V budově žďárské Tvrze bude až do 26. června k vidění kolem čtyř set fotografií, spojujícím motivem je život socialistického Žďáru.
„Zaměřili jsme se na období od roku 1960 do roku 1989, hlavně na běžné lidské činnosti. Proto jsou tu i fotky z masopustu, pouti či pionýrských táborů v Zubří. Zařadili jsme i snímky z manifestací, ale není jich moc,“ líčí spoluautorka výstavy Kamila Dvořáková.
Někteří Žďáráci se možná poznají na fotkách ze školy, školky či při dovádění na prolézačkách u Věžičky nebo zavzpomínají, jak se kolem rozestavěných domů brodili bahnem.
V mnoha případech narazí návštěvníci na skutečné unikáty. Muzejníci se tentokrát zaměřili na méně známé snímky. „Zhruba devadesát procent fotek ještě vystaveno nebylo,“ zdůrazňuje jeden z autorů výstavy Miloslav Lopaur.
Máte staré fotky?Výstavy fotografií vznikají i díky soukromým archivům. Proto jsou zaměstnanci Regionálního muzea vděčni za každý nový unikátní snímek. „Máme přehršel fotek z oficiálních akcí. Ale sháníme například fotky z mlíčňáku, interiéru obchodů či hospod, záběry pracovních kolektivů, škol i ze sportu,“ říká historik Miloslav Lopaur. Jde hlavně o fotky do roku 1989, ale i z 90. let. Muzejníci snímky digitalizují a vrátí majiteli. |
Jedna série fotografií se týká velkých žďárských podniků - Žďasu, Botany či Tokozu. Pochopitelně po směně ve fabrice nemohl chybět oddech.
Obyvatelé rozrůstajícího se města nejčastěji trávili volný čas na travnaté pláži Pilské nádrže na kraji města. Na dekách se doslova tísnily tisíce lidí. Ovšem k vrcholným zážitkům doby patřila návštěva jihlavského Prioru.
Autoři výstavy sbírali fotografie z různých zdrojů.
„Máme tu fotky z našeho archivu, různých soukromých archivů a asi z poloviny jsou zastoupeni autoři z fotoklubu fungujícího pod zastřešující organizací Jednotného klubu pracujících (JKP),“ vypočítává Lopaur.
Ke Žďáru už neodmyslitelně patří svatojánská pouť. Zatímco od 80. let se všechny kolotoče soustředí na Bouchalky, dříve atrakce zabíraly místo v různých koutech města.
K éře vlády jedné strany patřily také prvomájové průvody. Třeba se pozná někdo s mávátky nebo coby pionýr na stráži před tribunou s komunistickými hodnostáři. „Důležité bylo nedostat do ruky prapor, to se pak z průvodu těžko utíkalo,“ glosuje Dvořáková.
Na výstavě jsou zahrnuty i fotky z historických milníků, tedy srpna 1968 a listopadu 1989. Kromě toho, že zaměstnanci muzea poučí mladší ročníky, počítají s tím, že se sami něco nového dozvědí.
„Starším lidem nemusíme nic vykládat, naopak spoustu zajímavostí uslyšíme my od nich,“ těší se na nové příběhy Kamila Dvořáková. Některé žďárské fenomény se nemění ani po letech. Velké oblibě se pořád těší „mlíčňák“, dnešní Vesna.
