takže pokud by to bylo jenom trochu možné, rád bych se v Budějovicích vrátil k číslu 10.
