Odborníci, studenti i jen tak příchozí obyvatelé Vysočiny dumali v Jihlavě nad tím, které problémy jsou v kraji největší.
Na papíře se sešlo několik desítek námětů, co by nové vedení Vysočiny mělo řešit. Nejvíc hlasů přitom účastníci akce po zhruba hodinové debatě u dvanácti kulatých stolů dali ochraně vody, zavedení jednotné jízdenky i lepších jízdních řádů v dopravě a výstavbě kamenného hospice.
Problémy podle účastníků Veřejného fóra1. Ochrana vody a její zadržení v krajině 2.-3. Chybějící integrace dopravy 2.-3. Absence lůžkového hospice 4. Zachování intenzivní zemědělské výroby 5. Odliv kvalifikované pracovní síly 6. Prevence nemocí - prioritně zaměřeno na děti, mládež a seniory 7.-8. Nízká preference Jihlavy jako krajského města 7.-8. Chybějící Fórum mladých 9.-10. Spolupráce subjektů v cestovním ruchu - s potenciálem vytvořit společné produkty (např. kartu) 9.-10. Ohrožení personálního zajištění sociálních služeb kvůli finančnímu podhodnocení (nízké platy) |
Mezi deset top problémů se nedostal třeba nedostatek obchvatů či větších záchytných parkovišť ve městech kraje. Málo hlasů získala i chybějící moderní sportovní a kulturní aréna v Jihlavě, magnetem nebyl ani nedostatek absolventů magisterských oborů technického směru.
Zda na Vysočině vznikne kamenný hospic, to bude podle vedoucího krajského oddělení sociálních služeb Jiřího Bíny na rozhodnutí nového vedení Vysočiny a zastupitelstva, které vzešlo z říjnových voleb.
„Vysočina připravuje strategii hospicové péče. Zahrne kromě kamenného hospice i mobilní péči přicházející do domácností, kde by si přála umírat většina lidí. A také paliativní lůžka v nemocnicích (pro pacienty s nevyléčitelnou chorobou v pokročilém stádiu, pozn. redakce),“ podotkl Bína.
Podle něj už Vysočina má dobré pokrytí domácí hospicovou péčí. „Na druhou stranu, není zde lůžková péče tohoto typu, což je řadou respondentů vnímáno jako nevýhoda Vysočiny,“ uznal úředník.
Ve fázi příprav už je i systém integrované dopravy, jehož absence byla určena jako druhý největší problém Vysočiny. Tento systém přinese například pravidelné intervaly spojů, minimalizuje souběh různých linek po stejné trase nebo stejným směrem a lépe prováže autobusovou a železniční, respektive regionální a dálkovou dopravu.
Třináct železničních tratí a desítky autobusových spojů
„Při zpracování Plánu dopravní obslužnosti pracuje kraj s třinácti klíčovými železničními tratěmi, desítkami linek autobusové dopravy a vybranými víkendovými spoji,“ doplnila mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová.
Na provoz regionálních vlaků a autobusů Vysočina v posledních letech vynakládá 600 milionů korun ročně. „Jedná se o jednu z nejvyšších pravidelných položek krajského rozpočtu,“ připomněla Svatošová.
Velká potíž Vysočiny spočívá i v odlivu odborníků. „Některé firmy už investují v jiných regionech, protože kdyby dávaly peníze do infrastruktury tady, nenajdou kvalifikované pracovní síly,“ poukázala Iveta Fryšová, šéfová krajského odboru regionálního rozvoje.
Výsledky ze středečního večera ale nejsou definitivní, ověří je sociologický průzkum. Zřejmě na počátku příštího roku bude dotazováno tisíc lidí z různých míst regionu. Navíc se uskuteční anketa na webu kraje. Seznam největších problémů se pak dostane k vedení Vysočiny i ke krajským zastupitelům.
