Na ledě bylo v pátek po deváté hodině rušno, u děr postávaly nebo poposedávaly dvě desítky rybářů. Z Tišnovska do Víru přijel i Josef Riemel.
„K vodě si chodím hlavně užít klid. Kolik toho chytím, není důležité. Někdo se na rybu třepe, já ne,“ svěřuje se zkušený rybář, když si navrtal díru do ledu a rozložil u ní židličku a nádobíčko. Aby mu nebyla zima, navléká si do bot troje ponožky.
O kousek dál postává jediná žena. Kristýna Juračková přišla chytat s přítelem. Oba mají svůj prut a povolenku. „Jsme místní, chytáme, když je možnost. V pátek nemám na vysoké škole on-line výuku, tak toho využívám,“ prozradila studentka krajinářství.
Na ledě byl mladý pár už po osmé hodině, tedy krátce po otevření, dlouho ale nemohl ani jeden z dvojice nic chytit. „Ráno jsme jeli na jistotu, zatím je to rozčarování,“ líčila Juračková. „My chytáme na červy, někdo na těsto, jiní na umělou rybičku,“ vypočítává.
Liší se i technika a taktika rybářů. „Já místo bobkaření raději škádlím ryby pohybem malé umělé návnady,“ vykládal další z rybářů, který zrovna vytahuje už svoji čtvrtou rybu. Jelikož si může vzít pouze tři ryby na jednu povolenku, už má v kapse druhou.
Letošní sezona je velmi krátká
Někteří rybáři nosí svůj vlastní vrták na led, jiní využívají erární. Potřebují také krátký prut, kdo chytá na splávek, využívá většinou i stojánek. Mezi nádobíčkem mají rozložené nejrůznější návnady, ale také naběračku či sítko na čištění otvoru od ledové tříště.
V rybníce jsou pouze pstruzi duhoví a siveni američtí, krásné dravé lososovité ryby ze sádek v okolí. „Ve vodě jich je kolem 330 kusů. Vždycky spočítáme, kolik jich rybáři za den chytí, a zase je doplníme z nádrže. Nekrmíme je, aby byly žravé. Kdyby rybáři čekali na rybu pět hodin, tak by je to nebavilo,“ pověděl Pavel Štourač, předseda Moravského rybářského svazu, pobočného spolku Vír.
Úspěšnost rybářů je přesto značně rozdílná. „Všichni okolo už rybu mají, ale já jsem prodrbal záběr a urazil svatého Petra,“ glosoval Vladimír z Brna a zmínil patrona cechu. „Ale ono to přijde, minule se více dařilo mně,“ neztrácel naději rybář. Za sebou má bohaté zkušenosti z lovu v Norsku, ale i na Maledivách. „Když se nedá cestovat, bavíme se doma,“ dodává.
Letošní sezona na dírkách je však překvapivě krátká. V lednu sice rybník zamrzl, ale udělala se jen slabá krusta, která nedovolovala ani chytat ze břehu, ani vstoupit na led.
„Chytáme vlastně až od 2. února a tohle je nejspíš poslední víkend,“ počítal v lovecké boudě David Lahodný, jednatel vírských rybářů. Led pravidelně měří, před víkendem měl sílu od 11 do 17 centimetrů, ale avizované oteplení jej brzy rozpustí.
„Lov na dírkách funguje na speciální výjimku, kterou uděluje krajský orgán,“ vysvětlil Lahodný. V minulých letech byl Vojtův rybník vypuštěný, k lovu na dírkách se tak rybáři vrátili poprvé od roku 2017 až letos.
Na Vysočině se na dírkách chytá také například v Dalečíně, Ostrově nad Oslavou nebo Humpolci, oblíbená je rovněž Polička na Svitavsku. Povolenka, na kterou mohou rybáři ve Víru ulovit tři ryby bez ohledu na váhu, stojí 300 korun pro nečleny. V boudě u vody půjčují i vybavení, prut s dalším vybavením přijde na 150 korun.
