V Olomouckém kraji jsou tisíce kilometrů lesních cest a značná část z nich je opatřena turistickým značením. Zvláště v době koronavirových omezení je přitom vycházka do lesa jednou z mála možností venkovního trávení volného času, turisté tak vnímají jejich stav velmi citlivě.
„Když musíme po kalamitní těžbě dřeva měnit trasu, je to velmi složité, protože ne každý majitel lesa dnes souhlasí s tím, aby mu přes les vedla značená trasa,“ sdělil předseda Klubu Českých turistů Olomouckého kraje Rostislav Klemeš.
Kritizované kácení |
Podle něj se stává, že vyjeté koleje a rýhy komplikují turistiku delší dobu, a to i v turisticky frekventovaných oblastech.
„To není dobré už proto, že turisté rozbité místo obcházejí a leckdy šlapou i tam, kde to není z pohledu ochrany přírody žádoucí. Proto je dobré, aby majitelé lesů opravili lesní cesty co nejdříve,“ vysvětlil Klemeš.
Lesníci: Cesty opravujeme co nejrychleji
Největší vlastníci lesů v regionu, jimiž jsou Lesy České republiky (LČR) a Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, uvádějí, že se snaží poničené cesty opravovat co nejrychleji.
„Škodám na lesních cestách není možné zcela zabránit, protože doprava vytěženého dříví a přeprava těžké techniky je v době kůrovcové kalamity velmi intenzivní,“ uvedla mluvčí církevních lesů Dagmar Málková.
Lesníci z církevních lesů se podle ní snaží co nejrychleji a nejefektivněji kůrovcem napadené dříví dostat ven z lesa a zároveň zajistit, aby cesty byly dostatečně přístupné.
„Oprava lesních cest je proto jednou ze stálých priorit naší společnosti. Vypovídá o tom také fakt, že ročně opravíme v našich lesích stovky kilometrů lesních cest,“ doplnila Málková.
Lesy České republiky upozorňují, že lesnické práce jsou mnohem intenzivnější, než je obvyklé. Nejde jen o samotnou těžbu kalamitního dříví, ale také zalesňování obrovských ploch.
„Častý déšť půdu podmáčel, takže jsou patrné stopy po lesnické technice. Tomu se v lesích nevyhneme. Vše se samozřejmě snažíme uvést po ukončení těžby a obnově lesa co nejdříve do běžného stavu,“ říká mluvčí LČR Eva Jouklová.
Ochranáři radí počkat na vyschnutí
Rozbité lesní cesty dělají vrásky i ekologům ze Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKOJ).
„Pokud při těžbě dojde ke vzniku hlubších kolejí či erozních rýh, řešíme to s příslušným vlastníkem prakticky okamžitě,“ sdělil Miroslav Havira ze Správy CHKOJ.
Podle něj mají státní lesy ošetřeno smluvně s těžaři, že v chráněné oblasti musí po ukončení prací uvést danou komunikaci do původního stavu. Pokud je nepříznivé počasí, jsou podle Haviry poškozené lesní cesty opravovány i vícekrát v průběhu těžby ve snaze zabránit erozi a škodám na majetku.
18. října 2019 |
Dobrovolní ochránci přírody jsou ke stavu cest výrazně kritičtější. „Lesní cesty v Jeseníkách jsou poničené i výrazně déle, než je nezbytně nutné. Evidentní to bylo třeba v oblasti Rabštejna nebo Kobrštejna v Jeseníkách,“ argumentuje předseda Společnosti přátel Jeseníky Ondřej Bačík.
I proto dobrovolní ochranáři apelují na lesníky, aby při těžbě brali víc v potaz počasí a citlivěji vybírali techniku, kterou použijí.
„Nezpochybňujeme nutnost zásahů i ve druhé a třetí zóně chráněné krajinné oblasti Jeseníky, ale je zbytečné, aby vznikaly půlmetrové i hlubší erozní rýhy a koleje. Škody na lesních cestách se dají do značné míry eliminovat,“ míní Bačík.
Podle něj je potřeba, aby lesníci nevyjížděli do podmáčeného terénu a počkali, až aspoň zčásti vyschne.
„Pokud se bude svážet dřevo po alespoň trochu vyschlých cestách, tak nevzniknou rýhy hluboké půl metru, ale jen deseti až dvaceticentimetrové. To je velmi významné i pro přírodu, která tak netrpí. A co se týká té nejtěžší techniky, tak jsou místa, kde by ty nejtěžší stroje neměly být vůbec nasazovány, jako například v oblasti Rejvízu,“ vysvětlil Bačík.
