Zoo po útoku dětí na plameňáky dumá, jak zvýšit bezpečnost zvířat

Zvýšit plot kolem zoo nebo alespoň kolem výběhu plameňáků, přidat kamery. Možností, jak reagovat na páteční útok dětí, které mají na svědomí smrt plameňáka, má jihlavská zoologická zahrada celou řadu. Otázkou zůstává, zda budou proti takovým činům něco platná.

„Myslíme si, že například stávající oplocení je dostatečné. Ale ono je to tak, že i kdyby byl plot čtyřmetrový, tak stejně bude vždy záležet na tom, kdo a jestli si troufne ho přelézt. A my nejsme vězení, abychom na něm měli žiletkový drát či rozestavěné střílny,“ upozorňuje mluvčí jihlavské zoo Martin Maláč (o pátečním útoku na ptáky zde).

Zatím se budou v areálu zoo mnohem častěji pohybovat strážníci.

„Dohlížíme i na plot od řeky, odkud se pravděpodobně ty děti dostaly dovnitř,“ říká zástupce ředitele městské policie Stanislav Maštera. „Řeší se také kamerový systém. Vím, že zahrada celou věc projednává s magistrátem,“ dodává.

Na plameňáky se v jihlavské zoo útočilo už poněkolikáté. „Je to snadný terč pro sraby. Jde totiž o velmi křehké zvíře,“ vysvětluje Maláč.

Útok dětí ošetřovatele šokoval brutalitou

Tentokrát však řádění nezvaných návštěvníků všechny řádně šokovalo. „Svojí brutalitou se naprosto vymykalo. Nechápali jsme, jak něco takového mohla udělat děcka,“ podivuje se jedna z ošetřovatelek Radmila Jarošová.

Věk tří malých útočníků se údajně pohybuje mezi 6 až 10 roky, jiné zdroje uvádějí 5 až 8 let. Na útěku ze zoo dva z nich zachytili strážníci na jihlavském Jakubském náměstí.

„A jelikož jsme dostali zprávu, že jeden plameňák uhynul, zavolali jsme i Policii České republiky, která následně kontaktovala zákonné zástupce dětí,“ připomíná Maštera.

Případ je nyní ve stadiu prověřování. A jaký lze očekávat další postup? „Obecně, a to slovo zdůrazňuji, lze říct, že podle trestního zákona je trestně odpovědná pouze osoba starší patnácti let,“ říká policejní mluvčí Jana Kroutilová.

Kdyby zraněného ptáka zavřeli na samotku, nejspíš by pošel

Případ zatím nemá na stole krajská sociálka. „O případu nic bližšího nevím, jen to, co se píše v médiích,“ krčí rameny vedoucí sociálního odboru Kraje Vysočina Věra Švarcová.

Kromě uhynulého plameňáka byl z hejna poraněný ještě jeden samec. „Jeho odchyt jsme se rozhodli neriskovat. Zranění bychom mu asi vyléčili, ale tím, že by musel někam na samotku, by pravděpodobně stejně pošel. Tak jsme doufali, že se z toho dostane sám. A vypadá to, že už je mimo nebezpečí,“ přibližuje Maláč.

Škoda za uhynulý kus se pohybuje v desítkách tisíc korun. „Budeme tu částku určitě vymáhat. Už minimálně z principu, aby to nebylo zapomenuto,“ ujišťuje mluvčí zoologické zahrady.

Zasloužilý otec z Afriky už další mláďata nevysedí

Patřil k nejstarším plameňákům ve zhruba šedesátihlavém hejnu, kterým se může jediná zoologická zahrada na Vysočině chlubit. Přesné datum jeho narození se nedá zjistit, jisté je pouze to, že v roce 2001 dorazil na Vysočinu z Tanzanie.

„Tehdy měl ještě šedou barvu, jakou mívají mláďata. Jenže plameňáci dospívají poměrně dlouhou dobu, takže není opravdu jasné, kdy se vlastně narodil,“ pokrčil rameny mluvčí jihlavské zoo Martin Maláč.

Naopak datum smrti zmiňovaného plameňáka je naprosto zřejmé. V pátek v poledne ho zabily tři děti, které se dostaly do výběhu a po hejnu házely kamením. Po jejich útoku musel nakonec veterinář kvůli způsobenému zranění jednoho samce utratit.

„Ten konkrétní, který uhynul, byl cenný hlavně proto, že opravdu pocházel přímo z Afriky. A k tomu se jednalo o velmi úspěšného otce. Prokazatelně vyseděl celkem osm mláďat,“ prozradil Maláč.

Navíc se pták zřejmě podílel i na záchraně plameňáků z pražské zoo, do níž před lety vtrhla velká voda. „Nevím, jestli to byl přímo tenhle konkrétní samec, ale když tehdy byly ony záplavy, tak kolegové v Praze museli dostat plameňáky do bezpečí a nevěděli, co s vajíčky. Proto je přivezli k nám a naši plameňáci tady u nás ty jejich kubánské vyseděli,“ uvedl mluvčí jihlavské zoo.

Uhynulý samec, kterému dětští výtržníci zlomili nohu, sice patřil k nejstarším jedincům z jihlavského hejna, ovšem jinak byl pořád ještě v produktivním věku.

„Plameňáci se totiž v průměru dožívají kolem třiceti nebo čtyřiceti let,“ poznamenal Maláč. „Jsou ale i prokazatelně starší jedinci. V péči lidí se někteří dožili až šedesáti či sedmdesáti let,“ doplnil.

Každopádně jde podle něj o velmi plachá zvířata, k nimž se nedá jen tak přiblížit. A myšlenky na jakékoliv sblížení, či snad dokonce pojmenování jednotlivých jedinců jsou proto v tomto případě úplně liché.

„Pravidelně do jejich výběhu chodily pokaždé s velkou opatrností vlastně jen tři ošetřovatelky. Občas také zoolog či veterinář, ale z cizích lidí jsou okamžitě ve stresu,“ vysvětloval Maláč. „Po pátečním útoku trvalo zhruba den, než se situace v jejich výběhu trochu uklidnila. Dnes už je naštěstí vše v pořádku. A snad to tak i zůstane,“ přidal přání.