Frýdek na první pohled vede. Má členitější polohu s kopcem a na něm zámek i náměstí na výrazném návrší, na které zve několik věží. Červená cihlová věž kostela sv. Jana Křtitele je dokonce otevřená jako vyhlídka. Působí jako odněkud ze severní Evropy.
Bod navíc za to, že ve Frýdku stojí hospoda s nádherným názvem U Křivého psa, což je dům s úžasnou historií. Pobývali v něm za napoleonských válek vojevůdci Alexandr Suvorov a Michail Kutuzov, který tam přenocoval, když si jel pro porážku u Slavkova.
Hned u nádraží ve Frýdku je opravená textilka připomínající hrádek, přeměněná na restauraci. Přádelny byly součástí místní historie. Zdálo se, že o vítězi je rozhodnuto, zvláště když v Místku je na první pohled víc paneláků. Jenže pak jsem přešel Ostravici.
Místek je zelenější a má víc parkových promenád. Má také malé půvabné náměstí. Na místní poště pracoval Petr Bezruč, největší celebrita celého kraje.
Jak píše dnešní šéfka českých památkářů Naďa Goryzcková ve stati ke knize Šumná města – uvažovalo se i o tom, že by se sjednocené město jmenovalo Bezručov, aby se Frýdek s Místkem „nehádaly“.
Místecký kostel svatého Jakuba (bod za jméno) s červenobílou fasádou je navíc nejelegantnější stavbou celého dvojměstí. Takže prozatím nerozhodně.
Výhled na Lysou horu
Vrátil jsem se do města s odstupem několika let a rozhlížel se dál. Z Frýdku-Místku je asi nejhezčí pohled na Lysou horu, který znám. Sdílejí ho však Frýdek i Místek, takže ho musím započítat oběma.
Totéž platí o ladné lávce přes Ostravici, která spojuje obě půlky současného města. Když ji člověk přechází, musí překonat takové vlny, že to tam je jak na houpačce. Architekt David Vávra kdysi poeticky řekl, že ta lávka je vlastně tou „pomlčkou“ v názvu Frýdku-Místku.
Zadní trakt frýdeckého zámku na kopci nad údolím Ostravice. Zámek dnes slouží jako muzeum.
Nová lávka přes Ostravici spojuje obě půlky dvojměstí.
Obě části města spolu však sdílejí i to ošklivé – jmenovitě čtyřproudou komunikaci, která jako průtah město rozřízla.
Frýdek i Místek jsou hravé čtvrti. Ve Frýdku v podchodu nádraží zve ke hře piano. Místecký podchod zase zdobí zdařilé graffiti „černé paní“.
Zajímavý je ještě jeden urbanistický detail. I když se obě města formálně spojila, nikdo se nesnažil násilně budovat jedno centrum. Život jako by běžel na obou stranách řeky – slezské i moravské – trochu odděleně.
Nakonec jsem přišel na místo, které s konečnou platností rozhodlo o tom, že vyhrává Místek. Nádherný pravidelný obdélníkový záhon jarních květin, které jako by v půli března předběhly dobu.
Beskydské UFO
V okolí Frýdku-Místku existuje ještě několik výletnických cílů, které určitě stojí za zmínku. „Chatu pod Žorem“, zvanou též Beskydské UFO, proslavil již zmíněný architekt David Vávra v seriálu Šumná města. Začíná a končí tam díl Šumná Karviná. Postavil ji strojař Lev Nikel v takzvaném „bruselském stylu“.
Chata s rozhlednou na Prašivé patří k oblíbeným cílům v okolí Frýdku-Místu. Pochází z roku 1921 a nyní prochází obnovou.
Zchátralá unikátní chata pod Žorem v bruselském stylu, kterou proslavil seriál Šumná města (snímek je z roku 2014).
Vypravil jsem se unikátní chatu hledat už před pár lety. Na internetu jsem nenašel jedinou fotku a dlouho jsem nevěděl, kde přesně leží. Věděl jsem, že musím jít proti proudu potoka, ostatně Vávra chatu přirovnává k legendárnímu Domu nad vodopádem v USA (Fallingwater). Brzy jsem ji našel. Opuštěnou a zničenou. Kdybyste ji také hledali, jako orientační bod může posloužit autobusová zastávka „Krásná, Pod Žorem“. U ní opusťte hlavní silnici a jděte do kopce po místní silničce.
Před třemi lety chatu koupila skupina architektů z Kopřivnice a chce ji zachránit, tak se těším na výsledek.
Pak je tu ještě Prašivá, asi deset kilometrů od Frýdku-Místku. To je populární turistická chata s rozhlednou vykukující ze střechy. Jejím symbolem je vycpaný medvěd v předsíni a asi největší borůvkové knedlíky, jaké jsem kdy jedl.
VIDEO: Prohlédněte si beskydské UFO na záběrech z roku 2016:
