Příběh o pátrání kaplana Dětřicha po pozadí záhadných zranění a úmrtí v rudných dolech je sice smyšlený a má nalákat hlavně rodiny s dětmi, velmi reálně však dotváří atmosféru doby i místa. I když to laici možná ani netuší, Buchberg patří mezi nejvýznamnější středověká hornická místa v Evropě.
Na kopci mezi přibyslavskými místními částmi Utín a Hesov se rudy těžily od 13. století. Těžba tu probíhala zhruba sto let v té nejintenzivnější možné podobě, ale lidé se sem vraceli až do století šestnáctého.
„Lokalita je zvláštní tím, že je velice dobře zachovaná. Léta její podstatnou část kryl les. Prostor, kde se těžilo, má 14 hektarů, což je na středoevropské poměry mimořádné. V odborných kruzích je to důležité místo, které budí velkou pozornost v zahraničí,“ vysvětluje přímo na místě Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu Akademie věd.
Právě tento ústav společně s Ústavem archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Buchberg zkoumá. „Naším cílem nebylo dělat základní archeologický výzkum, ale zpřístupnit lokalitu veřejnosti pomocí virtuální reality,“ vysvětluje Mařík.
Středověká osadu a hutní areál v mobilu
Jejich společným úsilím vznikla mobilní aplikace, jež se Buchbergu věnuje. Díky nástroji rozšířené reality přímo ve svém telefonu či tabletu návštěvníci vidí, jak celá oblast mohla ve středověku hypoteticky vypadat a fungovat.
Detailně je zpracován a popsán celý proces těžby a zpracování rud. Na displeji návštěvník uvidí vymodelovanou osadu, jednotlivá obydlí, ale i hutní provozy, to vše zasazené do reálné krajiny. Aby si na své přišly i děti, je součástí aplikace hra Ďáblova štola, v níž kaplan Dětřich pátrá po strůjcích násilností.
„Naše hlavní vize spočívala v tom, že archeologie je sice strašně zajímavá, ale pro běžného návštěvníka špatně srozumitelná. Nálezy samy o sobě tak dobře nevypovídají ani nejsou tolik popisné. Díky nástroji virtuální a rozšířené reality jsme lokalitu vytvořili v mnohem srozumitelnější podobě,“ říká ředitel Ústavu archeologie.
Projekt vznikal v posledních několika letech a byl vůbec první a pilotní v celé republice. A zároveň díky spolupráci s kolegy v zahraničí jedním z prvních sedmi takových v Evropě.
Lokalitu zkoumali, aniž by kopli do země
O víkendu archeologové přímo na místě návštěvníky provázeli a vysvětlovali co a jak. Stalo se tak v rámci zahájení výstavy Po stopách středověkého stříbra, která bude v přibyslavském Kurfürstově domě k vidění až do poloviny září.
Unikátní na celém projektu archeologů na Buchbergu je skutečnost, že k vytvoření digitálního středověkého hornického městečka prakticky nemuseli kopnout do země. Veškerá data získali na základě geofyzikálních průzkumů.
„Byli jsme schopni identifikovat zahloubené pece, obydlí a věci, které prošly ohněm. Ukázalo se, že tady bylo několik řad hornických domků a velký ohrazený zpracovatelský areál s baterií pecí,“ ukazuje Jan Mařík ze stanoviště Vyhlídka na pole za silnicí.
Dnes by nikoho neznalého nenapadlo, že se před staletími stovky horníků právě na tomto rovném poli snažily desítky metrů pod zemským povrchem najít další rudné žíly. „A přitom jsou veškeré nálezy dle zkoumání jen pětadvacet centimetrů pod ornicí. Vše se dalo zrekonstruovat velice věrně,“ říká Mařík.
Podle něho to tak je i díky vlastníkům pozemků či nájemníkům, kteří na nich hospodaří. Pole se neorala příliš hluboko a les, jímž až do loňska byla část lokality pokrytá a který zlikvidoval kůrovec, netěžili těžkou technikou.
