V Jihlavě se mor objevil pravděpodobně poprvé v roce 1380, pak se vracel v letech 1398, 1405, 1407 a 1408... Při morové ráně v roce 1480 tam zemřely čtyři tisíce lidí, při další ráně 1 520 až 2 000 lidí, tedy čtvrtina tehdejších obyvatel města.
Jindy se stala Vysočina útočištěm. V roce 1483 král Vladislav ve strachu před morem odjel z Prahy do Třebíče, kde epidemii přečkal.
Velkou roli při šíření nákazy měla mobilita. Podle historičky Dany Novotné není nijak vyloučeno, že v roce 1680 zavlekl císař Leopold mor do Brtnice, kde se zastavoval při cestách mezi Prahou a Vídní.
„Když Jeho Milost císařská do Brtnice přijeti ráčila, jeden tafltekr fraucimorskej (císařův stolník) rozstonal se na chaloupce, tu noc umřel a pochován jest u sv. Jakuba...“ citovala z dobových matrik Novotná, která se moru v Brtnici věnovala.
Průvody dodnes chodí k „morové jámě“
I do Brtnice se mor opakovaně vracel, v roce 1715 zde zemřel každý šestý z tisíce zdejších obyvatel.
Na paměť morové rány nechali brtničtí na mostku na náměstí vztyčit sochy morových ochránců, například sv. Rocha. K němu i dnes každoročně chodí církevní průvod, jakož i k „morové jámě“ nedaleko zdejšího nového židovského hřbitova. Od roku 1926 zde mor připomíná místní kostýmovaný průvod, proslulý svou chmurnou tichou atmosférou, jehož ústřední postavou je černě oděný Mor.
Stovky lidí zabila v roce 1866 na území Vysočiny epidemie cholery, kterou sem zavlekli při válce s Rakouskem pruští vojáci. „První civilní obětí v Jihlavě se stal pětasedmdesátiletý soukeník Jan Voďanka, který zemřel v neděli 22. července,“ napsal historik Zdeněk Jaroš. Téhož dne zemřela na „pruskou nemoc“ v Jihlavě další žena.
Celkem 82 pruských vojáků bylo pochováno ve společném hrobě na tehdejším jihlavském hřbitově u kostela sv. Ducha. Čtyři oběti cholery - mušketýry pruské armády - připomíná dodnes dochovaný pomník na hřbitově v Přibyslavi.
Španělská chřipka kosila chudé i bohaté
Šestaosmdesát dochovaných náhrobků na židovském hřbitově u Havlíčkova Brodu je upomínkou na epidemii skvrnitého tyfu, který propukl roku 1917 ve zdejším táboře pro uprchlíky z Haliče a Bukoviny, jenž byl v místech nynější psychiatrické léčebny.
Nelze vyčíslit, kolik obětí si na území zdejší Vysočiny vzala pandemie španělské chřipky, která mořila svět v letech 1918 až 1920.
Morový průvod v Brtnici v roce 2015:
30. srpna 2015 |
Z Jihlavy pochází související medicínský záznam o rekordně dlouho trvající horečce. V jihlavském ústavu pro choromyslné se léčil pacient, jehož horečka trvala celých 27 dnů. Musel prodělávat doslova ohnivá muka, při španělské chřipce pacienti typicky trpěli až čtyřicetistupňovými horečkami... Podle historika lékařství Haralda Salfellnera v českých zemích působením španělské chřipky zemřelo až 75 tisíc civilistů a až 9 tisíc vojáků.
Španělská chřipka si nevybírala, kosila stejně chudé jako bohaté. A tak 25. září 1918 zemřel na následky infekce pouhý jeden den od prvních projevů nemoci třebíčský velkovýrobce bot třiatřicetiletý Robert Karl Anton Budischowsky. Týž den zemřela i rodinná vychovatelka a kuchařka. Nakazil se rovněž Budischowského šofér.
Na Vysočině se po letech objevila ptačí chřipka
Epidemie tyfu na jaře 1945 nemilosrdně zabíjela německé vojáky u Pacova, internované ve zdejším zajateckém táboře v místech nynějšího motokrosového areálu Na Propadu. Tábor po konci války obývalo šedesát tisíc vojáků. Na zdejším lesním vojenském hřbitově je jich pohřbeno 284 a předpokládá se, že většina zemřela právě na tyfus.
Ani přízrak nemoci šílených krav Vysočinu neminul. První případ záludné nákazy dobytka, která ohrožovala i lidi, byl v České republice v roce 2001 objeven na farmě v Dušejově.
Prvenství kraji přinesl i letošní rok, 18. ledna se ve Štěpánově nad Svratkou na Žďársku opět po třech letech v Česku objevila ptačí chřipka, způsobená virem H5N8. U tohoto viru zatím dosud nikdy nebyl zaznamenán přenos na člověka.
