Z Vysočina Areny se v posledních letech stalo špičkové sportoviště, kde se pravidelně konají světové poháry ve třech sportech. Tamní lesy jsou protkány nejen soutěžními tratěmi, ale také singletracky pro bikery nebo trasami pro jiné rekreační využití.
„Letos nebo příští rok sem kalamita přijde, pokud se nestane nic zásadního, co by kůrovce zastavilo,“ obává se správce městské zeleně Zdeněk Krejčí.
„Zatím naše situace není tak dramatická, ale chystáme opatření, hlavně v okolí hotelu Ski a Vysočina Areny. Zejména v této lokalitě se chceme věnovat vyhledávání napadených stromů,“ zdůraznil novoměstský místostarosta Stanislav Marek.
Podle něj by mohli s touto činností pomoci i proškolení dobrovolníci. V okolí singletracků se při zalesňování počítá s využitím většího počtu menších oplocenek, aby tratě zůstaly dostupné.
Spolupráci veřejnosti by uvítal i Krejčí. „Máme nadřeknutou spolupráci se skauty, kteří mají základnu hned u lesa. Když bude nejhůře, obrátím se na ně. Ale často mi volají lidé, kteří chodí na houby nebo jezdí po singletrecích, kvůli každému suchému stromu,“ zmínil.
„Lesy v okolí arény jsou opravdu hodně turisticky navštěvované. Nemám strach, že bychom nějaké ohnisko přehlédli,“ kvituje pomoc veřejnosti správce.
Jak s tamními lesy dál, naznačil v nově vypracované koncepci jejich obnovy. V ní Krejčí počítá s celkem pěti modely a postupy zalesňování.
Už se nepočítá s douglaskou, CHKO má výhrady k modřínu
Budoucí podobu lesů se novoměstští lesníci budou snažit přizpůsobit klimatické změně a vysázet odolnější dřeviny. Podle vyhlášky se nepočítá například s nepůvodní douglaskou, ochranáři mají v první zóně CHKO výhrady například k modřínu.
„Osobně bych se nebál použít více například dub červený, který by mohl mít perspektivu. Ale vyhláška nám ukládá vysazovat naše domácí druhy dřevin,“ poukazuje lesník.
Nové Město na Moravě vlastní celkem 360 hektarů lesa, nejen v okolí významného sportoviště.
„Do konce března stihneme zpracovat kůrovcové dřevo z loňského roku. Bude to kolem tří tisíc kubíků dřeva, což je asi dvaapůlkrát více než v minulých letech,“ počítá Krejčí.
Část vytěženého dřeva putuje tisíce kilometrů až do Číny
Problém však začíná mít s odbytem dřeva. Situace na trhu je nyní velice složitá, a tak část vytěženého dřeva z novoměstských lesů putuje tisíce kilometrů do Číny.
„Do budoucna je to velká neznámá. Plánujeme po kvartálech, ten první na rok 2020 máme zajištěný. Dřevo prodáváme na čínský trh, kulatina v délce 11,8 metru tam putuje ve velkých lodních kontejnerech,“ popisuje Zdeněk Krejčí.
„Rozjíždíme také spolupráci s velkou firmou Stora Enso, což je významný odběratel dřevní hmoty. Část naší kůrovcové produkce udáme tam,“ dodává.
Další vývoj kalamity však nedokáže odhadnout. „Ze zkušeností z nejpostiženějších oblastí víme, že nárůst může být až pětinásobný,“ dodává a doufá, že taková situace v novoměstských lesích nenastane.
Nejpostiženější lokalitou je zatím okolí níže položené novoměstské místní části Petrovice.
