Chválou nešetří na adresu Sattu vedení města. „Za mě, i co mám zpětnou vazbu od veřejnosti, je to kvalitativní posun. I když to nebyla jednoduchá zima, byl to test, v němž se nové technické služby osvědčily,“ hodnotí starosta Martin Mrkos (Žďár - Živé město).
V dotazovně na webu města se letos kromě kritických připomínek objevily i pochvalné hlasy, což nebývalo zvykem.
Oproti předchozímu dodavateli si však město nyní připlatí. „Ceny, za které nové technické služby uklízí, jsou zhruba o 20 procent vyšší než u předchozího dodavatele, firmy Stako,“ říká místostarostka Ludmila Řezníčková (ANO).
Služby poskytované Sattem však považuje za neporovnatelné. „Nově zahrnují dispečerskou službu, na vyšší úrovni je použitá technika a samozřejmě se do ceny promítne i viditelně zlepšená péče o komunikace a chodníky,“ dodává.
Budu se ptát, co to všechno stálo, upozorňuje kritik
Nový ceník obsahuje například odhrnování sněhu malotraktorem za 265 korun na kilometr, u pick-upu a traktoru je cena 120 korun, respektive 125 korun. Za posyp si Satt účtuje 430 korun za kilometr (u malotraktoru) a 475 korun za kilometr v případě pick-upu.
Podle dostupných údajů město zaplatilo v roce 2019 za zimní údržbu sedm milionů, o rok později díky mírné zimě pouze 2,4 milionu. Částky neuvádí radnice podle sezony, ale kvůli rozpočtu města za kalendářní rok.
„Za letošní leden jsme na částce 2,7 milionu korun,“ uvedla Blanka Sobolová ze společnosti Satt.
Jedním z největších kritiků zřízení technických služeb Sattu byl opoziční zastupitel a extajemník městského úřadu Jan Havlík (Změna 2018). Od začátku upozorňuje, že se tyto služby městu prodraží. Navrhoval levnější variantu v podobě příspěvkové organizace nebo organizační složky města.
Rozporoval už to, že město v roce 2019 koupilo od Nového Města na Moravě, Velkého Meziříčí a Dolní Rožínky, tedy menšinových vlastníků, zbylých 38,3 procenta akcií Sattu za zhruba 80 milionů korun.
„Nabrali se lidé, nakoupila technika, to se dalo pořídit i jinou formou. Pro hodnocení zimní údržby je důležité, co to stálo. Já ta čísla zatím nemám, počkám si, kolik se vyfakturovalo. Na zastupitelstvu se budu ptát, kolik stál dispečink a tak dále,“ reaguje Havlík s tím, že podle ceníkových cen se služba oproti minulosti prodraží výrazně více než o 20 procent.
Dva terénní pick-upy s radlicí a nástavbou pro posyp
Faktem je, že dispečerská služba nebyla součástí minulé zakázky. Dřív úklid koordinoval s majitelem firmy Stako odbor komunálních služeb.
Podle Sattu je nyní reakce technických služeb díky vlastnímu dispečinku rychlejší. „Dispečer vidí na mapě, kde má které auto, jestli je v provozu, sype, má spuštěný pluh. S řidiči komunikuje vysílačkou, dostane tak aktuální informace z terénu, má i podněty od občanů,“ vysvětluje Jan Liška, ředitel a zároveň dispečer technických služeb.
Podle vedení Sattu stál nákup nové techniky přes pět milionů korun. „Kromě úplně nové techniky jsme pořídili i dva repasované stroje se zárukou. Máme velice variabilní techniku, kterou můžeme využít i v létě,“ říká ředitel Sattu Petr Scheib.
Nepřehlédnutelné jsou ve ždárských ulicích hlavně dva robustní terénní pick-upy Mitsubishi L200 s polohovatelnou radlicí a nástavbou pro posyp nebo solanku.
„Není to úplně typická technika zimní údržby, na kterou jsme byli zvyklí, ale v terénu je rychlá a efektivní. Vestavěná GPS upravuje dávkování posypu podle rychlosti vozidla. V Česku je toto řešení poměrně nové. Pick-upy využijeme celoročně, sundat zimní nástavbu trvá pár minut,“ popisuje Scheib.
Rozdělit služby a zprivatizovat je se nevyplatilo
Se Sattem má město další plány. Loni v létě převzal péči o městskou zeleň (mimo sečení) a na podzim právě i zimní údržbu.
Podle vedení města letos firma převezme také sečení trávy a výhledově například i správu veřejného osvětlení. Žďár se tak postupně vrací k vlastním technickým službám, jak slíbila současná koalice Žďár - Živé Město, ANO, KDU-ČSL a ODS v programovém prohlášení.
„Byla strategická chyba rozdělit v 90. letech technické služby na jednotlivé segmenty a zprivatizovat je. Potom vznikl stav, kdy jste závislí na dodavateli. Někdy chyběla flexibilita, někdy měl dodavatel i jiné klienty, někdy to neodpovídalo představám kvalitní služby,“ míní starosta Martin Mrkos.
Faktem je, že žďárská radnice v posledních letech čelila kritice kvůli problémům se sečením trávy a zimní údržbou. Ty však nastaly až poté, co se stávající koalice v minulém období rozhodla „prověřit ceny na trhu“ vypsáním nových vyběrových řízení s novými parametry. V těchto případech však vedly ke snížení kvality služby.
Někteří nám nadávají, když jedeme kolem Za noc najezdí Michal Cina ve žďárských ulicích až 80 kilometrů. Využívá univerzální chodníkový stroj s náklopnou radlicí a sypačem. Už deset let prohrnuje Michal Cina žďárské chodníky a komunikace. „V letošní zimě jsme měli hodně výjezdů, protože bylo proměnlivé počasí,“ bilancuje sedmatřicetiletý zaměstnanec technických služeb Sattu, které ve městě převzaly zimní údržbu. Kolísavé teploty s nadprůměrným množstvím srážek pro něj znamenaly mnoho nočních směn. „Když bylo potřeba a dispečer nás svolal, jezdili jsme s kolegy v noci od dvou, tří hodin. Ráno jsme se třeba vrátili domů, než nás dispečer zase svolal zpátky,“ popisuje. V lednu napočítal dokonce dvacet nočních výjezdů. „Noční směny jsou náročnější, ale zase je to lepší v tom, že jsou chodníky volné, bez lidí a město průjezdné. Největší problém jsou zaparkovaná auta, někdy bývá problém projet,“ poznal. Celkově Satt udržuje 80 kilometrů místních komunikací, víc než devadesát kilometrů chodníků a také 10 mostů a jedenáct lávek. Za noc najezdí Michal Cina v ulicích až 80 kilometrů. Využívá univerzální terénní vozidlo Kioti K9. „Je to chodníkový stroj s náklopnou radlicí a sypačem,“ popisuje řidič. Satt coby firma ovládaná městem postupně přebírá většinu komunálních služeb a Cina k nim přešel ze stavební firmy Josefa Pitky, která pro město zajišťovala zimní údržbu dosud. „Jezdil jsem se vším, co bylo potřeba - s multikárou, traktorem i univerzálním čelním nakladačem,“ líčí Cina. „Předtím jsem dělal ve fabrice. Jezdit s nejrůznějšími stroji mě začalo bavit, udělal jsem si i řidičák na náklaďák, v létě jsem jezdil i se zametacím vozem,“ vypráví, jak si s velkou technikou splnil sen. Za deset let poznal, že touto prací se řidič lidem příliš nezavděčí. „Všem určitě ne. Někteří nám dokonce nadávají, když projíždíme kolem. Myslí si třeba, že jejich chodník vynecháme, přitom to máme rozdělené a třeba jen jedu pro další posyp na firmu, ne proto, že bych jim schválně nevyhrnul chodník,“ vysvětluje. |
