Na svůj americký sen, na miliony vydělané v Petrohradě, na roky v Praze, na létání vrtulníkem, na umírající kamarády a taky na maličkého syna, po kterém mu zbylo jen jméno vytetované na předloktí: „Kamil. Říkáme mu Kejsí, podle iniciál KC, když je speluješ. Byl celý já. Tváří, očima, emocemi. Z našich srdcí se nikdy nevytratí.“
K bazénu, kde se to neštěstí Čontofalskému přihodilo, se bohužel ještě vrátíme, ale pojďme nejdřív do Ameriky.