Zimní stadion, sportovní hala, atletický tunel. Jihlavě chybí sportoviště

Není to pouze letitá otázka Horáckého zimního stadionu. Jihlavě chybí odpovídající zázemí i pro další sportovce. Kromě hokejové arény jsou pro krajské město prioritou nová hala pro kolektivní sporty a vybavení pro atlety.

Dveře z tělocvičny jsou otevřené a vedou do úzké chodby a pak dál do šaten základní školy. Z tělocvičny se vyřítí skupina dětí, proběhnou chodbou a doběhnou do šaten, tam se otočí a běží zpátky. I tak vypadají zimní tréninky mladých jihlavských atletů před halovým mistrovstvím republiky.

„Chybí nám plnohodnotné zázemí,“ říká šéftrenér oddílu Jiří Švec.

Během zimy se mladí atleti scházejí jedenkrát týdně v různých tělocvičnách po městě. Ty jim slouží zejména ke kondičnímu cvičení. K nácviku leckterých atletických dovedností včetně běhu jsou však příliš malé. Proto chodí čtyřikrát týdně ven na ovál. Zde běhají prakticky za jakýchkoliv podmínek. Musejí si poradit se sněhem nebo se zmrazky, které na dráze bývají. Pro sportovce se tak zvyšuje riziko zranění.

„Atletika v Jihlavě může – se vším všudy – ve městě fungovat maximálně pět až šest měsíců v roce. Z toho jsou dva měsíce prázdnin. Po zbytek roku se o atletice jako takové asi moc bavit nebudeme. Tam bych to přejmenoval na kondiční cvičení. S faktorem absence zázemí na zimu souvisí i nemožnost trénovat rovnocenně s jinými oblastmi České republiky. V roce 2018 závodníci z Jihlavy dovezli poměrně dost medailí z mistrovství republiky a v reprezentaci byli čtyři závodníci. To je skoro zázrak. Ale pouze jediná – žákyně – trénuje v Jihlavě. Ostatní reprezentanti jsou starší a musejí se připravovat mimo Jihlavu,“ popisuje Švec.

Zlepšit podmínky pro trénink by podle něj mohlo vybudování krytého běžeckého tunelu. Tedy zařízení, kde by byla běžecká rovinka s několika drahami a na jejím konci i prostor pro sektory technických disciplín. Trenér atletů si od nového zázemí slibuje nejen lepší podmínky pro přípravu, ale zároveň i příliv nových dětí do oddílu.

„Bez zázemí nelze trénovat sprinty, překážky, dálku, výšku, tyčku, vrhy,“ vyjmenovává.

Atletický tunel na novém zimním stadionu? To neprošlo

Nedávno podpořil myšlenku, že by se běžecký tunel mohl vybudovat v útrobách nového Horáckého zimního stadionu, který chce současné vedení města postavit na místě toho stávajícího. Tato varianta však neprošla, s čímž Švec i dopředu počítal. Přesto se svého snu nevzdává.

Byl by rád, kdyby běžecký tunel vznikl v ulici Na Stoupách, blízko atletického stadionu. Tam by měl také větší logiku než v útrobách hokejové haly. Už má i vyhlédnuté místo, kam by se tunel vešel. To chce nyní probrat se zástupci města, zda výstavbě nebrání různá omezení spojená například s přilehlou říčkou Jihlávkou či sítě uložené v pozemku.

„Byl bych velmi rád, kdyby se sešla nějaká pracovní skupina lidí, v níž by byli atleti a někdo z města, která si sedne, dá dohromady potřeby atletů a vyčlení možné vhodné prostory,“ předestírá svou vizi Švec.

Pak by se začala zpracovávat studie a postupně se nabalovaly další činnosti nutné k tomu, aby vznikl projekt a tunel se mohl začít někdy v budoucnu stavět.

V nově zvoleném jihlavském zastupitelstvu dostal oblast sportu na starosti pověřený zastupitel Petr Ryška (ODS). Ten o situaci atletů ví. Už před čtyřmi lety totiž zpracovával analýzu sportovní infrastruktury ve městě. Tu nyní aktualizuje, její finální podobu chce mít hotovou do května. Tento dokument pak má dát relevantní podklady k tomu, kolik sportovišť bude potřeba ve městě vybudovat nebo opravit.

„Ale už z té analýzy před čtyřmi lety vyšlo, při vyčlenění Horáckého zimního stadionu, který je trochu jiný případ, že na prvním místě v tom, co by se mělo udělat, je hala pro kolektivní sporty. A atletický tunel byl hned na druhém,“ pronesl Ryška.

Jeho slova potvrzuje i dokument s názvem Plán rozvoje sportu v Jihlavě 2018– 2025, který loni v září prošel městským zastupitelstvem. V něm jsou vyjmenovány priority, jak je sestavili na společném setkání zástupci sportovních spolků. I ti jako největší prioritu označili sportovní halu, pak atletický tunel a na třetím místě skončil atletický stadion.

V Jihlavě chybí dvě až tři tělocvičny

Na rozdíl od atletického tunelu je hala pro kolektivní sporty k realizaci o něco blíže. Stavět ve městě ji chce Sportovní klub (SK Jihlava). Má pro ni už vybrané místo v ulici plukovníka Švece. Dnes je zde hřiště pro národní házenou, hokejbal nebo zázemí pro stolní tenis.

„Máme udělanou studii, máme projektovou dokumentaci k územnímu řízení a neustále na tom pracujeme. Teď jednáme s městem ohledně dotace,“ popsal stav Jiří Procházka, ředitel SK Jihlava.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Sportovní klub chce postavit halu, která by splňovala požadavky nejvyšších republikových soutěží, například ve volejbale. Plánuje i prostory, v nichž by mohla trénovat reprezentace v moderní gymnastice. Zároveň by měla být koncipovaná tak, aby uspokojila nedostatečnou kapacitu tělocvičen.

„Máme tam halu, která se dá rozdělit na tři menší. To jsou prostory, které by měly být pro každodenní cvičení Jihlaváků,“ líčí Procházka.

„Už před čtyřmi lety mi to vyšlo, že jen pro organizovaný sport chybělo čtyřicet hodin tělocvičen. A teď už je to samozřejmě víc. Pochopitelně jde hlavně o lukrativní časy, ale myslím, že během dopoledne by je využily i školy. Když vystřelím od pasu, takové dvě až tři tělocvičny v Jihlavě chybí. Ale chytřejší budu, až dokončím analýzu,“ potvrzuje Ryška.

Kdy nová hala vyroste, se zatím neví. SK Jihlava by rád do konce letošního roku získal stavební povolení. K úplné realizaci však musí dořešit to nejdůležitější – finance.

Podle propočtů současné studie by stavba haly vyšla na 190 milionů korun.

„Na tak vysokou investici sami nemáme prostředky a město také ne. Takže je potřeba hledat další zdroje financování, jako je například dotace z ministerstva školství nebo kraje,“ zamýšlí se ředitel SK Jihlava.

Dluh tady je. Ale musíme si říct, co nejvíc potřebujeme

Petr Ryška Je plaveckým trenérem, jednatelem Jihlavského plaveckého klubu AXIS, šéfem Českého svazu plaveckých sportů. A v listopadu si k tomu všemu přibral ještě funkci pověřeného zastupitele pro oblast sportu a sportovní infrastruktury.

„Jedním z mých úkolů je analýza prostředí a následně vytvoření investičního plánu, jak by se mělo postupovat v obnově sportovní infrastruktury. Kromě toho pracuji i na dalších dokumentech: vytvoření koncepce a akčního plánu v oblasti sportu. Zároveň v současné době rozjíždím sérii vzdělávacích kurzů a přednášek pro odbornou sportovní veřejnost. To sice není prioritně práce města, nýbrž sportovních svazů. Ale město s tím může pomoct," přibližuje svou práci pro město.

Jaká je podle vašeho názoru současná sportovní infrastruktura ve městě?
Je jednoznačně zaostalá. Ten dluh je ale v celé republice, není to problém pouze Jihlavy. V posledních třiceti letech bylo podfinancování sportu naprosto jednoznačné. Sportoviště tady jednak chybí a spousta stávajících není ve stavu, v jakém by měla být. Takže nyní se musí udělat pořadí priorit a říci, jak postupovat. Nesmí to jít cestou, že někdo řekne: tady chybí tělocvična, tady chybí hřiště a my je hned začneme stavět, aniž bychom znali, co chybí dál. Každý má pravdu, když říká že něco chybí. My si ale musíme říct, co chybí nejvíc. A bez toho bychom neměli začínat.

Už máte požadavky od jednotlivých sportovních oddílů, co by po městu chtěly?
Oddíly se mnou spíš jednají. Že by se mi scházely požadavky, to říct nemůžu. Bavíme se hlavně o jejich situaci.

Takže hrubé vyčíslení toho, kolik by bylo potřeba investovat do infrastruktury na ukojení všech potřeb sportovců v Jihlavě nemáte?
Nyní je budu oslovovat. Rozešlu dotazníky a v nich se mi jejich potřeby ukáží. To bude také součástí zmíněné analýzy.

Je to úkol města, aby se postaralo o sportovní infrastrukturu, nebo by ji měl mít ve svých rukách soukromý sektor?
Podle mého názoru je lepší, když ji má v majetku město. Protože jinak nemáte jistotu, co se s daným sportovištěm stane.

Že by tedy nějaký soukromý subjekt začal stavět třeba tělocvičnu, když je po nich taková poptávka, asi není příliš reálné.
Tělocvična není levná. Kdyby šlo o nafukovací halu s jednoduchým zázemím, tak by se to možná vyplatilo, ale většinou jsou tato zařízení ztrátová. A ztrátu by muselo asi zase uhradit město.

A platí to i v případě multifunkční haly?
Určitě nebude výdělečná, v této zemi se snad uživí pouze 02 Arena, všechny ostatní jsou nějakým způsobem dotované. Od hranic s Německem dál na východ není ekonomická síla taková, aby se tyto investice vrátily.

V Jihlavě je u základních škol řada hřišť, která bývají odpoledne, kdy by mohla být využitá, zavřená. Není to škoda?
Některá jsou otevřená a o některých se jedná, že se otevřou. Jde ale o to, za jakých podmínek. Školy za ta hřiště zodpovídají, takže pokud na ně pustí veřejnost, měl by tam být asi i správce a sociální zařízení. Máme totiž i zkušenost, že občas se nějaké hřiště otevře, vydrží rok a pak se poničí.

Největší plánovanou investicí je nový zimní stadion. I s veškerými případnými příspěvky od státu a kraje je minimální příspěvek města 250 milionů korun. Zbude pak i na jiné projekty sportovní infrastruktury?
Ale kdyby se zimní stadion jen opravoval, tak to bude taky 250 milionů. A bude to v podstatě starý barák. A pokud se stadion jen opraví, tak už žádný nový nebude. Na to už by peníze nebyly.

Tomu rozumím. Ale zaslechl jsem už od více oddílů, že mají obavy, že na ně už nezbude, že město po tak velké investici do sportovní infrastruktury už další peníze nedá.
To mohou mít pravdu, ale můžeme to vidět i naopak. Když postaví město halu pro kolektivní sporty, nebude už na zimák. Proto říkám, ať si stanovíme priority. Můžeme si říct, že zimní stadion nebude, nebo bude jen zimní stadion pro veřejnost. Ale to musí někdo říct. A zatím lidé, kteří to mají v kompetenci, tady ten zimní stadion chtějí. Já si také myslím, že tady má být. A vzhledem k historii ledních sportů v Jihlavě by měl navíc být takový, aby se na něm dala hrát nejvyšší soutěž.