Seznam plánovaných akcí je hodně dlouhý. Když ho radní Daniel Mayer (ANO) poprvé ukázal jihlavským zastupitelům, rozprostřel před nimi obří, několik metrů dlouhou papírovou plachtu.
Soupis všech investic, které by město v příštích deseti letech rádo udělalo - a v mnoha případech i muselo, nyní čítá 273 položek. „A to tam není nic nového, pouze věci, které na jednotlivých odborech magistrátu už ležely,“ upozorňuje náměstkyně primátora Jana Mayerová (ANO).
Ještě nejde o finální investiční plán, ten by měl být představen veřejnosti do tří týdnů. Už teď je však jasné, že město k tomu, aby uspokojilo všechny své požadavky, potřebuje sedm miliard korun. K dispozici však tolik nemá. Proto vedení města vybralo pouze takzvané nezbytné investice. Dohromady za čtyři miliardy. I tato částka však přesahuje možnosti Jihlavy.
„Při současné úrovni financování a zadlužení se reálné možnosti města pohybují kolem 1,5 miliardy korun,“ vyčíslila konzervativní prognózu Mayerová. V této sumě nejsou zahrnuty žádné případné dotační tituly. „Dotace jsou věcí, na kterou není žádný právní nárok, proto jsou nejisté a nelze s nimi dopředu počítat,“ vysvětlila náměstkyně, proč nejsou tyto zdroje do investičního plánu zahrnuty.
„V tuhle chvíli si musíme říci, že některé věci jsou opravdu nezbytné, a pak jsou, dejme tomu, věci odložitelné,“ uvedl náměstek primátora Vratislav Výborný (ČSSD), podle čeho se bude při výběru akcí postupovat.
Pro porovnání - v současné době investuje Jihlava ze svých peněz zhruba 100 milionů korun ročně. Pokud by se tato částka výrazněji neměnila ani v nadcházejícím desetiletí, znamenalo by to, že si krajské město bude půjčovat zhruba půl miliardy.
„Není to jen o tom, že budeme utrácet investiční peníze. Musíme je ušetřit i ve výdajové části rozpočtu. Myslím si, že v řadě činností máme rezervy. Například městské společnosti nám mohou generovat větší zisk,“ nabídl Výborný další možnosti, jak zlepšit financování.
Doprava, kanály, zimní stadion
Nutné investice jsou rozděleny do deseti kapitol. Ke třem nejdůležitějším patří doprava a také infrastruktura - zejména vodovody a kanalizace.
„Jen odkanalizování příměstských částí a rekonstrukce havarijních kanalizací a vodovodů je investice za miliardu korun,“ přiblížil jednu z klíčových akcí Jaromír Kalina (KDU-ČSL), do jehož resortu spadá majetek města.
Třetí nejvýznamnější kapitolou v oblasti investic jsou sportoviště. Je to zejména kvůli dlouho plánované a odkládané rekonstrukci Horáckého zimního stadionu. A právě tento výdaj budí momentálně největší emoce.
Podle současného vedení magistrátu, které v nynějším složení funguje od loňského listopadu, si totiž Jihlava vzhledem k nutnosti dalších investic jen těžko může dovolit dát na stadion ze svého 600 milionů korun. Proto se znovu začala hledat pro město nejvýhodnější varianta, jak při opravě postupovat. A to i za cenu toho, že by hala nesplňovala požadavky na počet diváků pro pořádání utkání hokejové extraligy.
Tento postup se neshledal s pochopením - nejen u fanoušků hokejové Dukly, ale ani u opozičních občanských demokratů.
„Horácký zimní stadion by se měl řešit okamžitě, je to jednoznačná priorita. A je smutné, že se pořád přešlapuje na místě. Pokud hala má být hodna krajského města, splňovat podmínky pro extraligu a víceúčelovost, musíme počítat s částkou do 600 milionů korun. Úvěr by si město na tuto akci mohlo vzít ve výši 400 milionů. Má totiž poměrně nízkou zadluženost a může si vzít poměrně vysoký úvěr až do jedné miliardy,“ myslí si bývalý primátor a nyní opoziční zastupitel Jaroslav Vymazal. (ODS).
