Z kdysi nevýznamného lesa Svíb u Hradce Králové je hromadný hrob vojáků

Má asi jeden a půl kilometru na délku a jen sedm set metrů na šířku. Snad symbolicky dostal jméno podle keře svídy krvavé. Les Svíb, místo snad nejkrvavějších bojů celé bitvy u Hradce Králové. Krátce před polednem 3. července roku 1866 tu padlo nejméně pět tisíc vojáků.

Přesný počet už se nikdo nedozví. Jisté však je, že většina je pochovaná přímo ve Svíbu.

Je to natolik fascinující místo, že je spjaté s několika pověstmi. Ty zaručeně lživé například tvrdí, že ptačí zpěv tu naposledy zněl před bitvou. Anebo ta, že v lese je pořád stín.

Ověřit se už nepodaří legendu, že o dřevo ze Svíbu po dlouhá léta neměl nikdo zájem, protože kmeny byly plné kulek a lámaly se o ně pily. Pravda však je, že citlivější lidé tu zažijí velmi silný mix pocitů. Některé z nich provází svíravá a ponurá atmosféra, jiní přísahají, že cítí naopak pozitivní energii.

„Cítíte tisíce očí, které vás pozorují. Člověk potom našlapuje zvláště jemně a těmito místy prochází s pokorou. Tyto pocity jsou silné, ale pozitivní. Myslím, že je to dáno tím, že pokud člověk investuje svou kladnou energii, dostává ji zase zpět,“ říká například Miroslav Suchý, předseda Komitétu pro udržování památek z války roku 1866.

Svíb, který je dodnes plný strží, výmolů a o přehlednosti terénu nemůže být řeč, zůstal při plánování červencového boje stranou zájmu. Přesto se do řeže o bezvýznamný les zapojilo 25 tisíc mužů. Nechme promluvit dopisovatele britských Timesů, který po boji hlásil:

„V lese nad Benátkami byl sveden jeden z nejkrvavějších bojů muž proti muži, jakého kdy válka viděla. 27. pruský pluk vešel do lesa s třemi tisíci muži a 90 důstojníky a vyšel na druhé straně z lesa se dvěma důstojníky a 300 až 400 muži.“

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

A právě boj o les Svíb nejspíš rozhodl o výsledku celé bitvy. Rakouskou armádu uspořádanou v obranném půlkruhu vydatně kryla dělostřelecká palba bronzových děl s několikakilometrovým dostřelem. Až do příchodu druhé armády dokonce Prusové pomýšleli na ústup. Až do okamžiku, kdy se Rakušané nechali strhnout bojem o Svíb. Do boje o strategicky nevýznamné místo se vrhly dva armádní rakouské sbory, které se tu utkaly se sedmou pruskou divizí a fatálně odkryly svou vlastní obrannou linii.

Svíb se mezitím proměnil doslova v jeden velký mnohonárodnostní hřbitov. Středem nyní vede Alej mrtvých, kterou lemují jednoduché i monumentální pomníky z hořického pískovce, karelského mramoru i prosté kamenné pyramidy. Kříže a památníky se však skrývají i hluboko v lese. Je jich tu kolem 120.

Ikonický pomník patří 208 padlým osmého praporu rakouských polních myslivců na okraji lesa nad obcí Čistěves. Na stráži u hrobu tu stojí poddůstojník polních myslivců v životní velikosti.

Největší pomník v Aleji mrtvých tu stojí od roku 1902 na památku 13 důstojníků a 266 vojínů c. k. pěšího pluku č. 51 arcivévody Karla Ferdinanda. Sloup s křížem z hořického pískovce má pět metrů a zdobí jej nápis Treue (věrnost).

Praktické informace

• Jak se tam dostat: Svíb leží asi deset kilometrů od Hradce Králové mezi Benátkami, Máslojedy a Sadovou a dá se sem dostat i na kole po méně frekventovaných silnicích vedoucích po rovině. Motoristé by měli zvolit silnici I/35, ve směru od Hradce Králové odbočit vpravo v Lípě a přes Čistěves dojet až na parkoviště u lesa Svíb.
• Naučná stezka Svíb: přímo od parkoviště se lze vydat po naučné stezce, která vede místy nejtěžších bojů v roce 1866. Stezka má 10 kilometrů, 20 informačních panelů a seznamuje nejen s velkým množstvím pomníků padlým v Aleji mrtvých, ale i s válečnými dějinami a funerálním uměním. Za dobré viditelnosti jsou vidět i Krkonoše.
• Muzeum války 1866: takřka na dohled odtud – na vrchu Chlum je Muzeum války 1866. V expozici je výzbroj i výstroj rakouské a pruské armády. Atmosféru doby a tragédii bitvy u Hradce Králové z pohledu prostého vojáka přibližuje krátký hraný film. Muzeum je až do konce září otevřené od úterý až do neděle 9–17 hodin, základní vstupné je 60 korun, zlevněné 30 korun.
• Měli byste vědět, že... Rakousko mělo při bitvě zpočátku převahu díky čtyř- a osmiliberním dělům, která měla dostřel několik kilometrů. Pruská pěchota však měla navrch díky novým puškám, takzvaným zadovkám, které sestrojil Nikolaus Dreyse. Hlavní výhodou bylo, že používaly patrony a nabíjely se daleko rychleji než rakouské předovky. V bitvě rozhodla nejen pruská rychlopalba, ale i znalost a využití terénu. Když se rakouské jednotky daly odpoledne na ústup, krylo je jezdectvo. Tímto způsobem došlo k velké bitvě jedenácti tisíc rakouských a pruských jezdců mezi Střezeticemi a Dlouhými Dvory, při které za půl hodiny zahynulo na 1 600 mužů a dva tisíce koní.
• 17. května 2016, tedy symbolicky 150 let od slavné bitvy, spadl na pole v sousedství lesa Svíb meteorit. Přiletěl ze severu – ve směru postupu pruských jednotek. Výjimečný je nejen místem nálezu. Je to teprve pátý český a světově 30. meteorit nalezený díky zaznamenané dráze pádu a vypočítanému místu dopadu. Meteorit dostal jméno Hradec Králové a patří do sbírek Národního muzea.

Předpokládaný dopad meteoritu mezi obcemi Čistěves a Sovětice na Hradecku.