Přibyslav, Brzkov, Polná a Věžnice, čtyři obce na pomezí Jihlavska a Havlíčkobrodska, už řadu měsíců protestují proti zvažovanému obnovení těžby uranu. S myšlenkami na znovuotevření dolu v Brzkově přišel státní podnik Diamo.
I když, jak jeho představitelé tvrdí, k obnovení těžby v dohledné době nedojde, chce si s ministerstvem průmyslu a obchodu vyblokovat pozemky, pod nimiž se ložisko nachází. Ty by pak mohli vlastníci užívat pouze s určitými omezeními.
Celý tento proces se nazývá rozšíření ložiskového území. Obce i majitelé půdy proti tomuto správnímu řízení protestují. Vyčerpaly však všechny standardní postupy. A tak právě dnes podaly prostřednictvím svého advokáta žádost o vstup do řízení.
Dobře ale vědí, že je to jen záminka k tomu, co se bude dít dál. Právě podle onoho horního zákona z roku 1988 se totiž z řízení o rozšíření chráněného ložiskového území automaticky vylučuje každý subjekt, který není navrhovatelem. Tedy platí, že rozšíření ložiska se týká jen žadatele a nikdo jiný, ani obce nebo dokonce majitelé dotčených pozemků, do něho nemohou mluvit.
„Argumentace tímto ustanovením není akceptovatelná,“ tvrdí právní zástupce obcí Luboš Kliment. „Tento paragraf byl přijat v roce 1988 a je pod ním ještě podepsán prezident Husák. Teď se píše rok 2016 a platí u nás takové věci jako Ústava a na její ochranu dbá nezávislý Ústavní soud,“ dodává.
Musí vyjadřovat ke kdejakému plotu. K ložisku uranu nesmí
Jenže právě tímto ustanovením v horním zákoně se vstupu obcí a majitelů půdy do řízení brání Diamo a ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle jejich dřívějších vyjádření byly všechny geologické průzkumy udělány v minulosti, nové nejsou potřeba a je možné přistoupit rovnou k rozšíření ložiskového území, což se obcí netýká.
„Je to celé zcela absurdní. Naše obec je účastníkem řízení ohledně povolování jakéhokoliv plotu či jiné drobné stavby na území obce, avšak právo na účast v takto závažném řízení, které ovlivní vývoj naší obce na desítky let, je nám zcela odepřeno,“ konstatoval starosta Brzkova Aleš Bořil.
Obce i vlastníci půdy jsou si vědomi, že stát bude postupovat podle socialistického zákona a do řízení je nepustí. A tak v reakci na to chystají správní žaloby, které by se nejspíše prostřednictvím Nejvyššího správního soudu měly dostat k soudu Ústavnímu.
„Budeme se snažit o to, aby bylo z horního zákona vypuštěno ustanovení o tom, že účastníkem řízení o rozšíření ložiskového území je jen žadatel,“ prohlásil Kliment. Obce si slibují, že podání ústavní stížnosti všechny záležitosti ohledně uranu a lokality Brzkova minimálně na čas zastaví.
