Při svém hledání archeologové pod povrchem Karlova náměstí odkryli pozůstatky původního dřevěného vodovodu přibližně z 18. století. Našli také podezdívku po středověkém krámku, stopy po zaniklé peci, pozůstatky zaniklých kůlových staveb a zřejmě také artefakt, který by mohl být středověkým stavením z osady, která předcházela vlastnímu založení města na počátku 13. století.
„Objevili jsme zatím dvě řady vodovodního potrubí, přičemž jedna z nich zřejmě byla nefunkční, a tak byla zaslepena špuntem. Vedle ní bylo položeno nové vedení. Stáří vodovodu odhadujeme na 200 až 300 let, jeho materiálem je minimálně v jednom případě borovice. Pokusíme se jej přesně datovat pomocí dendrochronologie. Vzali jsme vzorky, uvidíme, jestli to vyjde,“ řekl archeolog Aleš Hoch z Muzea Vysočiny v Jihlavě, jenž je šéfem výzkumu.
Archeologové zatím odkryli asi 20 metrů vodovodního potrubí, kterým byly pravděpodobně napájeny kašny na náměstí, z nichž pak lidé brali vodu. „Vodovod je složený ze segmentů o délce jeden až čtyři metry, spojovaných kovovou spojkou,“ podotkl Hoch.
Podle Hocha je nyní pro archeology nejzajímavějším aktuálním objevem na třebíčském náměstí zaniklá pec v blízkosti Malovaného domu a v její blízkosti snad i pozůstatky středověkého domu. To by odborníkům umožnilo alespoň nahlédnout do podoby trhové osady, která existovala na místě později založeného města Třebíč. O této osadě totiž zatím mají badatelé jen minimum znalostí.
„Nalezená pícka byla zřejmě záměrně opuštěná, protože se tam nacházel jenom odpad: fragmenty kuchyňské stolní keramiky, velké zásobnice, drobnější hrnce, džbány, nádoby na jídlo a na vaření,“ upřesnil Hoch.
Dalším třebíčským objevem je kamenné vedení dešťové kanalizace z 15. až 16. století. Mezi drobné nálezy patří například torzo miniaturní koňské ostruhy. „Je tak maličká, že snad musela být dětská. Víc uvidíme po očištění,“ uvažoval nad nálezem Hoch.
18. srpna 2020 |
Archeologové našli také drobný kovový kvítek se zbytky nazlátlého zabarvení, který byl zřejmě ozdobou opasku.
Výzkum Karlova náměstí by mohl přinést nové poznatky o počátcích města.
„Takto rozsáhlý plošný odkryv se ještě nikdy v Třebíči nedělal. Byly tady dílčí výzkumy, dělali jsme například odkryv u baziliky svatého Prokopa, ale toto je v daleko větším měřítku,“ podotkl nedávno David Zimola, vedoucí archeologického oddělení jihlavského Muzea Vysočiny.
V prvním roce rekonstrukce je uzavřena horní strana náměstí. Spodní část je průjezdná. „Předpokládáme, že se na konci výzkumů a po jejich vyhodnocení s archeology domluvíme na vystavení či expozici nálezů v Třebíči,“ řekla mluvčí radnice Irini Martakidisová.
