„Nejprve jsme zavřeli pavilony a restaurace a říkali si, že pokud to nebude vyloženě nutné, zbytek necháme přístupný. Jenže pokud vláda vydá nějaká opatření, tak my přece nemůžeme jít proti nim. Myslím, že ty kroky mají smysl,“ říká ředitel zoo Jan Vašák.
Výnosy ze vstupného jsou pro vás nicméně asi dost podstatné. Tedy myslím hlavně pro zvířata, která v zahradě máte...
Máte pravdu, jsou zcela zásadní, protože příspěvek od města, který dostáváme, je pouze na platy našich zaměstnanců. Na všechno ostatní si musíme vydělat na nájemném a právě na vstupném.
Bezpochyby máte nějakou rezervu, nicméně nikdo netuší, kdy tato karanténní situace skončí. Dá se odhadnout, jak dlouho dokážete vyžít?
Ne, protože jak už jste řekla, nikdo neví, jak dlouho všechna ta opatření potrvají. Teď bychom akorát dělali účet bez hostinského. Každopádně je jasné, že musíme zaplatit zaměstnance, krmení pro zvířata a energie. Něco z toho se dá malinko osekat, ale jen minimálně.
Utěšujete se tím, že de facto ještě nezačala sezona?
Je to tak, nemusí to tudíž mít na nás zas až takový dopad. I když může to být zásadní v tom, že máme nějak nastavené nájmy a naši nájemci zase žijí z tržeb. Takže je to vlastně takový začarovaný kruh.
Dobře, když budu hodně pesimistická a navodím vizi, že bezpečnostní opatření potrvají dva nebo tři měsíce. Co to pro vaši zahradu bude znamenat?
Pokud to tak opravdu bude, tak můžeme mít propad v tržbách klidně i šest milionů korun. Což jsou pro nás samozřejmě zcela zásadní peníze.
Blíží se velikonoční svátky, které řada lidí využívala právě k návštěvě zoo. Kolik jste měli například loni návštěvníků?
Jelikož bylo moc pěkné počasí, tak přišlo nějakých pětadvacet tisíc lidí. V tržbách to znamená kolem dvou a půl milionu korun.
Mohou se koronavirem nakazit i zvířata?
Virus funguje v systému zámek - klíč. Je to buněčný parazit, který pronikne do buňky, kde se pomnoží a rozšíří se po organismu. Do té buňky ovšem musí proniknout na základě toho, že se naváže na receptor, který musí souhlasit s jeho receptorem. Proto jsou viry většinou druhově specifické.
Takže v tomto směru jste klidný?
Samozřejmě že ten klíč občas může být vadný a trefí se do jiného zámku. To byl také pravděpodobně i tenhle případ, kdy se přenesl virus ze zvířat na lidi, ale že by se teď zvířata nakazila od lidí? Ta pravděpodobnost je v setinách procent. Tedy skoro vyloučená.
Nicméně zaměstnanci se nakazit mohou, takže jste přijali rovněž nějaká vnitřní opatření?
Zatím nemusíme jet na směny, protože máme dvacet ošetřovatelů, kteří mají své rajony. Tudíž se potkávají jen velmi málo. Ale je taky pravda, že dva zaměstnance máme v karanténě po jedné zahraniční cestě.
Jednalo se o dovoz zvířat?
Byl to přesun na nekomerční bázi. Dováželi samici chvostana bělolícího a kance prasete visajanského z Velké Británie. Vyjeli ještě před zavedením všech opatření, takže jsme pak museli žhavit linky, aby je pustili domů.
Hrozilo, že nedojedou?
Neměl jsem strach o kluky, protože pravděpodobnost, že by se cestou nakazili, byla nižší, než kdyby šli tady na nákup. Sedí v autě, maximálně natankují a pak se potkají se dvěma či třemi kolegy v dané zahradě. Ale bál jsem se, že auto zůstane někde odstavené i se zvířaty. K tomu ale naštěstí nedošlo.
