Podle tradice by se měl masopust konat do úterý před Popeleční středou. Ta letos připadá na 26. února. Akce tohoto druhu se drží hlavně v menších vsích, ale v poslední době zažívají renesanci i ve větších městech.
Historicky největší počet maškar, kterých by měly být až dvě stovky, bude k vidění v pátek v Telči. Po více než deseti letech se organizace tamního masopustu ujali studenti telčského gymnázia, kteří tak vystřídali členy souboru Podjavořičan. Na sobotu jsou zase naplánované vepřové hody na náměstí.
Také v Humpolci se do organizace masopustu zapojili studenti. Tradičně to jsou posluchači České zemědělské akademie. Svou cestu na masopustní úterý 25. února završí na Horním náměstí, kde lidé uvidí i jednu z masopustních tradic - vdavky. Nevěstu a ženicha z řad maškar symbolicky oddá místostarostka města Alena Kukrechtová.
„Vycházíme z lidových tradic a lidových scének, které dříve patřily ke kalendářnímu roku. Jejich smyslem bylo mimo jiné setkávání a propojování lidí žijících v daném regionu,“ řekla místostarostka. Masopust chystají i další větší města, například Pelhřimov, Kamenice nad Lipou či Havlíčkův Brod.
Převlek si lze vyrobit ve speciální dílně před srazem masek
Třeba ve Žďáře nad Sázavou se letos koná obnovený masopust potřetí, a to v sobotu 22. února. Samotné obchůzce maskovaných účastníků budou předcházet od třinácti hodin dílny v sále Active na Horní ulici, kde si lze vyrobit převlek.
K zahájení dojde čtrnáct minut po čtrnácté hodině. Na náměstí starosta předá maškarám klíč od města a celý průvod se za doprovodu kapely - Zelenohorských muzikantů - vydá na obchůzku centrem. „Naším cílem je obnovit tradici a motivovat lidi ke vzájemnému setkávání,“ nastínila Lenka Šimo, jedna z organizátorek.
Ve stejný den jako ve Žďáře vyrazí maškary do ulic i v Bystřici nad Pernštejnem. O klíč od města starosta přijde dvě hodiny po poledni, masky vyrazí na pochod k amfiteátru, kde zahraje Bystřická kapela. Součástí akce je i klání o nejlepší převlek.
V Rozsochách na Bystřicku se drží už léta tradice, že ostatky se tam konají v úterý před Popeleční středou, letos 25. února. „Účastní se až sto maškar, které mají v orlovně sraz kolem sedmé hodiny večer,“ popsal starosta Josef Smolka.
O tři hodiny později se účastníci odmaskují, maškary čeká ocenění a přímo o půlnoci se koná tradiční pochování masopusta. Zaznějí tu i nepravosti, jichž se místní dopustili a jež jsou naloženy na bedra nebožtíka.
Pochovají basu, aby si na ní po tři týdny nikdo nemohl zahrát
Stylově „šibřinky“ budou slavit i na Třebíčsku. V Moravských Budějovicích basu pochovají, aby si na ni v následujících týdnech nikdo nezahrál, také v úterý. Sraz smutečních hostů je v půl třetí na Besedě, konec se bude odvíjet podle kondice hostů.
Kde se také odehrají veselicePátek 21. února
Sobota 22. února
Neděle 23. února
Úterý 25. února
|
V Koněšíně se projdou obcí masky 22. února. Během jejich putování bude možné okoštovat nejednu specialitu místních a vše pak večer od osmi zakončit v místní hospůdce na merendě.
Veselit se budou týž den i v Jemnici. Od půl druhé se maškary sejdou na zámku a poputují na náměstí. Pohřbívání basy je v areálu zámku v plánu na čtvrtou odpolední.
Už dvě staletí má masopust, při němž chasa v krojích a maskách pořádá obchůzky, tradici na Hlinecku. V sobotu se od osmi ráno koná ve Vortové, o hodinu déle ve Studnici. V hlineckém Betlémě pak tradičně na masopustní úterý.
Obchůzka v maskách je jednou z mála tradic, jež se na Hlinecku dochovala v téměř nezměněné podobě až dodnes.
„Průběh obchůzky a úloha jednotlivých masek má stále stejný charakter. Proto jsou natolik jedinečné, že se dostaly na reprezentativní seznam UNESCO. Je však jasné, že v detailech se liší. Například na výrobu masek se používají soudobé materiály, už ne ty přírodní, tedy když nemluvíme o slaměných maskách,“ uvedla ředitelka Muzea v přírodě Vysočina Ivona Vojancová.
